FRANÇOIS BOUCHER.

Richard Weiner

Diderot haní mě? Markýza Pompadour je mojí líbeznou a mocnou příznivkyní. Diderot spílá mi? A jemu spílá dvůr. Jsem dvorním malířem. – Tož quasi dvořan nyní. Miluji plný stůl a plné ženy, miluji dobré víno a krevnaté tváře, podzimní třaskavé světlo – ne obzor zamlžený. Jsem malíř boudoiru; ne malíř pro oltáře. Miluji křiky, miluji shon a veselou rotu. Mám rád, když klábosí fanfaron. Fi – vzdychání pierrotů! Diderot haní mě? – A já mu odpovím klidně a důstojně – (to jenom zvykem křičím): Já, Boucher, malířem jsem páně královým a Diderot byl, jest a bude v malbě ničím.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

valčík, sál, karneval, tančit, polka, parketa, tanec, čtverylka, bál, piano

478. báseň z celkových 549

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Na dálném jihu snad (František Gellner)
  2. ROZHOVOR (Karel Dostál-Lutinov)
  3. JAROSLAV KVAPIL. (Karel Mašek)
  4. CABOTIN. (Hanuš Jelínek)
  5. První kapitola. (Josef František Karas)
  6. POPELEČNÍ STŘEDA. (Josef Svatopluk Machar)
  7. ROMANCE O MÉM PŘÍTELI. (Josef Svatopluk Machar)
  8. Zašlé lásky. (Emanuel z Čenkova)
  9. AKROPOLIS. (Jan Opolský)
  10. báseň bez názvu (Karel Leger)