Prasklá kde duha se klene

Richard Weiner

Prasklá kde duha se klene(Na) nad vlastní radostí(Na) tam kouzelná je země(Na) kde boží dvořanstvo dlí(Na) A jak by tam jiný pobyl(Na) když ti jen dospějou(Na) kdo vyhladit znali rozdíl(Na) mezi vinou a zásluhou(Na) Žádná tam nesvítí hvězda(Na) na cestu k Betlému(Na) Rým ten by Radosten hvízdá(Na) slepý kos tam slepému(Na) Rým povinný velí však Cizá(Na) jímá mě úzkost a bdí(Na) počínáť strmá jízda(Na) k výsostem šílenství(Na) Zkušení vůdcové vari(Na) Bojím se vašich věd(Na) Vy byste namíchali(Na) v pokrmy moje jed(Na) A já bych už nerozuměl(Na) proč v oné zemi jak dí(Na) každý kdo našel svůj úděl(Na) ho polekán opouští(Na) a schválně se oslepiv zkouší(Na) po vodách kráčeti(Na) a vystříhaje se souší(Na) pevninu najíti(Na) A proč tam prasklé srdce(Na) přístřeškem nejlepším(Na) proč nejmoudřejším rádcem(Na) koho nejvíc je konejšit(Na) Bolest proč právem lenním(Na) milostí velikou(Na) u věčném nad bohem bdění(Na) oddechem přestávkou(Na) Jakoby píšťaly varhan(Na) duní sousoší korálů(Na) a chvalozpěvů orkán(Na) strh klenbu azuru(Na) Útočnou spirálou kouří(Na) těhotná ornice(Na) a libí andělé krouží(Na) v bouřky se měníce(Na) Prchlivé blesky píší(Na) věcnou tam kroniku(Na) osudných tragedií(Na) bez herců bez svědků(Na) Osudných tragedií(Na) kde shroucení otálí(Na) jež sveřepě z temna žijí(Na) kam zatkly svou tlapu pardalí(Na) Toho jsoucna zatvrzelého(Na) jež Minerva marně proklela(Na) Ó slova zapřeného(Na) čirosti klamně zšeřelá(Na) Rozvorem těžké brány(Na) zaskříply rezavé veřeje(Na) k sýpkám kde nastřádány(Na) sudby hrnou se peřeje(Na) Beránčím rounem pění(Na) a muži spěchají(Na) za ranních kuropění(Na) tu pěnu sbírají(Na) A obětavé ženy(Na) časně si přivstaly(Na) a kouzelnou tu vlnu(Na) ruče spřádají(Na) A kdo se v šat ten oděl(Na) nic ho už netrápí(Na) a kdo se v šat ten oděl(Na) hoří závratí(Na) Matka tam robátko hýčká(Na) a ví že to dítě milené(Na) na jehož zavřená víčka(Na) pálá špice tvorného plamene(Na) jí nepozná až se vzbudí(Na) a ona že ho už nepozná(Na) těsnej je k sobě tulí(Na) sedmiradostná vítězná(Na) a s mramorovou tváří(Na) uštknutí vzývá blažené(Na) jež lidská srdce sváří(Na) v jediné andělsky kamenné(Na) V té zemi korálové(Na) v té modré zemi šílené(Na) kde po tichých vodách plove(Na) vypleté býlí naděje(Na)

Patří do shluku

dagmar, skvoucí, třáseň, zdoba, zžíhat, vzdušný, třepetavý, spousta, kadeř, řasa

147. báseň z celkových 203

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ANDĚL. (Svatopluk Čech)
  2. DO SVĚTA ŠIRÉHO. (Svatopluk Čech)
  3. None (Svatopluk Čech)
  4. KUMBURSKÉ MELODIE. (Irma Geisslová)
  5. None (Svatopluk Čech)
  6. None (Svatopluk Čech)
  7. None (Svatopluk Čech)
  8. NEMO. (Svatopluk Čech)
  9. STEP. (Svatopluk Čech)
  10. None (Svatopluk Čech)