NA SKALNÍM POBŘEŽÍ.

Jan Rokyta

NA SKALNÍM POBŘEŽÍ.
Žhavé slunce v nebi plane, oslnivým ohněm hoří – bílé skály rozpukané sestupují dolů k moři. Žárem slunce rozpáleny skaliny se k moři níží, až se o ně tříští v pěny vlny, jež se k břehům blíží. Obrovští jak netvorové u moře se rozložily, z hlubiny by věčně nové palnou žízeň uhasily. Příboje se z moře valí, o břeh nepokojně bijí – slunce žhavé s nebe pálí, skalní obři pijí, pijí... 21