NOE.

Jan Opolský

Juž vzkvetla duha míru bledolící a temný náraz vzbudil moje smysly, pro ratolest pouštím holubici, truchlivý Noe z prachu archy syslí. Vzduch silný je, zachvacuje mdlobou, ó, bože otců, chraň mne před úzkostmi! Mír divný, bezhlasý jde z polokoulí obou, zem nová zmrvena je masem lvím a kostmi. Zem nová sílu , co ráno vzkvetlo, zraje a ještě tentýž den se plody kácí samy, planeta světlem přesycuje kraje, kde páně duch se vznášel nad vodami. Však jsem, pane, slabý se svou zvěří vzduch lokat takový, jíst zimničné ty plody a vůní mřít pod obrovskými keři! Ta zem je sama krev, ta nemá více vody! Vysoko stály spousty hněvu Tvého, do hor plily svoje lastury a ty teď po dnech soudu bolestného chceš marné zemi žehnat se shůry! Ta zem je nyní strašným rájem síly! Je zapotřebí, stvořiteli dobrý, sem těžké motýly, by slávu slunce pili, zvěř větších tlap a klů a smyslné sem obry!

Patří do shluku

archa, noemův, noe, arch, holubice, potopa, úmluva, ratolístka, koráb, penzista

21. báseň z celkových 180

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. CESTOU. (Jaroslav Goll)
  2. II. Jako čistá, něžná holubice (Jaroslav Tichý)
  3. 6. Na hoře jsem stál – a duše moje žhavá (Václav Bolemír Nebeský)
  4. První stéblo. (František Serafínský Procházka)
  5. PERSPEKTIVY. (Jaroslav Vrchlický)
  6. Vlašťovky. (Augustin Eugen Mužík)
  7. V tvé vlny oněmlé... (Bohuslav Květ)
  8. Na palmový vějíř. (Jaroslav Vrchlický)
  9. XIX. (Xaver Dvořák)
  10. SEN. (František Táborský)