XXIX. NA STAROU NOTU.

Petr Křička

Je to chůze po tom světě, kam se nohy šinou! Když nás, brachu, milá nechá, kde vzít honem jinou? Ej, to bylo živobytí, bylo sakramentské... Co si našinec má počít bez té ručky ženské? Kam jen sáhnu, na prst prachu, podlaha – jak bota. Límec! Velký Bože, límec! Kam se propad’, slota? Z košile mi lokty lezou... Ech, co bych dál mluvil!... Na okně pár drzých vrabců hnízdo si mně uvil!!! Co já s nimi? Inu v troubě, v troubě sedím zkrátka. A jak vidím, smím se těšit ještě na vrabčátka!... Abych po špičkách teď chodil, dveřmi bál se vrznout! Což si troufnu okno zavřít?... No, a já mám zmrznout? Je to někdy, kamaráde, po tom světě jízda! Ale vidíš... Čtyři mladé vyvedl jsem z hnízda...

Patří do shluku

švec, krejčí, bota, ušít, krejčík, střevíc, sklenář, šít, řemeslo, poplést

66. báseň z celkových 191

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. OBRÁZEK Z POUTI. (Josef Jakubec)
  2. 599. Před peleší papírek tou lítá (Jan Kollár)
  3. PÍSEŇ STARÉ TŘEŠNĚ. (Karel Skřivan)
  4. Meditace. (Beneš Grünwald)
  5. PÍSEŇ TLUSTÝCH MLÁDENCŮ. (Adolf Červinka)
  6. ZIMA. (Adolf Červinka)
  7. Babička. (Josef Václav Sládek)
  8. O Stěbořické můře. (Čechoslav Ostravický)
  9. STUDENTŮV NÁVRAT. (Adolf Červinka)
  10. 70. Jidáš. (Jan Petr Jordan)