JEN ODVAHU.

Josef Lukavský

Je rozkoš v životě, je rozkoš ve smrti a touha po věky hladova jest, ranami, výkřiky nikdo svět nezdrtí, zoufání černý květ vždy bude kvést. Šílené radosti smyslných extasí vždy těla naleznou k slavnostem svým, je vášeň bez konce, jak moře bez hrází s pohledem v neznámo vytřeštěným. Padněme do proudu nazí a žízniví, na vlnách života lze chvíli být, dědičná sblížení, dědičné protivy v akordy vítězné lze proměnit. Krev srdcí vypijme, jed duší spálen již, poslední zbytky sil dejme si jen, nadarmo, ženo má, ku břehu pohlížíš – tam, k Bohu, nevzletí ďábelský sten. Jsou vlny nad námi, jsou vlny pod námi, zmítaná těla se vášnivě chví, zahynem, zahynem líbáni hvězdami vítězní, vůlí svou zatracení.

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

747. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ZŘÍCENINA (Jan Opolský)
  2. SLUNCE. (Antonín Sova)
  3. DNES NEBO ZÍTRA (Jiří Mahen)
  4. KRAJ (Rudolf Medek)
  5. Jdu cestou dalekou... (Růžena Jesenská)
  6. COMMUNIO S MRTVÝMI (Hermor Lilia)
  7. NOCI (Jan Opolský)
  8. HEREČCE. (Adolf Bohuslav Dostal)
  9. ZLOMENÁ KORUNA. (Josef Holý)
  10. Strom života, ó pojďte s něho jísti! (Xaver Dvořák)