Smutku můj, druhu můj,

Fanda Šimková-Uzlová

Smutku můj, druhu můj, nadarmo ti unikám, předhoníš mně myšlenkama, když já srdcem utíkám. Smutku můj, druhu můj, šedí cloníš do mých cest, směry bludné, těžké značíš, až mně kráčet hrozno jest. Smutku můj, druhu můj, nechci bys mě opustil, cloň mi dále v cesty moje, jen mně k žití ponech sil. Upadám, poklesám, darmo vzmachu hledám nit, to mě snad už hustě tak opředla tvých činů síť? Smutku můj, druhu můj, kam my spolu dojdem tak? Ze všeho pak u cesty najdem’ pohozený vrak.

Patří do shluku

archa, noemův, noe, arch, holubice, potopa, úmluva, ratolístka, koráb, penzista

67. báseň z celkových 180

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. PÍSEŇ VÍTĚZNÁ (Stanislav Kostka Neumann)
  2. XIX. (Xaver Dvořák)
  3. Tak půjdem spolu... (Jaroslav Vrchlický)
  4. Jeremia. (Antal Stašek)
  5. Martyrium. (Xaver Dvořák)
  6. CESTOU. (Jaroslav Goll)
  7. 642. (Josef Vlastimil Kamarýt)
  8. LXIX   Měj se dobře v domovině (Stanislav Kostka Neumann)
  9. JEDINÝ STRACH (Jiří Mahen)
  10. Chudobky. (Ervín Špindler)