XII.
CHVÁLA.
Zemi chválím, nebe, ale sebe nejvíce chválím
za to, že jsem pojal, že jsem pochopil a vyznávám div lásky,
za to, že jsem milencem, se vychvaluji.
Neboť nejkrásněji splývám s boží tvorbou veškerou.
Milenku když vidím na větvi, jak volá, nuž, tu vchází
všechna ve mě a hlas, kterým volala,
není již leč hlasatelem mého nitra, strastí mých a radostí,
a je, jak bych sebe část zval zpět, tu, bez níž zlomkem jsem,
aj, tu navrací se, bohatá.
Aj, tu vchází, a již nebe, země, oblaka a vítr,
sídla mnohých sil,
vyrovnaných v účin úměrný a dokonalýdokonalý,
vcházejí s ní, jak by druzi zdědění.
Tak i dříve byl jsem stejně všeho obsahem i značkou.
Ale musil jsem se zvukem stát, jímž přivábena
byla milá moje,
aby jejím hrdlem nyní vrátil se mi významný a výřečný,
znamení, že ve všem byl jsem i že ve mně všechno složeno.
Ó, čarodivná lásko!
Ó úžase, naleznout sebe složitým a zkratkou světa v jiném,
když jsi dříve mnil se třískou jenom,
odlétlou – a spolku nemající
s kmenem, jenž je Časem otesáván.
Ó, jak krásné, neočekávaný zjev ten uviděti v očích,
které v moje zří
28
v překvapeném žasu,
vyčetše z nich tentýž náhlý div.
A že se všechno svaté poznání vždy přiblíží jak cudná krasavice,
jejíž příchod jsi spíš snilsnil, než tušil
v bolestně krásných večerech,
kdy k mlžným proroctvím, jež jako sny jsou, rosteš,
přiblíží zhaleno, a jehož příchod náhlý
pak plachý je a sladký jako polet
bělásků nad loukou –
co uzříš v očích svojí milenky?...
Ne jako rána hromu udeří tu,
ne jako úder blesku osvětlí tu
poselství nové.
V zroseném zraku plném něžnosti
zjevíš se sobě,
uprostřed jarní písně lesních ptáků
promluvíš k sobě –
nad klenbou lesa utíká jak vánek
paprsek šikmý
a v mechu jahodové libé plody
vonné se rdí.
Uprostřed drobných událostí denních,
měřících čas,
uprostřed drobných zjevů družné lásky,
měřících skutek,
konal se div, žes potkal sama sebe. –
Zemi chválím, nebe, sebe však nejvíce chválím
za to, že jsem pojal a pochopil a vyznávám div lásky,
za to, že jsem milencem, se vychvaluji.
Neboť ze všech splývám nejvíc s boží tvorbou veškerou.
29