DÍVKA.

Richard Weiner

Jsem sama konečně a patřit smím a slyším tlouci malé srdce své, co tichá odpolední krajina mě k sladkým rozjímáním zve. Kdo as tu kráčel dneska před ránem? Zda myslivec, jenž viděl odtud máj? Či smutný bohoslovec vyhlížel? Či pastevec hrál na šalmaj? Ó jak je všechno divné! Pode mnou vše jako jedním citem dychtivé a vše jak jedním přáním zvířené – a vše je jako ohnivé. Dva nízké břehy pojí můsteček. Tam kráčí žnečka, oči zaclání, a odněkud k ní volá divný hlas vábivé poslání. A mně se zdá, že ve všem jeden shon: v člověku, hmyzu, v řece, bystřině. Kam směřuje? – Ach, večer uložím, růměnná, hlavu v klíně sestřině, a ona, starší mě a zkušená, mi všechno poví. Neboť hladoví mé nedočkavé srdce. Vějeť dnes tak divně vítr májový.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

viola, tón, symfonie, cello, hudba, housle, struna, doprovod, šepot, ave

199. báseň z celkových 212

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Z MELODIÍ SMUTKU (Adolf Bohuslav Dostal)
  2. PROPAST. (Josef Holý)
  3. NEDĚLE. (Ferdinand Tomek)
  4. Pohádka o rusalce. (Rudolf Pokorný)
  5. Svou violu jsem naladil co možno nejhlouběji. (Karel Hlaváček)
  6. ŠŤASTNÝ DEN (Antonín Klášterský)
  7. REKONVALESCENCE. (Josef Rosenzweig-Moir)
  8. MODERNÍMU PARIOVI. (Antonín Macek)
  9. NA VIOLE D’AMOUR. (Bohdan Kaminský)
  10. Jak krásně u nás bývalo. (Adolf Brabec)