Improvisace.

Bohuslav Květ

Vyšel jsem za město Smráká se(Na) Večerní stíny se táhnou po obilních lánech(Na) Udiven hledím v před a spíjím se(Na) Ty dálky Jezera stemnělá(Na) pod vánku jemnými dotyky se chvějící(Na) Ach moci tak duši svou vykoupat(Na) v hlubokých v hlubokých těchto jezerech(Na) a býti křtem tímto obrozen(Na) a zcela novým člověkem se stát(Na) Odhodit moci tak tu tížící kulturu(Na) jež překáží čistotě citu i vnímání(Na) a dovésti milovat silně a primitivně(Na) jak znali jen Prarodiče v lesních svých slujích(Na)

Patří do shluku

viola, tón, symfonie, cello, hudba, housle, struna, doprovod, šepot, ave

170. báseň z celkových 212

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. U jezera v lese. (Vincenc Furch)
  2. Pohádka o rusalce. (Rudolf Pokorný)
  3. REKONVALESCENCE. (Josef Rosenzweig-Moir)
  4. Z MELODIÍ SMUTKU (Adolf Bohuslav Dostal)
  5. XVII. Večer je v horách – snivou hrou (Karel Babánek)
  6. NOČNÍ VIOLY. (Antonín Klášterský)
  7. 2. Jako viola před sluncem (Václav Bolemír Nebeský)
  8. Jak krásně u nás bývalo. (Adolf Brabec)
  9. ZPÍVAJÍCÍ LABUTĚ. (Otakar Auředníček)
  10. PRAŽSKÉ NOCI! (Jaroslav Vrchlický)