Poušť

Rudolf Medek

Dalekou, předalekou konal jsem pout. Za sebou nechal jsem lidi a města i oasy zelený kout. Nejdříve byl jsem jen sám a sám... Červené písky a nebesa černá! Pak jsem Tě pocítil po boku svém, duše věrná! V půlnoční hodině, jako vždycky, přišla jsi Ty – Ty malá a třetí. Odboj zná muž; hoře, pláč žena; usmířit znají jen děti. Proto v té chvíli vzplanulo nebe sněžením hvězd, poušť zkvetla v luh. Jistě, že stal se zde zázrak! Byl s námi Bůh?...

Patří do shluku

archa, noemův, noe, arch, holubice, potopa, úmluva, ratolístka, koráb, penzista

179. báseň z celkových 180

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. CESTOU. (Jaroslav Goll)
  2. UKOLÉBAVKA BÍLÉ PANÍ (Jaroslav Vrchlický)
  3. Sám. (Jaroslav Vrchlický)
  4. ŽALM. (Vladimír Frída)
  5. PÍSEŇ VÍTĚZNÁ (Stanislav Kostka Neumann)
  6. Tak půjdem spolu... (Jaroslav Vrchlický)
  7. SEN. (František Táborský)
  8. 6. Na hoře jsem stál – a duše moje žhavá (Václav Bolemír Nebeský)
  9. Zázračný květ. (Adolf Heyduk)
  10. CO DUSIVÁ MI PADLA TÍŽ. (František Hais)