V hluboké roklině horské kam slunce nevniklo ještě(Na)
ač smělejší každého rána oblohou rozpjalo kruh(Na)
sníh poslední ležel jej strávily mlhy a deště(Na)
byl zhublý a zčernalý všecek ubohý druh(Na)
V jeho zestárlém srdci už nebylo síly ni citu(Na)
vždyť dlouho v něm hlodalo hoře a tajný drtil je žal(Na)
Zahořklo ztvrdlo a zpustlo Sníh ležel v rokliny skrytu(Na)
nemaje již več by doufal hrd příliš než aby lkal(Na)
V syrové temnotě rokle zaryt v mlčení chmurné(Na)
vzpomínal na doby slávy kdy cářil sveřepý Mráz(Na)
bohatýr železná pěst Na brůně přicválá vzpurné(Na)
mávne zděsí se řeky udeří ztrne vše vráz(Na)
Pyšné to bývaly časy Němo a bílo vše kolem(Na)
bílé mlčení vůkol Jen časem skála či kmen(Na)
s rachotem zlomí se ve dví A jindy lesem i polem(Na)
divokých metelic rej skučení výskot a sten(Na)
a báje barev a světel v křišťálných palácích ledu(Na)
Junácké byly to časy Pak přišla hanba a pád(Na)
Sníh ležel v temnotě rokle zlo v srdci duse a bědu(Na)
Jediné zbylo mu přání zemřel by rád(Na)
Leč kdysi když procitl zrána jinak je divně a lehce(Na)
lehce a volně se dýše v rokli je světlo a jas(Na)
Sníh na luka v údolí hledí zraku věřiti nechce(Na)
širé se bělají luhy jak tehdy v radostný čas(Na)
To slunce do rokle vpadlo Krunýřem ledové kory(Na)
se probíjí k starcovu srdci v něm jihne již kamenný žal(Na)
Blažený sněhu byl zánik A vysoko stříkaje s hory(Na)
v údolí k sněženek trsům mladý pramen se hnal(Na)