I stalo se když přilnul nejvíce(J5m)
Čech jako národ k Boží pravdě čisté(J5f)
mu v službě Husa Pánem vyjevené(J5f)
i mučedníků krví posvěcené(J5f)
že Antikrist jej od ní odváděl(J5m)
lstí nejprve na sněmu v Basileji(J5f)
a potom hrubou mocí válečnou(J5m)
až spustošením země valila(J5m)
se zhouba proudem do všech jeho oudů(J5f)
ó kdo by chtěl neb mohl vystihnout(J5m)
účelnost božích soudů(J3f)
Ba stalo se v té době zvrácené(J5m)
kdy Čech byl tupen vražděn olupován(J5f)
o svoji víru drahocenný poklad(J5f)
o svého Krista pro nějž byl i proklat(J5f)
že tolik jej ach tolik miloval(J5m)
i stalo se že velký Comenius(J5f)
jenž všemu světu který tápal v tmách(J5m)
věd užitečných přines pochodeň(J5m)
svou nesměl doma zváti ani hroudu(J5f)
ó kdo by chtěl neb mohl vystihnout(J5m)
účelnost božích soudů(J3f)
A když se loučil s vlastí dotk se rtem(J5m)
hor jejích věnce kraje kalicha to(J5f)
z něhož jak byl by všechnu hořkost odlil(J5f)
do živých slov se za svůj národ modlil(J5f)
by Hospodin mu nedal zahynout(J5m)
a po přejití vichřic časných hněvů(J5f)
zas jeho věcí vrátil vládu mu(J5m)
či měl ten lid tak Bohu oddaný(J5m)
se znova státi stádem pouhých bloudů(J5f)
ó kdo by chtěl neb mohl vystihnout(J5m)
účelnost božích soudů(J3f)
Však modlitba ta neumřela již(J5m)
Jak holubice přiletěla zpátky(J5f)
a jako její tvůrce po cizině(J5f)
tak byla štvána ve své domovině(J5f)
zlý Antikrist ji pronásledoval(J5m)
kde aspoň jedno české srdce bilo(J5f)
do lesních skrýší skalních úžlabin(J5m)
do sklepů ve dne do chat za noci(J5m)
a v každou vnikal jako ve psí boudu(J5f)
ó kdo by chtěl neb mohl vystihnout(J5m)
účelnost božích soudů(J3f)
A žila v srdcích věrných Čechů dál(J5m)
kam nepřítel se na ni dostat nemoh(J5f)
a žila ještě když ten jenž ji vydech(J5f)
a našel soustrast v cizích zemí lidech(J5f)
svou velkou duši Pánu poručil(J5m)
tím srdce vzdechem upřímným jak prostým(J5f)
Ó Bože světla dejž té milosti(J5m)
by moje vlast šla vždycky za tebou(J5m)
jak já vždy šel i nyní za tebou jdu(J5f)
a nestalo se kdo by vystihnout(J5m)
moh cesty božích soudů(J3f)
A kdykoli se knihy pálily(J5m)
neb někde zdařil lup se na kacíře(J5f)
ta modlitba vždy k nebes bráně sice(J5f)
se vznesla vzhůru jako holubice(J5f)
kde lkala bijíc na ni křídloma(J5m)
a prosila by Bůh ji přijal k sobě(J5f)
že nevinně ten dobrý trpí lid(J5m)
však vracela se vždycky se steskem(J5m)
v puch žaláře a do spálenišť čmoudu(J5f)
ó kdo by chtěl neb mohl vystihnout(J5m)
účelnost božích soudů(J3f)
Pak zástupy když opouštěly vlast(J5m)
nechtíce dáti rvát si řeč ni víru(J5f)
ta holubice věrná rychloletá(J5f)
s kralickou biblí s Labyrintem světa(J5f)
je oblétala smutné na pouti(J5m)
a u hranic se vznesla k trůnu Boha(J5f)
a znova lkala by ji vyslyšel(J5m)
však darmo darmo a tak sletěvši(J5m)
zas shlížela se v čerstvé krve proudu(J5f)
ó kdo by chtěl neb mohl vystihnout(J5m)
účelnost božích soudů(J3f)
A minula tak léta běd a hrůz(J5m)
a v Čechách bylo jako na hřbitově(J5f)
a český národ kacíř zatvrzelý(J5f)
již vložen v rakev svými nepřátely(J5f)
aj holubice znova dala v let(J5m)
se k nebes báni znova úpěla(J5m)
však znova slétla v spustošenou vlast(J5m)
kde všechno vše se podobalo už(J5m)
jen velké slavné minulosti troudu(J5f)
však proč ach proč Kdo moh by vystihnout(J5m)
účelnost božích soudů(J3f)
A víko přibit už se strojili(J5m)
aj holubice vznesla naposledy(J5f)
se unavena pracně nad oblohu(J5f)
a za lid český takto lkala k Bohu(J5f)
Ó Hospodine čas již nejvyšší(J5m)
již na vymření je ta krásná řeč(J5m)
v níž dal jsi Husem světu vyjevit(J5m)
svou milost k němu račiž slitovat(J5m)
se nad ubohým ať s tou útěchou jdu(J5f)
zpět v náruč tvou ó dej se obměkčit(J5m)
v přísnosti svého soudu(J3f)
A vládce světů nad tou modlitbou(J5m)
se zamysliv ji pustil v bránu ráje(J5f)
a holubice jako Noemova(J5f)
již neletěla Čechů do domova(J5f)
i bylo po potopě pohrom zlých(J5m)
a zaražen stál hrobař nade rakví(J5f)
v níž národ český spánek smrti snil(J5m)
a ponenáhlu vcházel život zas(J5m)
do jeho chladných tuhnoucích již oudů(J5f)
však proč ó proč kdo moh by vystihnout(J5m)
účelnost božích soudů(J3f)