FUSSIEN DOMINOIS.

Petr Křička

Měl rád svou Francii, měl rád svou sklenku vína, k nám s láskou stál i s umu zralostí. Pád vlasti zabil ho. A hanba, rozvrat, špína. To čestné srdce puklo žalostí. Na dějin pranýři vlast jeho stojí nicí, stín viny na čele a sklopen zrak. Kdo však je onen muž, ten s rozcuchanou kšticí, jenž skřipcem v ruce posunkuje tak? Ten brunet s tvářemi i nosem znachovělým a hlasem naprasklého fagotu, jenž přikrýt snaží se svým pláštěm povetšelým své kleslé matky trapnou nahotu? – A my, jimž milenkou i moudrou učitelkou, Ó sladká Francie, jsi bývala, my, kteří znali vždy vznešenou a velkou, k níž staletí se s úctou dívala, my, oběť slepoty a sebelásky scestné tvých synů, ubohých svou malostí, vše zapomínáme pro jedno srdce čestné, jež nad tvou bídou puklo žalostí. – Nechť stane před zrakem i příštích pokolení ten smavý piják, věčný proletář, než slinu pohrdy a kámen zatracení jeho matce vmetnou v bledou tvář.

Patří do shluku

pivo, víno, mok, pít, sklenka, sklenice, pohár, sud, číše, vypít

674. báseň z celkových 715

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Přípitek krále Václava IV. (Antonín Koukl)
  2. Pospolitá. (Matěj Havelka)
  3. IX. Kde táta náš píval z hubatek, (František Leubner)
  4. Víno. (Antal Stašek)
  5. PIJÁCKÉ (Jaroslav Vrchlický)
  6. Ballada-sonet. (Jaroslav Vrchlický)
  7. Opatovická legenda. (Jaroslav Vrchlický)
  8. XIX. Sklenky, číše překoceny, (Josef Kubelka)
  9. VII. Falstaff. (Augustin Eugen Mužík)
  10. Pekelné víno. (Jaroslav Vrchlický)