642.

Josef Vlastimil Kamarýt

Přešťastný, kdo s přímé cesty Páně, chodě sprostě, nikdy nevykročí. Slzy hořké, osíchejte s očí! již se srdce smutné ztěš a stůj! tebe po tvé těžké, bolné ráně milostivá zhojí ruka Páně. Proč se pneš a soužíš, duchu můj? vždyť Bůh s hůry svaté čte a vidí poslední krok zlých a dobrých lidí.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

archa, noemův, noe, arch, holubice, potopa, úmluva, ratolístka, koráb, penzista

65. báseň z celkových 180

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. XIX. (Xaver Dvořák)
  2. Smutku můj, druhu můj, (Fanda Šimková-Uzlová)
  3. V tomto slzavém údolí. (Xaver Dvořák)
  4. PÍSEŇ VÍTĚZNÁ (Stanislav Kostka Neumann)
  5. JEDINÝ STRACH (Jiří Mahen)
  6. Jeremia. (Antal Stašek)
  7. Chudobky. (Ervín Špindler)
  8. V tvé vlny oněmlé... (Bohuslav Květ)
  9. Šeptáno do ucha. (Jaroslav Vrchlický)
  10. I. Marje! rci, proč as v oku tvojím (František Karel Drahoňovský)