IMAGINÁRNÍ PORTRÉT I.
Bez hlesu úlevy touha má žije i zmírá,
chladnýma dlaněma pýcha má ústa jí svírá;
výkřiky srdce, když vášeň svým bičem je zraní,
smutnými vězni jsou úbělových dlaní...
S touhami neskojenými žití své promrháš v boji,
nepoznáš rozkoší jiných, krom’ jediné – lásky to mojí –
v objetích nespočineš, jimiž hlubiny vášně se měří,
nepoznáš nepokoj srdce, když dívčímu sluchu se svěří.
Nepoznáš lichotných proseb, svou kořistí zmatených díků,
čarovné mluvy dvou zraků, dvou diskrétních důvěrníků –
můj budeš, na věky můj, vždyť pokrevní pouta nás pojí,
kdybys i v mlčení věčném se zalknout měl v náruči mojí!
47
Mládí tvé uplyne bez lásky květů a plodů,
duše tvá nezjihne od smyslů omamných hodů,
až se čas naplní, má láska k činu tě vzbudí
s očima jasnýma, se srdcem železným v hrudi.
Znamení zářící vryji pak na tvoje čelo:
komu že’s odevzdal duši, pro koho’s mučil své tělo...
Lehce, jak země tě nosila, pojme tě do svého klína
s tajemstvím nejzázračnějším – miláčka královnina.
48