JÁ HLEDAL KLID...

Jan Rokyta

JÁ HLEDAL KLID...
Já hledal klid až za horami, až kde se země s mořem snoubí, za zpěněnými za vlnami, za nezměřenou, sinou hloubí. Na lodi dychtivě jsem vsedal, plavil se v dál, kde slunce hoří, daleké ostrovy jsem hledal, ztracené v nekonečném moři. Marně! Vždy cosi dál mne štvalo, nutilo vsedat na loď jinou, mořem, jež náruč prostíralo, plavit se novou za vidinou. Znaven jsem navrátil se k břehu, pospíchal přes hory a doly – doma až zastavil jsem v běhu na tiché stezce mezi poli. A tu jsem našel, co jsem hledal – klid mne tu čekal po únavě: dýmem se z chatek našich zvedal, cvrčkem mne pozdravoval v trávě, 79 vlněním našich žírných polí, šuměním našich černých lesů, dýcháním otav po okolí, růžovou básní ranných vřesů – prostými zraky pohléd na mne, mozolnou s čela setřel rukou, co mne v dál štvalo v touze klamné, co bylo útrapou a mukou. Studánka čirá klid mi dává, lokám jej žíznivýma rtoma – v dalcedálce, kde slunce z moře vstává, já hledal klid... a on byl doma! 80 OBSAH.
Adrii7
I.
Tichá plavba11 Plavba mezi ostrovy13 Víš, jak jsem zval tě?...15 Má bárka17 Pták19 Na skalném pobřeží21 Dítě u moře22 Nad mořem24 Zátoka sv. Kristofora27 Podletní večer30 Ostrůvek32 Píseň strážce majáku35 Sám!37 Vlaštovky u moře39
II.
Píseň moře43 Motýli45 Hvězdy na moři48 Život na dně50 Ostrov Susak53 Stín54 Koráby56 Černé bárky59
[81] Listopad60 Divná loď63 Kaple u moře64 V bóře67 Regina coeli70 Hrob v moři74 Vzdálená bouře76 *
Já hledal klid...79
Vydáno v lednu 1915
E: tb; 2005 [82]