ZRÁNÍ.

Antonín Sova

Rodíme se... Mře zas kdosi. Kveteme a chceme rosy. Zrajem'. Slunce k poledni dá nám paprsk poslední... Vše, co kvete, naděj' hostí. Zašlé sní jen o marnosti. Vše, co zrá, lze s vděkem brát. Utrhnout a lidstvu dát... Lidstvo hlad má na své pouti... Musí met svých dosáhnouti... přes hřbitovy králů svých, trosky trůnů papežských. Mnoho mozků, srdcí v krvi pozře, mnoho polí zmrví... Celých kultur zralou žeň v oběť dá svou na žízeň... Na kultury větve chudé tyrany své věšet bude... Možno líp a krásněj kvést? Všecko zrá... Vše jasné jest.

Patří do shluku

archa, noemův, noe, arch, holubice, potopa, úmluva, ratolístka, koráb, penzista

126. báseň z celkových 180

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. NA ZEMI. (Antonín Jaroslav Klose)
  2. PŘIJEDOU NA OŘÍCH Z DALEKÝCH KRAJŮ... (Rudolf Illový)
  3. XIV. Co chceme. (Jaroslav Vrchlický)
  4. LVIII. Zas do vyhnanství věčného den kráčí (Adolf Heyduk)
  5. V tomto slzavém údolí. (Xaver Dvořák)
  6. CO DUSIVÁ MI PADLA TÍŽ. (František Hais)
  7. Závět duchů. (Xaver Dvořák)
  8. POHLED DO MINULOSTI (Antonín Sova)
  9. MLADÝM. (Karel Dostál-Lutinov)
  10. Tichounké šelestění... (Růžena Jesenská)