Sám.

Jaroslav Vrchlický

Ba vždycky sám! – Jen přivyknouti tomu, kdos dotknul se mých skrání, jako víla by kolem šla, to, Bože, láska byla, kde teď jest? Dávno cizí mému domu. Kdos hřímal v duši polnicí jak hromu, to slávy zvěst se v lačnou duši lila; já myslil, v té jest odvaha a síla – Dnes opět sám nevěřím pranikomu. Kdos políbil mne. Bylo to mé dítě? Dnes ovšem líbá, jak bude však zítra, až zájmy sobectví je lapí v sítě? Sám, vždycky sám jak v životě, tak v hrobě, sám s touhou, písní, všemi boji nitra. Jak možno sám, a neklesnouti v mdlobě?

Patří do shluku

archa, noemův, noe, arch, holubice, potopa, úmluva, ratolístka, koráb, penzista

177. báseň z celkových 180

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. JEDINÝ STRACH (Jiří Mahen)
  2. CESTOU. (Jaroslav Goll)
  3. Poušť (Rudolf Medek)
  4. MODLITBA ÚZKOSTI (Vladimír Frída)
  5. V tvé vlny oněmlé... (Bohuslav Květ)
  6. CO DUSIVÁ MI PADLA TÍŽ. (František Hais)
  7. LVIII. Zas do vyhnanství věčného den kráčí (Adolf Heyduk)
  8. NOE. (Jan Opolský)
  9. Dítě v trávě (Antonín Sova)
  10. KANÁN. (Jan Opolský)