ODHODLÁNÍ.
Vplížilo se mezi nás netušeně
jakési prapodivné roztrpčení,
jež předehrou se zdá být k oné scéně,
jíž říkává se: kouzlo rozloučení...
Mne dráždí jedno – stal jsem se ti mužem
a milencem jsem tobě přestal býti –
mne dráždí volnost, s níž se klamat můžem
a zbabělosť pravdu si zatajiti.
Jdou pusté dny okolo pustých duší,
jdou noci zlé do srdcí plných stínů
a jejich kroky smutek nepřehluší,
v němž zmíráš ty, v němž i já zvolna hynu.
Ztratila slova prudkou příchuť jedu,
ztratila těla oheň spalující.
Okovy zbyly pro dnů našich bědu
a stud, jenž časem plane v naší líci.
Prohráli jsme partii milování
a sevšednění cynicky se směje.
Je nutno končit. Ihned, bez váhání.
Ledová srdce nic již nezahřeje.
38