II. Na lavičce u kamen seděli jsme spolu.

Petr Křička

Na lavičce u kamen seděli jsme spolu(Na) Do svých rukou vzalas mé ruce(Na) na klín je položila(Na) zamyšleně je pohladila(Na) a řekla jsi vážně a pevně(Na) Mám Vás ráda(Na) Já mlčel Já nemohl Srdce moje(Na) bilo těžce a prudce(Na) Veliké blaženství zalehlo je(Na) tak velké až podobné muce(Na) I ustalo bíti Hluboko v něm(Na) hluboko mlčky slíbil jsem(Na) muž muži přisáhl sobě(Na) že já hrst prachu u cesty květ(Na) že já duše z Boha větší než svět(Na) v tom životě žiju Tobě(Na)

Patří do shluku

epigram, verš, rým, čítat, polemika, kritik, havlíček, kritika, nos, rýma

324. báseň z celkových 346

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. XVIII Cel žalářních tíseň nám seděla v šíji, a tak jsme jeli, (Stanislav Kostka Neumann)
  2. Cestou k moři. (František Táborský)
  3. DÍVČÍ PAMÁTNÍK. (Adolf Brabec)
  4. PŘIŠLA KE MNĚ LÁSKA... (Bohdan Kaminský)
  5. NÁBĚHY K VĚTŠÍM BÁSNÍM BEZ NADPISU. (Svatopluk Čech)
  6. HRŮZA PROSTORU. (Jaroslav Vrchlický)
  7. DVĚ MATKY. (Jiří Mahen)
  8. Mně slabost divná lije se (Josef Barák)
  9. 35. Kam jste zmizli ušlechtilí snové, (Jan Kollár)
  10. RADA MÉMU SYNU. (Antonín Klášterský)