JEDINÝ STRACH

Jiří Mahen

Proč divíš se, že do mých veršů někdy se loudí strach, jenž už tu nebýval? Mám chvíle, v nichž si připadám jak žebrák, pán jemuž dukát místo grešle dal. Ač blízko mám tě, v dálce vidívám tě v těch právě chvílích, cele když jsi mou – a bojím se, že kostnaté čís ruce to štěstí naše brzo přelámou... A pro tu lásku strach mou duši jímá a před osudem velká pokora. Jsem jako vrána, jež má v hnízdě mladé a úzkostně po stromech krákorá.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

archa, noemův, noe, arch, holubice, potopa, úmluva, ratolístka, koráb, penzista

85. báseň z celkových 180

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Sám. (Jaroslav Vrchlický)
  2. Chudobky. (Ervín Špindler)
  3. I. Marje! rci, proč as v oku tvojím (František Karel Drahoňovský)
  4. PÍSEŇ VÍTĚZNÁ (Stanislav Kostka Neumann)
  5. V tvé vlny oněmlé... (Bohuslav Květ)
  6. XIX. (Xaver Dvořák)
  7. Smutku můj, druhu můj, (Fanda Šimková-Uzlová)
  8. Tak půjdem spolu... (Jaroslav Vrchlický)
  9. MODLITBA ÚZKOSTI (Vladimír Frída)
  10. 642. (Josef Vlastimil Kamarýt)