II. Na lavičce u kamen seděli jsme spolu.

Petr Křička

II.
Na lavičce u kamen seděli jsme spolu. Na lavičce u kamen seděli jsme spolu.
Do svých rukou vzalas mé ruce, na klín je položila, zamyšleně je pohladila a řekla jsi vážně a pevně: Mám Vás ráda. – – Já mlčel. Já nemohl. Srdce moje bilo těžce a prudce. Veliké blaženství zalehlo je, tak velké až podobné muce. I ustalo bíti. Hluboko v něm, hluboko, mlčky slíbil jsem, muž muži přisáhl sobě, že já, hrst prachu, u cesty květ, že já, duše z Boha, větší než svět, v tom životě žiju Tobě... 9

Kniha Hoch s lukem (1924)
Autor Petr Křička