O dušičkách.

Gustav Dörfl

Dnes právě rok a den a měsíc tomu(J5f) co vyvezli ji na vždy z domova(J5m) a potom sami navrátili domů(J5f) se z hřbitova(J2m) a doposud jsou stejně osamělí(J5f) muž v dumy zabrán sedí při stole(J5m) a na postýlce v peřin sněžné běli(J5f) spí pachole(J2m) Tak tiše leží jakby rty je svýma(J5f) na velké lampy světle stříbrném(J5m) v sen uložila jež teď sama dřímá(J5f) už pod drnem(J2m) a on jak chtěl by ku své potěše ji(J5f) zpět přivolati zírá upřeně(J5m) na velkou malbu věrný obraz její(J5f) tam na stěně(J2m) Vy oči oči které svítily jste(J5f) ret jeho chvějný při tom šepotá(J5m) mi jak dvě hvězdy nádherné a čisté(J5f) v tmu života(J2m) ó hněte nyní aspoň jedenkráte(J5f) tím zhaslým zorem svojich zřítelnic(J5m) bych přesvědčil se že se nedíváte(J5f) jen v prázdné nic(J2m) A oči ty se lehce pozachvěly(J5f) je fantasie snad to mámivá(J5m) i obličej se nyní pohnul celý(J5f) jak za živa(J2m) a také tělo hýbá se a živne(J5f) i hlas jejž myslil že nic nezbudí(J5m) teď skví se celá v záři přepodivné(J5f) a tak mu dí(J2m) To není drahý pouhou poesií(J5f) že víčka má se zdvihla lehýnce(J5m) já nejsem mrtva dokud vůbec žiji(J5f) v tvé zpomínce(J2m) a nejsem živa v představě jen klamné(J5f) jíž nelze věřit v černé země říš(J5m) ó dej mi ruku neb jen pohleď na mne(J5f) a uvěříš(J2m) Dnes mají mrtví světla na svém hrobě(J5f) a volnost vstáti však ty nemluvíš(J5m) a já jsem přišla přece nejprv k tobě(J5f) a k němu víš(J2m) Tu vem ta kvítka známky slov mých zřejmé(J5f) po stole rozlož pozdní růže ty(J5m) a o štěstí si opět povídejme(J5f) jak před lety(J2m) Ó zde ten koutek kde náš andělíček(J5f) byl poslán z nebe v šťastný domov náš(J5m) zde konávali když sen prch mu s víček(J5f) jsme noční stráž(J2m) zde ó mé srdce jako v onom čase(J5f) je pozemským tím blahem prohřáté(J5m) pojď na má prsa bych tě měla zase(J5f) jak tenkráte(J2m) Muž vdovec zmámen dávna zpomínkami(J5f) chce obejmout ji v tom však mizí jas(J5m) a poblíž z kouta zní to Mami mami(J5f) přijď zas přijď zas(J2m) Jde k dítku dřímá byl to přelud pouhý(J5f) jde opět k stolu zírá na obraz(J5m) vše jako dřív až na to echo touhy(J5f) Přijď zas Přijď zas(J2m)

Patří do shluku

hrobník, motyka, rakev, kopat, hrobař, hřbitov, rýč, rov, hlína, jáma

261. báseň z celkových 461

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Groš. (Gustav Dörfl)
  2. XVIII.   Měsíc mrtev. Při něm ve prodlení (Jan Neruda)
  3. Umrlčí tanec. (Josef Jungmann)
  4. PÍSEŇ. (Karel Červinka)
  5. XXXVII. Stál v polích hřbitov osamělý – (Vítězslav Hálek)
  6. BOL V PŘÍRODĚ (Jan Neruda)
  7. Soucit zimy. (Antonín Klášterský)
  8. Tma jak v hrobě, v němžto u vidění (Jan Neruda)
  9. VE STARÉM HRADĚ. (Antonín Klášterský)
  10. Sloky. (Antonín Sova)