Z VILLY ZASVITNOU OKNA – – –

Richard Weiner

Z VILLY ZASVITNOU OKNA – – –
Z villy zasvitnou okna. A řeknou mi: „Radosti rodinného krbu; hedvábnost přátelských schůzek; popěvky samovaru.“ Budu samoten v noci. A odpovím: Vzpomínám. Bylo jedno léto, jedno, jediné léto a bylo velmi krásné. Na to zahradní dvířka, jež potichu otevře bledá dívčí ruka: Máme teď astry – a ráno docela bledá mlha v bledost zulíbá astry. Leč k deváté, příchodem paniným a slunce, aniž se nadějem, je tu opravdu, opravdu jaro. Sotva vzpomenu, možná, že kdysi nechodil nazdařbůh jsem tudy. Odpovím: Často jsem kráčel v hovoru s vaší paní. Cíl byl chůzi a řeči. Co zbylo jara jen tehdy, ještě v září! Vzpomínám nehořce; vděčím. Bylo to velmi krásné. 86 Září samo pak poví – a z vinic to poví a sladkým zmdlením řekne: Hony – a pomalu říjen. Město omládle hlučí. Všichni zvykáte znovu – a osmahlí trochu a trochu rozpačití. Se smíchem venkovským ještě začínal život v městě. Řeknu: Přived’ jsem milou. A byla jak kytice jasných květů polních, smála se, voněla bezem, pšeničnou vůní takže. Pyšně jsem se s ní vodil. A smála se vesele syrovým světlům svítilen na promenádách. Bylo to velmi krásné. Potom zabučí stáda: Jsou nyní pastviny jakby vděčné za to, že se již dočkaly září. Ptáci, hotovi k letu: kterak dočkati, kterak? Uletět! Vydat se s rodinou a rodem na svatby o velkých svátcích! Jaká je změna krásná! 87 Bledá ruka, již neznám, zavřela dvířka a do temnoty vzdychla: To je už docela s bohem. – S bohem –, odpovím mírně. Rozuměls?“Rozuměls? – Ano, ano. – Ve ville svítí – a jako v udivení zaskřípne rezavý zámek: – Bylo to velmi krásné. Světlo s hůry mě vzruší. Vzhlédnu – a v údivu vztáhnu ruku: Hvězdy! Zapomněl jsem na vás? – Řeknou: Jak, ty chtěl bys k nám vzhůru? Povím: Ne, to jen maní ruka tak míří. Já nechtěl, leč se dívat. – Zmlknou, nevzpomenou již. Bude to tolik krásné. Echo, zpozděné, řekne: – A byla jak kytice jasných květů polních. Kdo že, kdo že to pravil? Běda! –, zašepce ticho. Já snad odepřu hlavou. Snad –. Ale jistě pak zahledím se vděčně do vinic, do zahrad, k lesům. Bude to tolik krásné. 88