JÁ HLEDAL KLID...
Já hledal klid až za horami,
až kde se země s mořem snoubí,
za zpěněnými za vlnami,
za nezměřenou, sinou hloubí.
Na lodi dychtivě jsem vsedal,
plavil se v dál, kde slunce hoří,
daleké ostrovy jsem hledal,
ztracené v nekonečném moři.
Marně! Vždy cosi dál mne štvalo,
nutilo vsedat na loď jinou,
mořem, jež náruč prostíralo,
plavit se novou za vidinou.
Znaven jsem navrátil se k břehu,
pospíchal přes hory a doly –
doma až zastavil jsem v běhu
na tiché stezce mezi poli.
A tu jsem našel, co jsem hledal –
klid mne tu čekal po únavě:
dýmem se z chatek našich zvedal,
cvrčkem mne pozdravoval v trávě,
79
vlněním našich žírných polí,
šuměním našich černých lesů,
dýcháním otav po okolí,
růžovou básní ranných vřesů –
prostými zraky pohléd na mne,
mozolnou s čela setřel rukou,
co mne v dál štvalo v touze klamné,
co bylo útrapou a mukou.
Studánka čirá klid mi dává,
lokám jej žíznivýma rtoma –
v dalcedálce, kde slunce z moře vstává,
já hledal klid... a on byl doma!
80
OBSAH.
Adrii7
I.
Tichá plavba11
Plavba mezi ostrovy13
Víš, jak jsem zval tě?...15
Má bárka17
Pták19
Na skalném pobřeží21
Dítě u moře22
Nad mořem24
Zátoka sv. Kristofora27
Podletní večer30
Ostrůvek32
Píseň strážce majáku35
Sám!37
Vlaštovky u moře39
II.
Píseň moře43
Motýli45
Hvězdy na moři48
Život na dně50
Ostrov Susak53
Stín54
Koráby56
Černé bárky59
[81]
Listopad60
Divná loď63
Kaple u moře64
V bóře67
Regina coeli70
Hrob v moři74
Vzdálená bouře76
*
Já hledal klid...79
Vydáno v lednu 1915
E: tb; 2005
[82]