OBRÁZEK Z POUTI.

Oblaka jdou v nebi od západu(T5f) od východu chodí jasní dnové(T5f) nad zeleným kopcem kulovatým(T5f) včera jako dnes Tu zbytky hradu(T5f) jako zuby v lebce kterou klove(T5f) havran děsný čas tu s klidem svatým(T5f) trčí nad krajem tak přespanilým(T5f) jak by jej Bůh chystal jen svým milým(T5f) Na tom kopci na zelené stráni(T5f) dávno lidé třešně nasázeli(T5f) jež jak panny na jaře se bělí(T5f) v máji bílé v červnu zčervenají(T5f) jako dívky v bodrém předbíhání(T5f) pod vrcholem stanou v líci plají(T5f) na jejich pak korálové plody(T5f) slétli ptáci s křikem slaví hody(T5f) Nad úpatím na zeleném svahu(T5f) sklenář Podhajský si domek líčí(T5f) od vrat v sínku na dvůr chodí s prahu(T5f) sbírá urovnává chřestí klíči(T5f) jimiž zamkl polici i truhlu(T5f) chlévy zahrádku i kliku studny(T5f) aby nikde nepořádná ruka(T5f) nesáhla snad na pořádek svůdný(T5f) jenž se leskne z každičkého úhlu(T5f) Jde a bílí kde mu stěna puká(T5f) uklízí a čistí dvůr i kolny(T5f) a když po práci čas zbývá volný(T5f) barvou modrou síň i jizbu zdobí(T5f) od přízemku jako v panském domě(T5f) že to příliš ze vsi pro osoby(T5f) přijdou li sem chodí mluví skromně(T5f) s úctou ke sklenáři pohlížejí(T5f) myslí takého že chleba nejí(T5f) jako oni černý usušený(T5f) Domek jako zámeček je sklený(T5f) a kol domku všechno vysmýčeno(T5f) že mu lidé panské dali jméno(T5f) Ze zámečku sklenář vyšel vraty(T5f) obrátil se na dvůr volá zpátky(T5f) do oken kde krejčí píchá šaty(T5f) a ten oknem vyhled do zahrádky(T5f) Nájemníku vaše malé děti(T5f) tu mi oškrábaly barvu s plotu(T5f) co to stálo práce hladit tyčky(T5f) potřít barvou vykrajovat špičky(T5f) A hle tam zas naházely smetí(T5f) ať mi dáte pozor na drobotu(T5f) Pantatínku krejčík odpovídá(T5f) Jak pak děti když je člověk hlídá(T5f) Sedí v koutě tady nebožáci(T5f) na dvůr se vám nohou kročit bojí(T5f) Mlčte mlčte Však se leccos ztrácí(T5f) také před nimi nic neobstojí(T5f) Řekl sklenář chtě se dále bráti(T5f) ale krejčík objevil se z dveří(T5f) nesa šití při tom v ouško jehly(T5f) navlékaje niť Sklenář se vrátí(T5f) a tu slyší sotva sluchu věří(T5f) kterak podruh tabák hodiv stranou(T5f) takto volá My se nespolehli(T5f) pantatínku že tu věčně budem(T5f) a jak vidím větry jinam vanou(T5f) kdo ví budem li vždyť taky v chudém(T5f) pantatínku osrdí kus vězí(T5f) Co to dořek bouchla vrátky prudce(T5f) krejčová jež na polní už mezi(T5f) nachýlena pod pytlem jsouc trávy(T5f) slyšela i spěší už je v půtce(T5f) mrští pytlem o zem a tak spustí(T5f) Táto mlč Běž střihat na rukávy(T5f) máš být zítra hotov Toť už tuze(T5f) pantáto co chcete dělat s námi(T5f) Co ty děti Vždyť nemohou růsti(T5f) máte je sic i mne ku obsluze(T5f) musejí pak na otýpce slámy(T5f) do koutků se tlačit ve světnici(T5f) trávníku by v dvorku nepošláply(T5f) chuďátka jsou celé bledé v líci(T5f) Při tom slzy utřela než skáply(T5f) Sklenář chtěl jí vpadnout do hovoru(T5f) zakřikoval an tam se záhrobce(T5f) potutelně smál se jejich sporu(T5f) manžel krejčí a si v duchu myslí(T5f) Dobře má však má naň dávno s kopce(T5f) Do oken pak vyhoupnou se časem(T5f) dětské tváře jako z děry sysli(T5f) vykouknou a bílým třesou vlasem(T5f) A zas dále svoji vede matka(T5f) Nasadit jsem chtěla na kuřátka(T5f) chtěla jsem mít také baňat hejno(T5f) a tu máš Vždyť ani vrabec tady(T5f) nesmí přeletět a sednout k drnu(T5f) Však by také nepřišel tu k zrnu(T5f) Střehl jste vždy je mi sice stejno(T5f) když vám krmím dobytek ba taky(T5f) kravičky li dojím přihlížíte(T5f) vařím li vám do všeho své zraky(T5f) pod pokličky strkáte a víte(T5f) kolik zrnek soust a lžic je čeho(T5f) Neskončila ještě Vedle stěny(T5f) píchá jehlou krejčí utulený(T5f) děti košilaté vedle něho(T5f) A než mohla žena mluvit zase(T5f) zvolal sklenář tak že děti s křikem(T5f) utíkaly skrýt se za tatíkem(T5f) a tu sklenář hněv se mu chvěl v hlase(T5f) Osobo už kliďte se mi kvapem(T5f) Vyrazil to ze sebe a spěchá(T5f) vrátně otevřít Už moje střecha(T5f) povídám vás na noc nepřikryje(T5f) Pomalu ať trávník nepošlapem(T5f) zachechce se žena a jdouc k síni(T5f) mumlá hlasem při tom stranou plije(T5f) Hospodář však předběhnuv je všecky(T5f) než si vzpomenou manželé líní(T5f) sám už vynáší tu škopek necky(T5f) a pak šatstvo stolice a všecko(T5f) co mu padlo v ruce také děcko(T5f) jež se připletlo vše jedním rázem(T5f) vyklízel a ze vrat házel na zem(T5f) Manželé pak nevidouce zbytí(T5f) co jim zbylo ještě každý chytí(T5f) a šli zvolna vlekouce své děti(T5f) které křičely ven přede vrata(T5f) Vrátně vrzly prudce k sobě letí(T5f) brána zavřena Tak doba zlatá(T5f) prvním manželům se zavírala(T5f) když je z ráje Boží ruka hnala(T5f) Oddechnul si sklenář loktem stírá(T5f) s čela pot a zas kde jaká díra(T5f) spravuje a rovná dvorek smejčí(T5f) V tom hle malou brankou vběhl krejčí(T5f) po záhrobni plíží se a šepce(T5f) tabatěrku že si v okně nechal(T5f) Vzal a otřel rukávem ji hebce(T5f) třikrát klepl podal sklenářovi(T5f) Pantatínku ještě naposledy(T5f) v dobrou vůli Ale sklenář spěchal(T5f) za svou prací mlčky Krejčí tedy(T5f) rámě skrčiv venku zmizel v křoví(T5f) Zůstal sklenář sám a jeho domek(T5f) Nikde noha lidská volno je mu(T5f) Ohmatává ten i onen stromek(T5f) Nikde ptáčka jenž by přelít střechu(T5f) nikde husa nevztahuje k němu(T5f) bílý krk ni holub pro potěchu(T5f) nezavrká v poklopu ni kury(T5f) nezakdáčí kvočna nesvolává(T5f) drobotiny pestré na smetišti(T5f) nikde nešlápne nic nezapiští(T5f) leda list že šeptne padna shůry(T5f) Za to však po celém dvorku tráva(T5f) drobná hustá nikým nešlapaná(T5f) nikde skvrny leda růže planá(T5f) přes plot na ni červeň trousí řídce(T5f) Nežli tím však potěší se více(T5f) pohlédne li přes plot na zahradu(T5f) Zrak mu svitnul tam mu rostou stromy(T5f) jak jen malíř maluje a vánek(T5f) některou li větvičku jen zlomí(T5f) hřích to bude v těch stromů chladu(T5f) čekají se poupata by kvetla(T5f) Prostřed záhonu pak z loubí stánek(T5f) Chmura s líce sklenářovy sletla(T5f) potěšil se ve chlév hlavu sehnul(T5f) kravky dvě naň hlavy obrátily(T5f) žvýkajíce Pohled ten mu milý(T5f) stál tu chvíli ani sebou nehnul(T5f) A když potom kráčel po záhrobni(T5f) rozhorlil se hněvem zvednuv zraky(T5f) uviděl jak černí ptáci drobní(T5f) pod krov létají a odlétají(T5f) kterak jeden drobet nesa v zobci(T5f) přilípne jej a pak druhý taky(T5f) A tu sklenář stoje na záhrobci(T5f) hněvu nechal podiviv se v taji(T5f) z ruky pustil napřaženou tyčku(T5f) rád se dívá na tu vlaštovičku(T5f) kterak přimkne tílko černé k hnízdu(T5f) jako lesklé péro přilepené(T5f) jak dvě ostří nůžek křížíc křídla(T5f) jak by radila se v drobném hvizdu(T5f) hrudku dobře li na hrudku klene(T5f) a když druhou z dálky letět shlídla(T5f) vzduchem střelí druhá opět staví(T5f) Neodvracel sklenář dlouho hlavy(T5f) mysle si že hnízda nerozbourá(T5f) Neviděl že vešla na dvůr vrátky(T5f) babička a že se k němu šourá(T5f) Pochválen buď Kristus Ježíš řekla(T5f) Sklenář pak chtěl pustit se s ní v hádky(T5f) jak byl vždycky se žebráky zvyklý(T5f) Když však poznal hned mu líce změkla(T5f) sousedka to pobízí ji dále(T5f) ona však si sedla bez pobídky(T5f) na práh domu a rty její vzlykly(T5f) Řekl sklenář I pro pána krále(T5f) Co mi paměť nebyla jste u mne(T5f) co to bude Nevšimla si výtky(T5f) ruce sepne hlavu složí stranou(T5f) I ba nebyla můj kmotře milý(T5f) Ach jsme my to ženské nerozumné(T5f) Pánbíček nás v nebi opět zkoumá(T5f) neopouštěj rodička nás jeho(T5f) Tak jsme dlouho kmotře ve svém byly(T5f) a teď považte jsme beze všeho(T5f) Barák od nás koupil soused Louma(T5f) musili jsme víte bez výminku(T5f) A dnes se k nám krejčí od vás vtírá(T5f) nábytek a hrnce skládá v sínku(T5f) a nám dvéře z domu otevírá(T5f) že prý si to najal od souseda(T5f) ať prý každý bydlo v čas si hledá(T5f) Co mám dělat Dcera doma není(T5f) k Panně Marii šla k Boleslavi(T5f) Však se navrátí dnes do modlení(T5f) Kmotřínku vy znáte naše mravy(T5f) můžem li pod jednou bydlet střechou(T5f) vezměte nás k sobě na podruží(T5f) Pán Bůh vám to zase vynahradí(T5f) Panna Maria a všichni svatí(T5f) Poctivě jsme zchudly to mi těchou(T5f) prosím vás kdo teď se nezadluží(T5f) A mně v práci stáří mé už vadí(T5f) Pán Bůh dal on vzal co člověk ztratí(T5f) Však jsme všichni v jeho ruce svaté(T5f) Sklenář mlčel svraštil žluté čelo(T5f) zhurta pravil Hle to z toho máte(T5f) každý den že jdete do kostela(T5f) modlíte se jen kam by se dělo(T5f) že dům vázne člověk dluhy dělá(T5f) Nu nu kmotříčku dí smutně žena(T5f) s prahu zdvíhajíc se na kolena(T5f) aby šla Nu netrestejte přísně(T5f) pobožnost Bůh nikdy neopustí(T5f) Však on dává polním kvítkům růsti(T5f) dle své vůle vybaví nás z tísně(T5f) Bůh vás tu zas opatruj Šla tedy(T5f) Podhajský však předhonil ji slovem(T5f) milosrdím hnut a studem bledý(T5f) ana právě v chlévě bučí kráva(T5f) Chcete li tu bydlet pod mým krovem(T5f) zůstávejte Kravám není tráva(T5f) nemám kdo by dojil a mně vařil(T5f) a přec rád bych v poli hospodařil(T5f) Jen mi havěti sem nepřineste(T5f) nábytek si na mém voze svezte(T5f) Bůh vás pozdrav sousedka mu vece(T5f) vetchou ruku jemu podávajíc(T5f) Vždyť jsme všichni v rukou Páně přece(T5f) Tak tak Duškovi dám chleba krajíc(T5f) on mi pomůže v půli těla(T5f) sehnuta jsouc rychlé krůčky dělá(T5f) nazpět do vrat Branka se však před ní(T5f) otevřela sama a z ní vkročí(T5f) u záhrobně na schod na poslední(T5f) bledá ženská k nebi majíc oči(T5f) zvykle obrácené na oblohu(T5f) tak že od ní zmodraly Jen v šátku(T5f) bílém velkém vyšívaném v rohu(T5f) v jakém o každém se chodí svátku(T5f) do kostela v něm se poznávají(T5f) naše ženy jdou li v cizím kraji(T5f) na pouť bílé jako holubice(T5f) Tedy dívka nachýlila líce(T5f) matce svojí ruku políbila(T5f) Matka volá Bože holka moje(T5f) Z Božích cest tě vítám dcero milá(T5f) Dcera pak se usmívajíc svatě(T5f) láskyplně na matku i toho(T5f) jenž se mračil na záhrobni stoje(T5f) jak by rovnal cosi na kabátě(T5f) Panna Maria vás oba spolu(T5f) tisíckráte pozdravuje mnoho(T5f) Děkujeme zdráva vyřídila(T5f) vece matka sklenář ode dveří(T5f) smekl rychle řeč kdy o něm byla(T5f) a hned s kvapem domů přes práh měří(T5f) Matka dceři potom vysvětlila(T5f) ze vrat jdouc proč u sklenáře byla(T5f) Od stavení volal v pole žitné(T5f) sklenář Podhajský a běžel s kopce(T5f) Hleďme na ně Sotva den že svitne(T5f) by je člověk hlídal Půjdeš s meze(T5f) Nejvíc práce dám si z celé obce(T5f) bych měl meze zarostlé a rovné(T5f) jako rámce zelené jak pásky(T5f) s kořením a kvítím Kam to leze(T5f) Nezná cesty Ať ho havran klovne(T5f) Otřepe mi při tom krajní klásky(T5f) Takto horlil hrozil v dálku holí(T5f) a pak vidět odrostka jak rukou(T5f) drží sobě beranici v týle(T5f) by mu nespadla jak o se tlukou(T5f) plaché nohy až mu zmizel v poli(T5f) Vrátil se by pokračoval v díle(T5f) Potkal souseda jenž smeká před ním(T5f) zastavil ho Kmotře pohledněte(T5f) tak mi robí po mezi se plete(T5f) A když ještě setkali se s jedním(T5f) soused byl jenž nechal v poli koně(T5f) by vzdal úctu kmotru sklenářovi(T5f) takými si tento oddech slovy(T5f) hlavu obnaženou vzájem kloně(T5f) Jářku moji sousedové zlatí(T5f) Co už teď se děje v obci naší(T5f) Co pak člověk a co stáří platí(T5f) Ovšem ať sní každý svoji kaši(T5f) to však hanbí obec od té doby(T5f) co jsem vyhnal krejčích jen mne zlobí(T5f) Vyjde před barák a pozoruje(T5f) co se u mne děje slídí všude(T5f) odběhne a zas tu něco kuje(T5f) krčí se a vede s sebou ženu(T5f) též jsem slyšel kterak Filomenu(T5f) naši ondy škádlil Něco bude(T5f) neboť také odrostky zve k sobě(T5f) vídám kterak v podvečerní době(T5f) scházejí se šňupou s ním a mluví(T5f) smějíce se dívají se k našim(T5f) skrze sněti stromů vedle plotu(T5f) Slyšet syknout neb jak hučí sůvy(T5f) ale někdy ostudně je splaším(T5f) Však ať obec překazí tu slotu(T5f) K tomu soused přikyvuje hlavou(T5f) Krejčí krejčí trestati se musí(T5f) Druhý soused ale odpovídá(T5f) Já vám povím kmotře tu věc pravou(T5f) Kdo se mnoho brání mnoho zkusí(T5f) Nesmí se tak přísně když se hlídá(T5f) mládež na se mnoho popouzíte(T5f) Však jste moudrý více než já víte(T5f) Sklenář jemu Dobře dobře praví(T5f) sousedy pak s uctivostí zdraví(T5f) spěchá domů spouští ruce dolů(T5f) na obci kde husy pasou děti(T5f) a teď kmotra obstoupily v kolu(T5f) rukáv loket jemu líbajíce(T5f) On pak na ně Bůh vás pozdrav smetí(T5f) Při tom štěstím zářily mu líce(T5f) Došel domů vešel na zahrádku(T5f) Filomena ryla na záhoně(T5f) prozpěvujíc písně k chvále Boží(T5f) Tys tu z kostela Tos přišla v krátku(T5f) Hleď tam vyplej také v koutě hloží(T5f) udělal jsem kleště z dřeva pro ně(T5f) To jsi hodná Filomenko za to(T5f) Tak děl sklenář odpovídá tato(T5f) Dobré jitro kmotřínku vám přeji(T5f) Pán Bůh pozdrav Těší mne ta práce(T5f) Hle jak se ty pestré květy chvějí(T5f) v rose ranní jako by se myly(T5f) Jaká vůně všude po zahrádce(T5f) div jí neviděti Kmotře milý(T5f) myslila jsem že byste měl z růží(T5f) v sobotu dát kytku na Loretu(T5f) Panně Marii a Ježíškovi(T5f) Nejkrásnější Bohu dar je z květů(T5f) když se k němu dobrá vůle druží(T5f) Dlouho k tomu sklenář neodpoví(T5f) potom vece Byl by to hřích velký(T5f) v poupěti květ kazit Filomeno(T5f) Buď to tady Bohu posvěceno(T5f) kde je rosa kam přiletnou včelky(T5f) Ale jemu praví Filomena(T5f) Pro Boha jsou květy jemu voní(T5f) Každá růže je tu vymodlena(T5f) neboť umím modlitbičku pro ni(T5f) A když klíč mi dáte od zahrady(T5f) nad nimi se modlím v práci tady(T5f) Líbilo se velmi sklenářovi(T5f) tajemství to růží svolil k tomu(T5f) by z nich vzala nežli půjde z domu(T5f) Marii dvě poupě Ježíškovi(T5f) Ukázal a poznamenal každou(T5f) litoval a vybíral je přísně(T5f) jak by v mysli zanášel se vraždou(T5f) Dívka začala pak svaté písně(T5f) Odešel a poslouchal ji skrytě(T5f) a když přestala zas pánovitě(T5f) zavolal ji by šla vařit k němu(T5f) Odměřoval dohlížel si k všemu(T5f) Filomena tedy přes dvůr kráčí(T5f) nesouc klíč a rýče hospodáři(T5f) a když zaslechla jak slípky kdáčí(T5f) jež jí sklenář nechal na kurníku(T5f) počítala kolik vajec bude(T5f) vyjasnila tahy v bledé tváři(T5f) taký úsměv u nás mají v zvyku(T5f) navštíví li štěstí lidi chudé(T5f) Přešla schody dvéře otevřela(T5f) a jak jindy zbožně křížek dělá(T5f) Sklenář seděl opět v pilné práci(T5f) měřil sklo a řezal v rohu dílny(T5f) v níž se jako v pokoji vše lesklo(T5f) Pomáhej Bůh Jak jste stále pilný(T5f) Zahálka se nyní nevyplácí(T5f) řekl sklenář cinkaje sklem ve sklo(T5f) Filomena v plotně zatápěla(T5f) dračky pěkně naštípané měla(T5f) Pošeptmu se modlíc hýbe rtoma(T5f) Vytrhnul ji sklenář Filomeno(T5f) co si říkáš stále k sobě v tichu(T5f) Mlčela až měla domodleno(T5f) a pak řekla Na poli jak doma(T5f) modlím se a varuji se hříchu(T5f) Jak bych tady neměla se modlit(T5f) vždyť tu jako v kapličce je pěkně(T5f) člověku kde milo bývá prodlít(T5f) odpusť Pán Bůh že se to tak řekne(T5f) Tam co stojíte bych oltář dala(T5f) a ten břečtan po stěnách co roste(T5f) kolem kol toť malování prosté(T5f) Jak jsem řekla kaplička to malá(T5f) jak bych se tu modlit zapomněla(T5f) Vyhlédněte oknem Bože milý(T5f) Na všechny je vidět světa díly(T5f) slávu Boží Co se všude bělá(T5f) kostelíčků kaplí v každé stráni(T5f) Počítejte tu hned Andělíček(T5f) Loretánská Panenka tam výše(T5f) shlíží dolů ta nás všechny chrání(T5f) k ní je vidět zevšad od kapliček(T5f) Tamhle sedla svatá Anna tiše(T5f) nad kostelem Ostruženským sama(T5f) na kopečku a jí pod nohama(T5f) cesta v levo do lesa se kroutí(T5f) chodívám tam ku Trojické pouti(T5f) Z těchhle oken zas je vidět jinam(T5f) Na Vinici jednou v roce bývám(T5f) svatý Isidor tam rádlem oře(T5f) nad ním Bradský kostel Tam se dívám(T5f) vždycky ráda jak se ku výšinám(T5f) vznáší Ježíš na Táborské hoře(T5f) nejvýš k nebi z naších kostelíčků(T5f) Hle jak sem se dívá na matičku(T5f) Loretánskou Marii a v levo(T5f) žehná těm co k Maří Magdaleně(T5f) po Zebíně lezou unaveně(T5f) Po cestách pak leckde Boží dřevo(T5f) Boží muka všude za dědinou(T5f) kde si poutníčkové odpočinou(T5f) Není li to kus nebeské říše(T5f) Blíž je nebi kdo vystoupí výše(T5f) Povstal sklenář od práce by viděl(T5f) o čem nevěděl šel ruce vzadu(T5f) skřížil si a shýbal v okno bradu(T5f) za ní chodil jako by se styděl(T5f) že mu ušlo nad čím nyní žasne(T5f) V udivení potom propověděl(T5f) Ale osobo též rád bych zvěděl(T5f) je li to tak všude jak zde krásné(T5f) Ty kus světa hezký projdeš přece(T5f) jak to tam kde nebe padá k zemi(T5f) A tak s upřímností ona vece(T5f) To vám řeknu kmotřínku že všude(T5f) kam jsem přišla Pán Bůh tvoří divy(T5f) ale kraj náš nejmilejší je mi(T5f) Kdož ví Bože jak to v nebi bude(T5f) tu však člověk v nebi ještě živý(T5f) Zamyslil se onen bloudí okem(T5f) po tom krásném kraji lemovaném(T5f) v půlkruh lesy kapličkami hrady(T5f) a tak blízko zdá se jedním skokem(T5f) v malé chvíli při každé že stanem(T5f) Pravda řekl je to nebe tady(T5f) Filomena při tom odskočila(T5f) ku plotně a zas tu při něm byla(T5f) neb ji volal všechno ukazoval(T5f) co kdy zrobil a co si kde schoval(T5f) Otvíraje truhlu napřed pravil(T5f) Vidím už ty že jsi z jiných lidí(T5f) s podruhyní bych se nezastavil(T5f) Co vše mám hned jiný neuvidí(T5f) Vyndal potom pouzdra všelijaká(T5f) barevná a s víčkem vrchním skleným(T5f) počítaje co dá hračka taká(T5f) denní práce vyndal potom skřínku(T5f) s prknem zadním rudě obarveným(T5f) ostatní tři strany ze skla byly(T5f) Horní okraj v štít vybíhal vpředu(T5f) v rudé půdě kreslený keř bílý(T5f) který padal po všech hranách dolů(T5f) pěkná kaplička to ku pohledu(T5f) Diví se jí Filomena praví(T5f) že by měla stát tam na tom stolu(T5f) do ní pak že dá li Pán Bůh zdraví(T5f) z pouti přinese Marii Pannu(T5f) Sklenář pak ji na druhou dal stranu(T5f) obrázky pak různé z desek vyndá(T5f) Mívali jich totiž u nás jindá(T5f) velké sbírky každý z jiné pouti(T5f) od přátel a známých na památku(T5f) dcery braly dědictvím je z domu(T5f) Milo zajisté je vzpomenouti(T5f) o Božím li ukazují svátku(T5f) jedni druhým který kdo dal komu(T5f) z nich Filomena co byl svatý(T5f) též tam byly květy malované(T5f) každý políbí než stranou složí(T5f) Mnohý andílek as boubelatý(T5f) ušpulil se pod jejím rtem plane(T5f) a se choulí k nohám Matce Boží(T5f) Jmenovala potom Filomena(T5f) Matku Boží každou dle jich jména(T5f) To je svatá Panna Pomocnice(T5f) sedm hvězd má kolem svojí hlavy(T5f) s Ježíškem To její obraz pravý(T5f) Tohle pak jsou hleďte Vambeřice(T5f) a to zázračná v nich Boží Matka(T5f) Tohle Svatoňovská Panna sladká(T5f) tam se stavíme když od Vambeřic(T5f) jdeme domů Ztamtud ještě máme(T5f) abych řekla cestu od nás měříc(T5f) jak sedmkrát na Tábor Hle visí(T5f) její obraz na stromě a pod ním(T5f) pramenů je sedm Jak se láme(T5f) denní světlo na zrcadle vodním(T5f) sedm lesklých mečů spatřil bysi(T5f) Tuhle máte Boskovskou Marii(T5f) Tu královnu Svatohorskou taky(T5f) dva dni za Prahou ta tvoří divy(T5f) a snad dále kde jen lidé žijí(T5f) při tom zvedla Filomena zraky(T5f) snad až v nebe pohled noříc snivý(T5f) všude nebes královno tě znají(T5f) Ještě dva obrázky vzala řekla(T5f) při tom slzička jí přes líc stekla(T5f) Byla kmotřínku jsem všude v kraji(T5f) nad ty naše matičky tam není(T5f) Boleslavská matka Loretanská(T5f) K Boleslavské víc než celodenní(T5f) od nás pouť tam přijdou z dalekánska(T5f) Líbí se mi nejvíc když se stmívá(T5f) my se navracíme do Libáně(T5f) město jasně osvětleno bývá(T5f) a vstříc vyjde ku chvojové bráně(T5f) s družičkami sám pan farář taky(T5f) Pohledněte Boleslavská Panna(T5f) je to zvláštní v půl jen malovaná(T5f) po svatý jen život nad oblaky(T5f) s děťátkem svým vyčnívá tak mile(T5f) Loretánská Panenka pak naše(T5f) tak má zvláštní líce starobylé(T5f) černé lesklé z mouřenínské země(T5f) že když přehlednu ji jenom plaše(T5f) lekám se jí ale potom ve mně(T5f) podivný tak nadzemský cit budí(T5f) že si ruce blahem tisknu k hrudi(T5f) Zůstala tak Filomena státi(T5f) ruce křížem na hruď přeložené(T5f) že sám sklenář dále zapomene(T5f) nežli duch se oběma zas vrátí(T5f) ukazovat pentličky a cetky(T5f) kousky látek hedbávných a všecko(T5f) co kde po své matce sobě schoval(T5f) korále a dracounové spletky(T5f) ba též uložené opatroval(T5f) hračky svoje když byl ještě děcko(T5f) Co je tohle dívka potom ptá se(T5f) Do ruky vzal co mu ukázala(T5f) To jsou ony na bodláky kleště(T5f) co jsem zrobil Ona ptá se zase(T5f) A co tamto Na kolo prst dala(T5f) stroje jehož neviděla ještě(T5f) To je mlýnek na mák odpovídal(T5f) Ač jsem koláč bez máku vždy jídal(T5f) Tam to pak děl napřed ukazuje(T5f) pro vejce je stojan A tam hledni(T5f) na mouchy prut jak se porozední(T5f) zabíjím je a přec dost jich tu je(T5f) Zavřel skříň i truhlu děva vece(T5f) Kmotřínku Nu pozejtří jdu zase(T5f) do Vambeřic přinesu vám věru(T5f) z pouti obrázek už pěkný přece(T5f) špatného vám arci nevyberu(T5f) Řekl sklenář zachmuřiv se v hlase(T5f) Chceš jít zase Nerad jsem já tomu(T5f) Víš že práce na tobě teď visí(T5f) Nechceš li však jinak jdi si jdi si(T5f) Však tě budu brzy čekat domů(T5f) Do snídaně dal se sklenář zatím(T5f) ale Filomena k matce spěchá(T5f) volala ji růženec má v rukou(T5f) Dcero drahá nějak spaní tratím(T5f) snad mne tlačí přec jen cizí střecha(T5f) všelijakou se též trápím mukou(T5f) Dceruško co bysi řekla tomu(T5f) kdy by si tě někdo odved domů(T5f) Se mnou Pán Bůh dle své svaté vůle(T5f) naloží a dříve vědět musím(T5f) jak jsi živa v slzavém tom důle(T5f) Jak tu budeš sama Dej si říci(T5f) mluvila jsem s oním chlapcem rusým(T5f) z dolní chalupy vždy se zas hlásí(T5f) Dívka však se zbožnou řekla lící(T5f) Neprodávejte mne světa klamu(T5f) vždyť mne Pán Bůh neopustí samu(T5f) z toho světa nečekáme spásy(T5f) Jsmeť my ovšem v Boží ruce vždycky(T5f) řekla matka Ale jazyk lidský(T5f) milá dcero beztoho již slyším(T5f) posměšky že sklenář si tě všímá(T5f) ty prý po něčem že toužíš vyšším(T5f) třeba měl už vrásky nad očima(T5f) Je prý lakotný a zatvrzelý(T5f) Kéž by o sebe jen starost měli(T5f) Nevím dcero na včerejšek v noci(T5f) zdálo se mi živě o tvém otci(T5f) a pak tebe viděla jsem taky(T5f) trhala si růže samé růže(T5f) plný klín a stále trhala jsi(T5f) vzhůru k nebi obracela zraky(T5f) růžemi si ověnčujíc vlasy(T5f) a zas trhala Co být to může(T5f) Odpovídá dcera zasmušile(T5f) Modlete se ať mne Pán Bůh chrání(T5f) A šla na dvůr tiše po svém díle(T5f) Tu ji zase někdo z nenadání(T5f) šeptem volá za plotem se skrývá(T5f) Vyšla tedy podívat se z chlíva(T5f) uviděla ženu krejčíkovu(T5f) ana takto slovo kladla k slovu(T5f) Neměj za zlé přináším ti vzkazy(T5f) Jeník půllanských tě prosit dává(T5f) myslí na tě když jde spát i vstává(T5f) blázen hartusí že vše ti zrazí(T5f) naň li nedáš Máš naň vzpomenouti(T5f) a mu obrázek přinésti z pouti(T5f) Že prý barák mohly jste mít posud(T5f) jenom slovo šepce krejčíková(T5f) dívka ale usmívá se svatě(T5f) Vyřiďte mu že to už můj osud(T5f) však dá jemu Pán Bůh vrchovatě(T5f) hodnější ať ve svém srdci chová(T5f) Mariánský zpěv zní opět venku(T5f) Sklenář sám je při tom veselejší(T5f) ani chvilku darmo neprolení(T5f) s dnešního dne nedá na zítřejší(T5f) v zahrádce pak sedá po modlení(T5f) A když Filomena vydává se(T5f) matka za vrata ji vyprovodí(T5f) Dceruško jdi kudy Pán Bůh chodí(T5f) modli se též za nás vrať se zase(T5f) Dal jí sklenář s Pánem Bohem taky(T5f) a když zašla s kopce napnul zraky(T5f) Pěšina jde podél štěpných stromů(T5f) níž a níž je stromek zříti celý(T5f) za ním pak již o polovic nižší(T5f) třetího jen koruna už sedí(T5f) na bělavé pásce Kdo jde z domu(T5f) ubývá ho s těmi stromů těly(T5f) u prvního ještě s Bohem slyší(T5f) pak jen po pás tomu kdo naň hledí(T5f) jeví se pak bílý šátek vlaje(T5f) po větru se s hlavy třepotaje(T5f) Popošel si sklenář ještě jednou(T5f) uviděl ji celou pak se lekl(T5f) odněkud li na něj nevyhlednou(T5f) opatrně do domku se vlekl(T5f) U krejčíků přec ho uviděli(T5f) Bylo ze soboty na neděli(T5f) A když bylo zase na sobotě(T5f) chodil sklenář trudný neveselý(T5f) Nic mu vhod už ani tyčka v plotě(T5f) Ráno přivstal do zahrádky vkročí(T5f) stromky květy jako po koupeli(T5f) Prohlíží kde puklo nové poupě(T5f) plné květy přepočítá skoupě(T5f) a pak ku východu zvedne oči(T5f) ruce sepne nad květy se modlí(T5f) aby jim snad času nepohodlí(T5f) neb zlý člověk neuškodil vzrůstu(T5f) za každý zvlášť za růže list máty(T5f) karafiát lilje za muškáty(T5f) za jiřinky afrikán měsíčky(T5f) Boží dřevec yzop za kapustu(T5f) Modlil se a od stromu šel k stromu(T5f) s kterých přelétaly sýkořičky(T5f) jak by stromek na strom v skutku házel(T5f) Domodlil se podivil se tomu(T5f) jak ty stromy které sám on sázel(T5f) rozepjaly větve snad kdy spával(T5f) neb to nikdy ač si pozor dával(T5f) neviděl jak z větví ratolesti(T5f) vypukly zas a z nich lístky květy(T5f) Vědět to by za velké měl štěstí(T5f) Věc tu zkoumal před mnoha už lety(T5f) Pozoroval teď jak v listů skrýši(T5f) plody kulovaté hladké visí(T5f) Vždy si přál je v takové mít výši(T5f) kam by lidská ruka nedosáhla(T5f) Zrakem hltal zelený plod lysý(T5f) a si přál by nikdy nechutnala(T5f) jeho ústa nýbrž poznenáhla(T5f) by se jabka věčně červenala(T5f) on pak na věky se na ně díval(T5f) Počítal pak kde se který skrýval(T5f) na jablunce loni štěp dal na ni(T5f) jak pod peřím kvočny na kukani(T5f) v listí plod Je dvacet pět jich v celku(T5f) Radost měl a dobře pamatoval(T5f) sebral červa zaháněl s nich včelku(T5f) a zas do listů jak mohl schoval(T5f) Po snídani potom vyšel v pole(T5f) okopávat brambor a vždy přišel(T5f) přes tu chvíli kytku v ruce nesa(T5f) vrátka zavrznout kdy z pole slyšel(T5f) po cestách se ohlížeje v kole(T5f) vyjde li kdo ze sadu neb z lesa(T5f) přišel staré otázat se matky(T5f) Není li tu ještě Filomena(T5f) Což vy uděláte stará žena(T5f) A zas na pole šel smutně zpátky(T5f) pracoval až pot mu smáčel čelo(T5f) Skončil práci když se svečeřelo(T5f) kouř kdy nad vesničkou nízko plynul(T5f) zaléhaje v stromech na zahrady(T5f) neb jej vánek do kotouče svinul(T5f) a pak neví kam s ním ani kady(T5f) upadne s ním zpátky do komína(T5f) Vyběhnou hned hospodyně s víchem(T5f) prometají saze s jídlem kvapí(T5f) v dobu tu kdy podvečerním tichem(T5f) matný šum se světlem uhasíná(T5f) svět si od východu stáhne kapi(T5f) jako poutník zpožděný V té době(T5f) kdo jdou z pouti sepnou ruce obě(T5f) blahem zaslzí když zvonek slyší(T5f) jak hlas svého domácího Boha(T5f) na drn klesne unavená noha(T5f) a kraj vůkol při hvězdách se tiší(T5f) Tehdy vyšel sklenář mimo vůli(T5f) v ústret poutnici Již měsíc svítí(T5f) plno všude stínů plno světla(T5f) kupa komárů výš nad ním letla(T5f) Uslyšel pak lidské kroky z důli(T5f) níže je mu poutníky dva zříti(T5f) poznal Filomenu dech mu krátký(T5f) vzchopil se a kráčel rychle zpátky(T5f) Překročil již práh obrátil hlavu(T5f) a již musil počkat ku pozdravu(T5f) jímž ho hlasně Filomena vítá(T5f) Druhá osoba pak za ní skrytá(T5f) v světlo měsíčné teď vystoupila(T5f) Černá kapuce mu v týle byla(T5f) poutnickou hůl s křížem držel v ruce(T5f) vous mu srůstal nahoru až s vlasem(T5f) Vztyčil hůl a řekl zvučným hlasem(T5f) Pochválen buď Kristus Pán a klekl(T5f) Sklenář ale trhnul sebou prudce(T5f) ani amen k tomu nedořekl(T5f) Vzácného vám vedu nocleháře(T5f) řekla poutnice Náš milý vůdce(T5f) Věčné pouti zasvětil své žití(T5f) dej mu na konci Bůh na se zříti(T5f) Zmizel sklenář po pansku se tváře(T5f) nežli mohli podati si ruce(T5f) Potom otevřel však okno tiše(T5f) dole na záhrobní hovor slyše(T5f) Měsíc svítil tak že vidět bylo(T5f) každou kaluž lesklou také brouka(T5f) an se kradl po zdi obílené(T5f) Kdesi v polích hlídač dlouze houká(T5f) Sklenáři se sladce zatesknilo(T5f) opřel čelo o tabule sklené(T5f) poslouchal a pozoroval dolů(T5f) Matka s dcerou těsně přituleny(T5f) jedna k druhé těšily se spolu(T5f) podál nich pak opřen vedle stěny(T5f) divný muž v tmu lesní před se hledí(T5f) ruku vztáhnuv vykládá i mluví(T5f) Tady není smutno chodit v noci(T5f) ani lesem třeba houkly sůvy(T5f) někde v roští nebo do popředí(T5f) divný stoupl stín když něco v cestě(T5f) o co klopýtnem jsme v Boží moci(T5f) zvláště tu kde člověk pod nohama(T5f) stále šlape stín těch Božích kaplí(T5f) Doložila Filomena taky(T5f) Nikde lesem nebojím se sama(T5f) a kdyby snad úzkosti mne laply(T5f) zdvihnu jenom oči na oblaky(T5f) zazpívám si zbožnou píseň hlasně(T5f) a vždy projdu lesem v noci šťastně(T5f) Po nebožtíku to dělám otci(T5f) zpívali jsme jdouce lesem v noci(T5f) Potom také matka hovořila(T5f) Také myslím že jsme v Božím stínu(T5f) tady Matce Loretánské v klínu(T5f) A co myslíte jak dlouho tady(T5f) kapličky ty Boží domky budou(T5f) Nebo vidět že též zašly hrady(T5f) zda též svatá zeď se srovná s půdou(T5f) Odpověděl poutník takto řečně(T5f) Nikdy matko Ty zůstanou věčně(T5f) Bůh svůj kámen pevný pro vždy volí(T5f) Ty stát budou až se hory doly(T5f) vyrovnají soudného dne ještě(T5f) Tenkrát budete tu nejjistější(T5f) neb co jsou tu doma svatí zdejší(T5f) všichni za vás budou orodovat(T5f) Mluvil poutník ruce rozpjal věště(T5f) Kristus přijde od hor sem v ty kraje(T5f) neb jsou hory Boží s nebe schody(T5f) Lidé půjdou za svaté se schovat(T5f) budou prchat druh se druha ptaje(T5f) kterak s nimi ve strašný den bude(T5f) Hvězdy spadnou vyschnou zemské vody(T5f) bude tma a soud a hrůza všude(T5f) Dej nám Bože bychom v ten den hrůzy(T5f) našli milost hříšní tvoji sluzi(T5f) Amen řekly stejně obě ženy(T5f) křížem žehnají zrak poděšený(T5f) Mlčení pak potrvalo chvíli(T5f) Jen šum stromů jež se k sobě chýlí(T5f) a pád kapky na list slyšet bylo(T5f) Jedním slovem vše se vyjasnilo(T5f) Filomena vyřkla je tak pravíc(T5f) Bůh je milostiv my jeho děti(T5f) jistě všichni stojíme mu za víc(T5f) než by poslal nás v to místo třetí(T5f) Sejdeme se jak jsme tady zase(T5f) po očistci v nebi v onom čase(T5f) Ó pak nepřeju si slasti větší(T5f) a též za to stále se jen modlím(T5f) bych pak svaté Panně pozdálečí(T5f) mohla sloužit nevezme li jiné(T5f) Jak chci nad jejím bdít nad pohodlím(T5f) a což Synáčka jejž k hrudi vine(T5f) dá li mi ho někdy opatrovat(T5f) klásti v plénky zpívati mu budu(T5f) kolébati nebo v loktech chovat(T5f) a když někdy s outlých jeho údů(T5f) svinu povijan až snad se vzbudí(T5f) děťátko pak rozesměju sladce(T5f) prstem hrajíc na útlounké hrudi(T5f) pak je s modlitbou dám svaté Matce(T5f) Zmlkla Filomena druzí taky(T5f) neb jich duše byly nad oblaky(T5f) Zdálo se jak slouchali by blazi(T5f) hvizdot ptáka jenž zní ze březiny(T5f) tam kde anděl strážný Snad v ty stíny(T5f) na večer se k němu s nebe schází(T5f) zástup andělíčků šveholících(T5f) neb dušičky dítek jeho spících(T5f) jež on Bohu prozpěvovat učí(T5f) Dávno šli již spát co hovořili(T5f) v lese pták jen stále svoji zvuči(T5f) a jen sklenář dlouhou probděl chvíli(T5f) vyhlédaje oknem hlavu v rukou(T5f) nemoha spát divnou jakous mukou(T5f) Nežli pak se vzbudil časně ráno(T5f) dávno poutník za horami doly(T5f) Zamračil se vzpomenuv si na něj(T5f) myslil si Hle člověk nevídáno(T5f) Litoval však přec že nevstal ranněj(T5f) by ho poznal ať je už kdokoli(T5f) V zahrádku šel pomodlil se zase(T5f) na dvorku pak zahled Filomenu(T5f) Uvidět ji dychtil po tom čase(T5f) neb mu vypadala opět nová(T5f) Vítal tedy z Božího ji slova(T5f) podal ruku ana v Božím jménu(T5f) pozdravila obrázek mu dává(T5f) Pannu Marii tak malovanou(T5f) s Ježíškem že vzpomněl sobě maní(T5f) na včerejší zbožné její přání(T5f) Pěkná Panenka a Boží sláva(T5f) září kolem paprsky z ní planou(T5f) které zhasínají ve věnečku(T5f) malovaném lístek na lístečku(T5f) A což teprv soška mramorová(T5f) V skutku tělo Matka Páně celá(T5f) obarvená modře červenavě(T5f) a to děťátko jež v rukou chová(T5f) jak by chtělo na zem skočit hravě(T5f) takého je bělostného těla(T5f) že se sklenář na ně sáhnout bojí(T5f) by je nerozplakal jeho matce(T5f) Přijal sklenář děkoval jí krátce(T5f) Filomeno tyto dárky dvojí(T5f) těší mne a děkuji ti za ně(T5f) Když pak v dílně dělal do snídaně(T5f) kterou Filomena zavářela(T5f) řekla ona Co jsem vybrat chtěla(T5f) radil mi též nábožný náš vůdce(T5f) jenž byl tady včera na noclehu(T5f) Zamračil se sklenář šoupl prudce(T5f) svatou soškou a tak přísně pravil(T5f) Co ti po tom ledajakém sběhu(T5f) Prosím tě jsou lidé všelijací(T5f) hned tu hned tam přelétaví ptáci(T5f) Však by se tu jistě nezastavil(T5f) kdybys na cestu mu nepřidala(T5f) Řekla dívka Pro Bůh pane kmotře(T5f) nehřešte Je svatý muž on jistě(T5f) zjevení má skoro v každém místě(T5f) proto jsem ho na nocleh k nám zvala(T5f) Může zle mít kdo se o něj otře(T5f) Na cestu mu ovšem jídla třeba(T5f) dala jsem mu aspoň bochník chleba(T5f) Spráskl ruce sklenář Co jsi řekla(T5f) Všecko rozdáš ovšem od podruží(T5f) níže se už nejde Žebrákovi(T5f) třeba buchty pšeničné bys pekla(T5f) snad i vlastní svlékneš jemu kůži(T5f) o pouti jen když ti něco poví(T5f) Nemůže být z tebe hospodyně(T5f) Takto horlil když však na ní viděl(T5f) kterak zahanbena oči klopí(T5f) ne snad přesvědčena o své vině(T5f) nebo v ctnosti není hříchu stopy(T5f) sám se za své přenáhlení styděl(T5f) a pak takto pokračoval v řeči(T5f) Ovšem že to o dobrotě svědčí(T5f) Ale řekni Vždyť se zdá tak zrovna(T5f) jako by ti sešlo na člověku(T5f) jehož takto zavazuješ k vděku(T5f) Je mi o tě starost nevýslovná(T5f) možno že to dobrý člověk svatý(T5f) onen poutník ale věřme tomu(T5f) rád jsem že již ukázal nám paty(T5f) hned tak nepustím tě zase z domu(T5f) Se slzami v očích dívka praví(T5f) Buďte beze strachu Pána Boha(T5f) nespustím se nikdy ať mi zdraví(T5f) ať mi věku zkrátí na té zemi(T5f) od něho li zabloudí má noha(T5f) Od vás velmi toho líto je mi(T5f) neměl byste kárat pro štědrotu(T5f) tolik mám co třeba ku životu(T5f) lakomost však tresce Pán Bůh těžce(T5f) Či to nevíte jak ona selka(T5f) místo do žebrákova by dala měšce(T6f) vždycky krajíček si uschovala(T5f) až jich byla za rok truhla velká(T5f) Za rok šla by shlédla tam co dala(T5f) nastojte když truhlu otevřela(T5f) smečka hadů na ni zasyčela(T5f) Musil tišit Podhajský ji zase(T5f) po bělavém pohladil ji vlase(T5f) takto mluvě Však ti věřím dítě(T5f) nemáš otce matku starou chorou(T5f) Vida jaké bělavé máš vlasy(T5f) jako len ba jako len jsou vláčné(T5f) A tu dívka slzy utřela si(T5f) probírá své vlasy a tak začne(T5f) Což pak moje Ovšem každý řekne(T5f) že jsou dlouhé ale nikdo věru(T5f) neviděl jak já tak vlasy pěkné(T5f) Cestou do Vambeřic je v tom směru(T5f) ve vsi Mariánské zastavení(T5f) a tam Maria má vlas tak dlouhý(T5f) že si jimi všechny kryje oudy(T5f) Sklenář kýval plný divu hlavou(T5f) a v tom vešla ženská do světnice(T5f) veselé a bodré měla líce(T5f) prostřed nich pak hubu povídavou(T5f) vlasy šedé jak slepičí peří(T5f) řeči táhne na loket jímž měří(T5f) kartouny a kaliko a šátky(T5f) Velký ranec na stůl odhodila(T5f) a jak by se pustit chtěla v hádky(T5f) rozbaluje v ranci svém co kryla(T5f) pobízejíc vychvalujíc zboží(T5f) Kupte pantatínku hospodyni(T5f) potřebuje hleďte novou kytli(T5f) Při tom svůdně látky povyloží(T5f) vidouc kterak dívce oči svitly(T5f) Kupte tohle to se neušpiní(T5f) Budu měřit Tohle na zástěru(T5f) Sklenář točí zraky k Filomeně(T5f) která dívala se zamyšleně(T5f) pozoroval sukni ošumělou(T5f) a tak řekl Potřebuješ věru(T5f) co bys pro domácnost lepší měla(T5f) Nebudeš snad odcházet tak z domu(T5f) vyber si Však ona pověděla(T5f) Ale kmotřínku Vždyť na neděli(T5f) dost mám pěkné sukně rok je tomu(T5f) co jsem poprvé je na se vzala(T5f) k svaté Loretě Kam bych to dala(T5f) Chodit si pak pěkně týden celý(T5f) byla by to pýcha a hřích velký(T5f) Vzkřikla prodavačka Druhé selky(T5f) zlatá panenko se jinak strojí(T5f) Tohle modré neb to s barvou dvojí(T5f) kupte pantatínku kupte jí to(T5f) uvidíte nebude vám líto(T5f) Podhajský pak vzal a v prstech ždímá(T5f) každou látku ptá se dívky na ni(T5f) očima vše zkoumá učenýma(T5f) na krev se pak pustí do smlouvání(T5f) Pro matku též poslal na poradu(T5f) Dal už stříhat rozhodl se zase(T5f) na jinou tu onu vyptává se(T5f) každé látce vytkl jakous vadu(T5f) a když vyřkl Tohle žena střihla(T5f) naměřivši rychle div jí stíhla(T5f) ústa počítat a kvapně v půli(T5f) hbitě ruce látku roztrhnuly(T5f) Řekla matka šourajíc se z dveří(T5f) Takové jsem měla za svobodna(T5f) Odešla pak u veselém hluku(T5f) prodavačka sklenář znova měří(T5f) podal dívce jež mu líbá ruku(T5f) on pak řekl Nu vždyť jsi mi hodná(T5f) Ne pak bys jich nechávala v skříni(T5f) rád se na tě budu dívat nyní(T5f) Jak by jenom okna roztloukali(T5f) lidé schválně na zámeček chodí(T5f) svítilnu neb zasklít okenici(T5f) Zase jenom se to musí říci(T5f) že zlá ústa čistou vodu kalí(T5f) a že z řečí zlá se vůle rodí(T5f) Nežli Filomena na mši svatou(T5f) odešla dřív květy zalévala(T5f) vstává totiž vždycky před půl pátou(T5f) a co večer měsíc nepokropil(T5f) drobnou rosou ona více dbalá(T5f) vodou rosila a slzičkami(T5f) hojně tak že každý kvítek sklopil(T5f) kalich svůj a s ní též svatě pláče(T5f) za hříchy a toho světa klamy(T5f) Však že slunce vysušuje rosy(T5f) tím více modlitba a jak to ptáče(T5f) na slunéčko vzletši zavýsklo si(T5f) tak i duše svého spatříc Boha(T5f) Filomena pohybuje rety(T5f) na drn klesla zbožná její noha(T5f) vespod tisknouc k zemi drobné květy(T5f) Neprodlila dlouho v zbožném snění(T5f) neb tam ze sousedstva vyšla žena(T5f) utírajíc umytou si líci(T5f) Spatřivši že vůkol nikdo není(T5f) za tyčky se chytla nachýlena(T5f) jak by tajnost jakous chtěla říci(T5f) Filomenko šeptá Filomeno(T5f) Zdvíhá hlavu svoje slyšíc jméno(T5f) k plotu popošla a pozdravila(T5f) Filomenko pověz holko milá(T5f) co to u vás Slyšet divné věci(T5f) však jsme také sami všeho svědci(T5f) pojednou si chodíš v šatstvu novém(T5f) sklenář ti je koupil a ty jemu(T5f) obrázky prý nosíš Jedním slovem(T5f) že se máte k sobě K tomu všemu(T5f) podivné se věci ve vsi strojí(T5f) nenechají vás pak na pokoji(T5f) povídám ti neber si ho zlatá(T5f) On pak starý blázen co si myslí(T5f) Vždyť by skoro mohl být tvůj táta(T5f) Krk se mu již ohýbá níž svislý(T5f) Darmo tropí ve vsi pohoršení(T5f) Pro tebe to holka štěstí není(T5f) Vidíš půllanských přec myslí na tě(T5f) zaříkal se u nás svatosvatě(T5f) že se pomstí za to sklenářovi(T5f) to víš že mu všecka chasa hoví(T5f) Spráskla Filomena obě ruce(T5f) Což pak se to se mnou jenom děje(T5f) Vždyť se mi teď každý člověk směje(T5f) Zaplakala při tom v hořké muce(T5f) Co jsem řekla Kam já myslit mohu(T5f) Život svůj dám jenom Pánu Bohu(T5f) ať mi všichni pokoj dají svatý(T5f) Hříchu nemám půjdu ke zpovědi(T5f) ještě dnes a někomu dám šaty(T5f) Však on Pán Bůh na to všecko hledí(T5f) Krejčová v tom hlavu výše zdvihla(T5f) spolkla se slinou co chtěla říci(T5f) jako kočka vyplašená tíhla(T5f) Sklenář totiž vcházeje sem vrátky(T5f) napřed volal Zas tu klevetnici(T5f) vidím tady koukat do zahrádky(T5f) Co s ní jenom máš A pláčeš zase(T5f) Při tom hladil po bílém ji vlase(T5f) Jsi mi nyní nějak zasmušilá(T5f) nic ti nejde práce z ruky nyní(T5f) také jsi dřív pobožnější byla(T5f) neslyším tě zpívat venku v síni(T5f) Pojď já něco ukážu dnes tobě(T5f) Sepne ruce za ním jde jak robě(T5f) On pak lemovaném na záhonku(T5f) stanul u keře a odkryl listy(T5f) Hle Tu červeňoučký jemný čistý(T5f) růže květ se leskl na svém stonku(T5f) právě v rozpuku A ještě po ní(T5f) mázdra zelená jak oka řasy(T5f) otevřeného když slzu roní(T5f) protrhaný povlak těch pout zbytky(T5f) příroda jež prorvala ty nitky(T5f) pouta puklá přídavek jsou krásy(T5f) Oba užasli když slunce právě(T5f) dlouhým paprskem skrz chumáč listů(T5f) proniklo a kapka rosy sjela(T5f) zvolna s růže až zmizela v trávě(T5f) Oba byli přikouzleni k místu(T5f) A tu sklenář pravil Filomeně(T5f) ana zrovna rosu v oku měla(T5f) Pozoruji tohle udiveně(T5f) odkud se ta barva krása vzala(T5f) Je to všechno ze země té černé(T5f) Řeklo by se že to malicherné(T5f) jářku zázrak je ta růže malá(T5f) Vidívám tu barvu a ty lesky(T5f) zrovna také ráno když se šeří(T5f) před východem tu kraj ponebeský(T5f) as čtvrt světa v takém lesku plane(T5f) jak tu vidět na zeleném keři(T5f) Myslím já si že ta barva skane(T5f) na zem naši vsákne do ní zcela(T5f) nebo v skutku s oblohy se ztratí(T5f) a pak jak by ze země zas chtěla(T5f) ven se dere skrze zemskou kůru(T5f) nemohouc se prodrat tlačí vzhůru(T5f) až tu nejvýš počne propukati(T5f) Jak by jinak řekni Je tam cosi(T5f) v černé zemi co se na den tlačí(T5f) tak as jako vzduch neb hvizdot ptačí(T5f) voní to a rodí se to z rosy(T5f) Živí duchové snad ven se derou(T5f) na den na světlo a barvou sterou(T5f) oku se pak jeví pomozme jim(T5f) ven by mohly duše očistcové(T5f) Nahnula se dívka udivená(T5f) spatřit zdali z růže duch snad plove(T5f) Snad ta vůně Víc však v líci jejím(T5f) na němž růže slzou zarosená(T5f) ducha toho stoupat vidět bylo(T5f) Sklenáři se v hlavě vyjasnilo(T5f) Filomena pak mu takto praví(T5f) Opravdu Chci říci otec jednou(T5f) dej mu Pán Bůh zažit věčné slávy(T5f) práci míval v lese často bědnou(T5f) stromy kácel a tu vypravoval(T5f) porazili smrk dost dlouhý poval(T5f) a div slyšte vedle stromek svěží(T5f) schnul a schnul snad že mu soudruh leží(T5f) až i uschnul Možná povídali(T5f) že jím kořeny snad srostly časem(T5f) tož je spolu do žebřin zas dali(T5f) A tak nyní při tom vzpomněla jsem(T5f) že snad jakýs duch i v stromech žije(T5f) Ovšem že strom rosu pouze pije(T5f) a jí černou zem tak duch mu roste(T5f) že má jenom vzpomínání prosté(T5f) Řekl potom sklenář Myslíš řekni(T5f) Filomeno že i u člověka(T5f) takoví jsou časové též pěkní(T5f) jako růže když z ní duše puká(T5f) myslím tehdy když je kůže měkká(T5f) bílá jemná barva kvete v líci(T5f) nezhlodá li čela ještě muka(T5f) jako ty jsi Filomeno nyní(T5f) jen že tebe tajnost jakás stíní(T5f) Kmotřínku tak věřiti je hříchem(T5f) Ne když tělo bujné je a krásné(T5f) duše nikdy na tom světě lichém(T5f) nevykvete dřív než tělo shasne(T5f) Potom teprv neviděna oku(T5f) v ráji pučí nad vše nejkrásněji(T5f) v slavném sboru Pánu Bohu pějí(T5f) Však i za živa se někdy stane(T5f) že duch vyjde Kolik tomu roků(T5f) v Bukvici duch přišel do stavení(T5f) poznali ho vlasy pocuchané(T5f) bez pozdravu mlčky used v síni(T5f) Řekli hospodář že doma není(T5f) nevšiml si Až pak hospodyni(T5f) připadlo co vždycky slýchávala(T5f) krajíc s máslem že mu v ruku dala(T5f) On jej vzal a mlčky vyšel zase(T5f) Tak se stane často při modlení(T5f) že si duše sídlo svoje změní(T5f) Když pak nemůž dostat do těla se(T5f) pláče tělo klečíc u lavice(T5f) Takých věcí stalo se již více(T5f) Zatím sklenář upřel zadumaný(T5f) pohled v zem a mlčel hodnou chvíli(T5f) A pak obrátil se na vše strany(T5f) ruce rozpjal jak by světa díly(T5f) obejmouti chtěl a takto hlásal(T5f) Všecko to je jako v ráji krásné(T5f) a přec ani tam cos takového(T5f) nemůže být nad čím bych víc jásal(T5f) nežli barva krása líce tvého(T5f) a tvůj rozum a tvé řeči jasné(T5f) Neb snad tolik jsi se namodlila(T5f) že Bůh tebe oslavuje živou(T5f) Zůstaň tu a neplač děvo milá(T5f) rád jsem u tebe rád píseň tklivou(T5f) poslouchám když při práci zpíváš(T4f) poslouchám když se až v nebe díváš(T5f) vypravujíc o těch jiných světech(T5f) a ty nyní chodíš smutná doma(T5f) pohybujíc jenom stále rtoma(T5f) chodíš na pouť víc než v jiných letech(T5f) Bez tebe tu divně hospodařím(T5f) matka tvá už chorobna je stářím(T5f) Pozoruji tajně od té doby(T5f) co jsme poutníka tu na noclehu(T5f) tehdy měli v celém věcí sběhu(T5f) že jsi jinou doma nemáš stání(T5f) K tomu ještě sousedstvo mě zlobí(T5f) Holko holko myslíš na provdání(T5f) Ó nech také myšlénky Buď tady(T5f) Nevdávej se Tak jsi krásná svatá(T5f) zůstaň tak Vždyť klíč máš od zahrady(T5f) choď se denně dívat na poupata(T5f) modli se tu však ti to tak sluší(T5f) Zůstaň svatou zachovej svou duši(T5f) Na obličej sepjala si ruce(T5f) Filomena zakrývajíc oči(T5f) zaštkala an sklenář na ni hledí(T5f) sotva řekla v žalostivé muce(T5f) S Pánem Bohem Půjdu ku zpovědi(T5f) Provázel ji zrakem po úbočí(T5f) pak si našel stromek jabloň štěpnou(T5f) Hledí vzhůru ruce se mu sepnou(T5f) Hle kol do kola jak navěšená(T5f) zralá jablka tak velká asi(T5f) jak dvě pěsti bez mála jsou v kuli(T5f) Vzácný štěp Sám neznal jeho jména(T5f) Každé jablko se luzně špulí(T5f) jak by zvalo sladké na pospasy(T5f) v půli jemně žlutavé však v předu(T5f) na půl červené panenskou krví(T5f) Dívčí tvář to věru ku pohledu(T5f) zovoucí vás na polibek prvý(T5f) Proto sám je nazval panenskými(T5f) Teď stál před nimi a vzdychl blahem(T5f) Ruka jeho k jednomu se vzpřímí(T5f) hned však ji zas odvrátí a schová(T5f) neb se bojí býti krásy vrahem(T5f) ale přepočítá všechny znova(T5f) Aspoň jedno myslí Filomeně(T5f) Odvrátil však ruku poděšeně(T5f) Odešel pak do snídaně v pole(T5f) okopávat řípy v stráni dole(T5f) Když pak slunce nad Chlumem už stálo(T5f) ač se mrzel že udělal málo(T5f) k snídani jak dělával to denně(T5f) nebo spíš se vracel k Filomeně(T5f) Cestou s pole trhá plané kvítky(T5f) chrpu vlčí mák a koukol rudý(T5f) lístek vezme s lipové si snítky(T5f) všudy pátrá zastaví se všudy(T5f) plné ruce květů došel domů(T5f) Chystal vůz by trávu vozil s polí(T5f) pozadu jej strkal ze stodoly(T5f) nepomyslil nijak na pohromu(T5f) an tu vidí přední voj že schází(T5f) přeražená byla ve dva rázy(T5f) pokud totiž vyčnívala ze zdi(T5f) Deset let již s kravkami jím jezdí(T5f) tohle se mu nestalo I běží(T5f) na dvorku pak pokřik strhnul náhlý(T5f) v ruce máchá hrozí kytkou svěží(T5f) tam kde barák a v něm krejčí bydlí(T5f) že se přičiní by ze vsi táhli(T5f) zlotřilci však prý je lidé shlídli(T5f) svědci očití i lál té rotě(T5f) jež mu také tyčky láme v plotě(T5f) Křičel hlasně že se ze stavení(T5f) lidé scházeli a podál stáli(T5f) pokřikovali cos na se z dáli(T5f) naslouchali jeho zlořečení(T5f) On pak vešel domů stále v křiku(T5f) to že prý má od svých nájemníků(T5f) že se polčí s jeho nepřáteli(T5f) A když ženy omlouvat se chtěly(T5f) odebral se nahoru pln hněvu(T5f) Zavřen pracoval pak se sklem pilně(T5f) Stanul v práci naslouchaje zpěvu(T5f) okno otevíral ve své dílně(T5f) a zas jal se hbitě pracovati(T5f) Teprve když usilovnou prací(T5f) pot mu vyvstal hněv se z duše tratí(T5f) a tam touha s tesknotou se vrací(T5f) Poznal že se Filomena chystá(T5f) na pouť zase kamsi k svaté matce(T5f) Styděl pojednou se hnouti s místa(T5f) nechal konečně však přece práce(T5f) dolů jde kol voje přeražené(T5f) obchází a když se zapomene(T5f) hledí do síně kdy vyjde děva(T5f) nebo myslil že se na něj hněvá(T5f) A když vyšla rty se tak mu chvěly(T5f) Cože na pouť Nechoď holko dneska(T5f) Obloha sic modrá je dnes hezká(T5f) ale Ještěd v mlze stojí celý(T5f) nebude už dlouho na pohodě(T5f) Musím kmotřínku tak vzdychla ona(T5f) Nesmí člověk vyhýbat se vodě(T5f) ani blátu pro Boha co koná(T5f) Pro Boha dnes nejdeš pravdu řekni(T5f) Ale proto že jsem zahuboval(T5f) tak jsi náhle na pouť rozhodla se(T5f) Běž jen nedělní si šaty svlekni(T5f) však jsem ti je na pouť nekupoval(T5f) pro dům jen a ty se touláš zase(T5f) A to všechno falešný ten vůdce(T5f) Převrátil tě za sebou tě vodí(T5f) Taký člověk světem pořád chodí(T5f) ať mi víckrát přijde Dupnul prudce(T5f) Filomena však už se slzami(T5f) jemu děla Budiž Pán Bůh s vámi(T5f) každé slovo hřích je proti Bohu(T5f) pomodlím se za vás k Matce Boží(T5f) ať zlé tuchy s vaší duše složí(T5f) A již k chůzi pravou zvedla nohu(T5f) Hodně dlouho postál a se díval(T5f) za ní cestou vášně jal ho příval(T5f) běžel kousek křičeti chtěl za ní(T5f) vrátil se však dal se v hubování(T5f) spěchal domů přímo k staré matce(T5f) vytýkal jí zradu v prudké hádce(T5f) posýlal ji za dcerou ať spěší(T5f) on že nebude to trpět déle(T5f) toulavé brát lidi pod přístřeší(T5f) Ať jdou obě jako čest má v těle(T5f) A když stařena ho poprosila(T5f) by ji strpěl na čas ve stavení(T5f) nežli najde kde by s dcerou byla(T5f) zamlčí se tahy v líci změní(T5f) k sobě mluví po schodech se bera(T5f) Nevyšel pak ten den do večera(T5f) Po tři dni Bůh za sebou ji vodil(T5f) po tři dni pak sklenář pokoj hledal(T5f) však zlí lidé a hněv mu ho nedal(T5f) vadil se a potom smuten chodil(T5f) Po tři dni a čtvrtý do západu(T5f) Vyhlížel ji sklenář přišla v noci(T5f) Ohlížel se ráno po průvodci(T5f) neviděl ho to snad přišla sama(T5f) Chodil vedle ní v zem oči klopě(T5f) jak by hledal něco pod nohama(T5f) nemluvil však stále byl jí v stopě(T5f) zamračený nepromluvil slova(T5f) bylo znát že v srdci bouři chová(T5f) Potom spolu skopávali řípu(T5f) v dlouhé řádky rovné jako šňůry(T5f) tak že tomu kdo se díval shůry(T5f) sbíhaly se v dálce temné rýhy(T5f) neb v tom sklenář mnoho jevil vtipu(T5f) Aby konečně se zbavil tíhy(T5f) řekl podepřev se na motyku(T5f) Už to nějak divně na tom světě(T5f) Není mi jak bylo Tak mi v duši(T5f) jak by měly smutné přijít časy(T5f) Nejen že mám doma trochu křiku(T5f) ale to že člověk nepohne tě(T5f) abys byla doma jak se sluší(T5f) bysi na vždy zanechala poutí(T5f) A již toho dost mám co mne rmoutí(T5f) Budeš u mne budeš moje drahá(T5f) Konec udělám a vezmu si tě(T5f) Filomenko budeš mojí ženou(T5f) už tě nevyloudí cizí snaha(T5f) z náruče mé tiché dobré dítě(T5f) Zvolal tak jal rukou rozechvěnou(T5f) její tělo jež se k pádu chýlí(T5f) ana zvolá Kmotříčku můj milý(T5f) Takto zkřikla jak by ono slovo(T5f) zahrabáno v květech v srdci na dně(T5f) uvolnilo se a vzletlo vnadně(T5f) jako motýl plný lesku jasu(T5f) Na rámě tak klesla sklenářovo(T5f) on pak hladě po bílém ji vlasu(T5f) promlouval k ní Pamatuj se milá(T5f) Ona se však na břeh posadila(T5f) rty se chvěly oči leskem plály(T5f) v pravo v levo hlavu ukláněla(T5f) po každém se ohlížela zvuku(T5f) a když sklenář podával jí ruku(T5f) chopila ji ve své ruce obě(T5f) na svou tvář jež byla uzardělá(T5f) kladla je jak malé dělá robě(T5f) slzy v očích takto blaze vzlykla(T5f) Pane Bože co pak nemám hříchu(T5f) že jak v ráji tak jsem šťastna celá(T5f) Dávno jsem již touhu jakous měla(T5f) ani na pouť jsem jí neunikla(T5f) často jsem si zaplakala v tichu(T5f) Nebo kromě Panenky Marie(T5f) nikdo mi tak nepřirostl k duši(T5f) jako vy však to mé štěstí ruší(T5f) že mne od toho proč duch můj žije(T5f) odvracíte pouti zbraňujete(T5f) Všechno jiné žádejte co chcete(T5f) jen té svaté slasti dopřejte mi(T5f) dokud chodím na té naší zemi(T5f) abych mohla několikrát v roce(T5f) Boží Matku aspoň navštíviti(T5f) Sklenář jí však takto odpovídá(T5f) Jaké pak to jenom živobytí(T5f) Pohledni jen holko na ovoce(T5f) takých poutí co je z toho Bída(T5f) Doma můžeš modlit se den celý(T5f) do kostela půjdeš na neděli(T5f) a já počkej světnici tak naši(T5f) vyzdobím jak leckde kaple není(T5f) kleknu vedle tebe při modlení(T5f) Nebo je ti ten svět cizí dražší(T5f) nežli já než světnice má hezká(T5f) Doléhal tak ale Filomeně(T5f) zvolna slzy tekly pod očima(T5f) Promluvila Kmotříčku můj nevím(T5f) Kdybych vám to slíbila snad dneska(T5f) až mne Maria již vídám denně(T5f) ve snu zavolá ať horko zima(T5f) za ní musím nijak nepolevím(T5f) Nuže jdi si řekl sklenář smutně(T5f) Budu sám zas jak jsem jindy býval(T5f) Obrátil se od ní v kraj se díval(T5f) Nezlobte se dívka tedy vzkřikla(T5f) Kmotříčku můj žadáte li nutně(T5f) bych se zřekla čemu jsem již zvyklá(T5f) dovolte mi pro všechno vás prosím(T5f) poslední pouť ještě vykonati(T5f) ku Cellenské Matce do daleka(T5f) Mám to ujednáno s vůdcem naším(T5f) Hledl na ni sklenář okem kosým(T5f) Tedy přece Což pak tobě platí(T5f) celý svět když vůdce na tě čeká(T5f) Běž si tedy za tím kdo ti dražším(T5f) Rozplakal ji Hlavu shýbla k zemi(T5f) a tvář mokrou skryla kadeřemi(T5f) že se zželelo jí sklenářovi(T5f) chlácholil ji lahodnými slovy(T5f) Oba motyky již nadzdvíhali(T5f) dolů udeřili zem raníce(T5f) Bylo jasno ptáci pěli v lese(T5f) na mezi kdes volá křepelice(T5f) v modrém nebi žlutý mrak se valí(T5f) V tom se stalo co je polekalo(T5f) Jak by svědomí zlé v poli spalo(T5f) z obilí hlas vyšel z nedaleka(T5f) Sklenář Sklenář a zas bylo ticho(T5f) Podhajský se vztyčí a se leká(T5f) ptá se dívky neslyší li licho(T5f) Ta však také dobře uslyšela(T5f) myslí jak by odpovědět měla(T5f) šeptá sklenáři nač vzpomněla si(T5f) Žena ze Lhoty též v ony časy(T5f) plejíc len tak jasně uslyšela(T5f) Pochválen buď Kristus Ohledla se(T5f) nikde nikdo Zachvěla se celá(T5f) Za chvilku týž pozdrav slyší zase(T5f) slyší po třetí ač vůkol v poli(T5f) po nikom ni vidu Prchla domů(T5f) celý týden po těle ji bolí(T5f) až i zemřela Jen měla k tomu(T5f) když ji ďábel zkoušel amen říci(T5f) Když to řekla křížek dělá v líci(T5f) a též sklenář jím se poznamená(T5f) Kopat začali V tom v jiné straně(T5f) jak by někdo dutě křikl na ně(T5f) Sklenář má rád Jinde zahučelo(T5f) Filomenu Vzkřikla Filomena(T5f) v obilí pak cosi zašumělo(T5f) jak by se smíchem kdos prchal žitem(T5f) Nachem plála dívka v líci skrytém(T5f) ke sklenáři bolně pohleděla(T5f) Domů nechte mne Jsem bídná celá(T5f) Zalekl se on a rychle vece(T5f) Bůh nás varuj zlého holko drahá(T5f) Co ti schází řekni honem přece(T5f) A jí po ruce a hlavě sahá(T5f) Nechte ona dí Jen obklad si dám(T5f) Ještě tohle ke všem všudy bídám(T5f) řekl vzdychnul si když pryč už byla(T5f) hlava se mu v ruce naklonila(T5f) sedl na mez hlavou smutně kýval(T5f) dlouhý vlas mu přes obličej splýval(T5f) a pak brzy vypravil se zpátky(T5f) Zatím matka hovořila s dcerou(T5f) Bůh nás chraň Co děje se to s tebou(T5f) Čelo pálí ruce pak tě zebou(T5f) Co tě potkalo Pryč s nedůvěrou(T5f) Pověz dceruško mi svoji muku(T5f) Při tom jí kol krku kladla ruku(T5f) Či snad pravda je co lidé praví(T5f) že se máte se sklenářem k sobě(T5f) Nežli to spíš Bůh mi vezmi zdraví(T5f) je to lakota a blázen starý(T5f) známý všude divné pro rozmary(T5f) Nezapírej vyznej se mi robě(T5f) Musíme již odtud holko drahá(T5f) Vyhnal nás a šly bychom již samy(T5f) neštěstí tu chladně na nás sahá(T5f) Chaloupku si najmem pod horami(T5f) budu přísti a ty dělat v poli(T5f) Však jsme zvykly dávno na mozoly(T5f) A když přišel sklenář na poledne(T5f) tu a tam se bystře poohledne(T5f) ptá se hned co Filomena dělá(T5f) Jemu matka utrápená celá(T5f) Ach můj Bože nevím co s ní svedu(T5f) Teď šla na půdu se modlit zase(T5f) místo aby šla mi ku obědu(T5f) Málo jí a nyní nedbá na se(T5f) Pospíšil hned za ní svedl s půdy(T5f) táže se zda nebolí ji údy(T5f) od kopání těžké v poli práce(T5f) dovedl a posadil ji zvolna(T5f) v loubí do besídky na zahrádce(T5f) Odpočiň si a již byl by zmizel(T5f) Vzhlednou na se kámen zaplakal by(T5f) v očích obou slza blýskla bolná(T5f) a z nich patřil těžký žití svízel(T5f) Nebylo v nich klamu ani šalby(T5f) A když byla sama vrhla sebou(T5f) v listí zelené a nahlas štkala(T5f) ve vlasy se v listy zahrabala(T5f) které její hořké slzy třebou(T5f) Hodinu tak celou v mukách dlela(T5f) Přišla matka se smutnou šla od ní(T5f) Přišel sklenář odešel zas v pole(T5f) A když zdvihla hlavu čelist spodní(T5f) chvěla se a pot jí řinul s čela(T5f) s vlasem slzou na hrdlo až holé(T5f) na čele pak rudé známky pěstí(T5f) vytlačené dlouho zůstávaly(T5f) Vzhledne před se začala tam kvésti(T5f) bílá lilie jak kalich malý(T5f) a v něm její slzičky se třpytí(T5f) jež tam skáply když plakala v kvítí(T5f) Slunce pak je zlatým retem pilo(T5f) Vzdychla dívka zalomila ruce(T5f) Pij mé slzy Bože když ti milo(T5f) Přijmi kalich naplněný v muce(T5f) Otče otče náš A vzhůru zírá(T5f) mezi listím v nebe modré hledí(T5f) toť ta říše kterou dobří zdědí(T5f) Utichla a slzy s očí stírá(T5f) neb se zdá jí že tam pod vrcholem(T5f) vidí kříž jejž poutník drží výše(T5f) nadšeně se rozhlížeje kolem(T5f) Napne dívka zrak a sotva dýše(T5f) Vykřikne a k plotu honem kvapí(T5f) Pochválen buď Kristus napřed volá(T5f) zapomněvši mžikem na útrapy(T5f) Smekl poutník lysina mu holá(T5f) zaleskla se v slunci a ji zdraví(T5f) Jdu již dcero Vyjdeme už zítra(T5f) v Libáni se všickni sejít máme(T5f) Oběhal jsem poutníčky již známé(T5f) jeden pro druhého se už staví(T5f) Jenom s počasím musíme zchytra(T5f) však nám pohodu máť Boží chystá(T5f) uprosí už syna svého Krista(T5f) Ale dceruško což nebylo by(T5f) u vás možno zase přenocovat(T5f) Trhla sebou dívka neboť vidí(T5f) dole v polích že se sklenář vrací(T5f) Ach on často na lidi se zlobí(T5f) hospodář a kam vás před ním schovat(T5f) Nemá u sebe rád cizích lidí(T5f) a teď přijde s polí hotov s prací(T5f) Pro Bůh prosím za zlé nemějte mi(T5f) vím že Bůh mne za to trestat musí(T5f) neb vy spíte se svatými všemi(T5f) To to dítě Neměj starost o mne(T5f) Však já někde nocleh naleznu si(T5f) vždyť jsou ještě dobří lidé v světě(T5f) Neodepřeš žádosti však skromné(T5f) Hrdlo totiž vyprahne mi v létě(T5f) na cestu těch jablek trochu dej mi(T5f) Žízeň na něm a hlad vidět zřejmý(T5f) Filomena ztrnula i hledí(T5f) jak daleko k stromu běží k stromu(T5f) myslí Vždyť je svatá ústa snědí(T5f) Vrátí se však rozpačitě v krátku(T5f) Nemám Bože ani pro vás šátku(T5f) na uzlík a hospodář jde domů(T5f) Tu máš dítě Poutník šátek dává(T5f) a již dívka stromek otrhává(T5f) že se brzo nadmul šátek starý(T5f) kulatými velikými tvary(T5f) tak že nesouc shýbala se k straně(T5f) Zaplať Bůh Ať stonásob máš více(T5f) Tedy zítra na noc do Libáně(T5f) Dí a zmizel vzhůru v loubí stromů(T5f) Ona po celém se chvějíc těle(T5f) ze zahrady vešla do světnice(T5f) Tu se sklenář dychtiv přihnal domů(T5f) listy máků nesa uzardělé(T5f) a hned ptá se měkce Filomeny(T5f) Už mi nestůněš Nu dobře bude(T5f) A jí tisknul v líc květ utržený(T5f) aby k bílé přidal barvy rudé(T5f) Pohleď pravil na květ velikánský(T5f) Nevešlo by se moc na zástěru(T5f) A byl by to fěrtoch holko panský(T5f) Pohleď pak A stál by za to věru(T5f) A kam si to chystáš kytli novou(T5f) Přece tě to táhne do ciziny(T5f) Vida pak že zraky v slzách plovou(T5f) vzdychl žalně Což pak mám už nyní(T5f) co jen počít by si nechodila(T5f) Nahoru pojď tam ti holko milá(T5f) všechno ukáži a všechno povím(T5f) kytky v oknech zaleješ Viď rostou(T5f) Obrázky pak prutem břečtanovým(T5f) ovineme všecky a z nich bude(T5f) počkej oltář na něm květy rudé(T5f) Mluvě tak zřel duši její prostou(T5f) celou v zraku jenž se vyjasňoval(T5f) Za ruku ji tedy vzal pln lásky(T5f) a tak děl Než půjdem pro obrázky(T5f) dříve pojď co pro tebe jsem choval(T5f) abych dal ti co jsem chystal pro tě(T5f) Na jablka myslil vlas jí hladě(T5f) jež měl spočítaná na zahradě(T5f) Za ruku ji vedl na zahrádku(T5f) Ohledával každou tyčku v plotě(T5f) prohlížel si všecko po pořádku(T5f) až pak stanul s dívkou u jabloně(T5f) Zdvihne hlavu vzhledne k Filomeně(T5f) opět na strom a zas hlavu kloně(T5f) vyhlíží kde chata krejčíkova(T5f) Konečně pak vypukne v ta slova(T5f) Tohle udám soudu neprodleně(T5f) To již přesahuje všechnu míru(T5f) Kazisvěti Pohleď dcero milá(T5f) Tak jsem schovával je dlouho chránil(T5f) dnes ty první bysi okusila(T5f) a ti zlotřilí Toť na mou víru(T5f) spíše snes bych by mne v tělo ranil(T5f) Takto volal že ho slyšet bylo(T5f) přes tři stavení a z nich se plouží(T5f) podél plotů lidé kterým milo(T5f) popatřit jak sklenář se zas souží(T5f) kterak malicherně bouří hlučí(T5f) a jich zjevem bouř se stala prudčí(T5f) Někteří jen skrytí pozdálečí(T5f) k nářku sklenářovu hlavou svědčí(T5f) smělejší však ku plotu se tlačí(T5f) přes plot hlavu vyzdvihují časem(T5f) an k nim sklenář takto volá hlasem(T5f) Co mi chcete vy tam utrhači(T5f) Pojďte celého mne rozsápejte(T5f) Aby Bůh vás káral Jen se smějte(T5f) Však jsem nebyl na to od vás zvyklý(T5f) vím že jste se proti mně už spikli(T5f) Za tím slovem psi naň zaštěkali(T5f) a se na plot jako štvaní hnali(T5f) A když zevšad nejvíc hluku bylo(T5f) an lál Podhajský tu z nenadání(T5f) na plot vzletěl kohout od sousedů(T5f) velký krásný jen mu kvetlo peří(T5f) leskem v slunci jen se zrcadlilo(T5f) křídly zatleskal a šíji sklání(T5f) zakokrhal směšno ku pohledu(T5f) zrovna v sklenářovo zlořečení(T5f) Sklenář vyskočil a vyndal tyči(T5f) a již vzletěl s plotu věstec denní(T5f) utíkaje na dvůr děsně křičí(T5f) za ním v strachu družky jeho všecky(T5f) Vypukne tu nejprve smích dětský(T5f) pacholata z radosti se honí(T5f) pak i staří zasmáti se musí(T5f) Podhajský však sotva že pláč dusí(T5f) hlavu bědnou v suché prsty kloní(T5f) co dál kohout skřeky vedl nové(T5f) on tak zaželel tak hořekoval(T5f) Co pak jsem vám milí sousedové(T5f) co jsem udělal Co na mně máte(T5f) Vždyť jsem se vždy ku každému choval(T5f) a teď mne tak trýznit necháváte(T5f) Když ho takto slyší Filomena(T5f) zaštkala a padla na kolena(T5f) vůkol ztichlo vše když před ním klekla(T5f) Odpusť mi to Pán Bůh Já to byla(T5f) co jsem tolik zlého učinila(T5f) Po kolenou blíž se k němu vlekla(T5f) Já jsem jablka vám otrhala(T5f) poutnickému vůdci jsem je dala(T5f) Odpusťte mi Svatý muž je snědl(T5f) chtěla jsem by na tu pouť mne vedl(T5f) Zavrávoral Podhajský až klesl(T5f) na kmen který velká jabka nesl(T5f) Rukávem si přetřel mokré čelo(T5f) Hlasitě se jemu plakat chtělo(T5f) Filomeno volal za psů vytí(T5f) Musila jsi mi to učiniti(T5f) Proto jsem ta krásná jabka choval(T5f) aby svůdník ten se zaradoval(T5f) Aby nedočkal se konce pouti(T5f) Jdi si jdi si za ním nevěrnice(T5f) pospěš si ať dohoníš ho ještě(T5f) Nechci víckrát na tě vzpomenouti(T5f) Ale přeju měl jsem rád tě sice(T5f) na tu pouť vám bouřku hlad a deště(T5f) Nyní k dceři přistoupila matka(T5f) zdvíhala ji z potrhaných květů(T5f) a jí domlouvala slova sladká(T5f) Pro Kristovy rány dceruško má(T5f) což snad umíráš celému světu(T5f) ku posměchu Pojď si lehnout doma(T5f) A vy pane kmotře vy též jednou(T5f) připravujte sebe na pohromy(T5f) že mou dceru máte na svědomí(T5f) v duši jste jí vášeň vzbudil bědnou(T5f) Dcera pak líc nebylo jí vidět(T5f) zahalenou šátkem šla s ní v pláči(T5f) že až lidem líto oni křičí(T5f) Hlavu spletl jí měl by se stydět(T5f) Tak s ní jedná když jí poklid zničí(T5f) A jim sklenář za to Utrhači(T5f) Jděte po svém Ale k tomu slovu(T5f) povyk z venku ozýval se znovu(T5f) zástup odrostků naň hvízdá volá(T5f) on však neslyší neb opřel hlavu(T5f) oči z důlků vynikly mu zpola(T5f) a tak zůstal k divu k smíchu davu(T5f) V dáli zatím cestou jabka s klidem(T5f) poutník hryže dobrým žehnal lidem(T5f) Ale sklenář na zítřek když vstává(T5f) s ustrnutím jizbu prohledává(T5f) všude prázdno jako vysmýčeno(T5f) Teskně vola Kde jsi Filomeno(T5f) Sklenář vozí oves do stodoly(T5f) poslední žně Po starém též mravu(T5f) kytka pestrá snopů na vrcholi(T5f) Hlídač ponocný jenž za výdělkem(T5f) na svahu vůz chytá za nápravu(T5f) podpírá jej vidlemi se kroutě(T5f) pád je možný při nákladu velkém(T5f) Hospodář pak v předu krávy veda(T5f) v chůzi leští plíšky na chomoutě(T5f) nedáváť on na své krávy kliky(T5f) chomout však čím staré ruší zvyky(T5f) Dojeli jsou před vrata pak šedá(T5f) a žeň uložili na stodole(T5f) Při svačině ponocný pak začne(T5f) Tak jsme opět okradli si pole(T5f) Chvála Bohu žně zas máte značné(T5f) ani nestrávíte je vám třeba(T5f) pane kmotře ještě spolné ruky(T5f) s kterou byste z jednoho žil chleba(T5f) a s ní sdílel radosti i muky(T5f) Bůh mne chraň tak onen odpověděl(T5f) K čemu to A také nejsem k tomu(T5f) V práci ovšem velikou mám nouzi(T5f) koho najmu každý se mi vzpouzí(T5f) Filomena pak už kolik neděl(T5f) na poutěch je s matkou nejde domů(T5f) Co jsem s ní už měl jen pro ty pouti(T5f) Po dobrém i po zlém marné řeči(T5f) toulání jí nelze odvyknouti(T5f) Řekl Dušek A snad jí to svědčí(T5f) každý za tím jde co usouzeno mu(T5f) I jen aby aspoň přišla domů(T5f) Bůh sám ví co už tam asi dělá(T5f) že mne tady samotného nechá(T5f) Dí a smutně hlavu na stůl sklání(T5f) Hlavou zakývnuv pak dělník praví(T5f) Vy jste měl ač kdyby byla chtěla(T5f) snad by to též vaše byla těcha(T5f) měl jste vy si matce říci za ni(T5f) Ovšem jsem rád že mi Bůh dá zdraví(T5f) nemíchám se v to jen co tak slyším(T5f) či snad byste za něčím šel vyšším(T5f) Milý Dušku nechejme těch řečí(T5f) Nesluší se mezi nás a pravím(T5f) že jim zatnu lidem povídavým(T5f) Mluvil tedy Dušek pozdálečí(T5f) Uchovej mne Bůh bych sháněl klepy(T5f) Ale říkám bez ženy jsem slepý(T5f) Tak si denně v díle pomáháme(T5f) A když člověk poláme se prací(T5f) pohladění ženy sílu vrací(T5f) Hošíky dva a dvě holky máme(T5f) na klín se mi vejdou ještě všecky(T5f) Nedal vám Bůh štěstí v takém kruhu(T5f) by trud žití stíral úsměv dětský(T5f) V štěstí jde i černá kůrka k duhu(T5f) Domluvil an sklenář mlčel stále(T5f) a v tom vešla žena nenadále(T5f) v modračce a rozedrané jupce(T5f) Ponocný vzal čapku a šel s Bohem(T5f) Ale žena takým počne slohem(T5f) O žních ke mně přišla Filomena(T5f) na nábytek hledala si kupce(T5f) víte z Bukvice jsem její teta(T5f) stará po matce mou sestřenicí(T5f) Přišla tedy na pouť ustrojena(T5f) Žena sedla při tom na lavici(T5f) A já řku jí Zas do toho světa(T5f) A což navždy odcházíte obě(T5f) či už došlo u vás na nábytek(T5f) Pobízela ať to koupím sobě(T5f) Pobízela člověk z útrpnosti(T5f) máme sami nouze doma dosti(T5f) však to znáte když je kolik dítek(T5f) Táta tedy sehnal ňáký zlatý(T5f) dlužni zůstali jsme polovici(T5f) Ráda zřela jsem na její paty(T5f) Po práci teď jdu vám za to říci(T5f) Zeptal se jí sklenář vyjevený(T5f) Nemíní se tedy vrátit zpátky(T5f) Pro Boha vás prosím kam as chtěly(T5f) Ušklíbl se obličej naň ženy(T5f) Co mi po tom Lépe mi když nevím(T5f) nemusím jí dopláceti splátky(T5f) Zač pak stojí nábytek ten celý(T5f) Mrknul rychle sklenář okem levým(T5f) Najdete ji šla snad ku příbuzným(T5f) máte li kde jaké Řekla žena(T5f) I mám přátel nehlásí se k nuzným(T5f) Se všemi je stará rozvedena(T5f) Sestru má sic někde v Packém lese(T5f) má však chaloupku tak roztrhanou(T5f) že se došková jí střecha třese(T5f) větrové když od severu vanou(T5f) Do světnice sotva by se vešli(T5f) nájemníka pak má na komoře(T5f) Bratr její slouží v panském dvoře(T5f) nemá s ní je také věkem sešlý(T5f) Chodili k nim sice k posvícení(T5f) od Hradiště krevní nebožtíka(T5f) Hůl se k mošně hlásí jak se říká(T5f) Nebydli prý ani ve stavení(T5f) v skalách mají vydlabané skrýše(T5f) Zvěř to jakás podzemní je spíše(T5f) proto také že snad chleba nejí(T5f) ale nosili sem vždycky medu(T5f) Podobni sic lidem ku pohledu(T5f) jsou však jistě aspoň čaroději(T5f) Jak povídám tam jich nenajdete(T5f) Filomeně není třeba bydla(T5f) ta jen stále po poutěch se plete(T5f) pro starou již nějaký kout shlídla(T5f) Ale kdybych tolik stála o ni(T5f) našla bych ji bude v Boleslavi(T5f) Co rok tam je letos jako loni(T5f) když den navštívení se tam slaví(T5f) Odvezla si tedy na vozíku(T5f) celou pozůstalost nájemníků(T5f) Ale sklenář smutnější než jindá(T5f) z přítruhlíka obrázek si vyndá(T5f) na čtyřech jej rozích zbožně líbá(T5f) v šeptu chvějnými pak rety hýbá(T5f) V Boleslavi tedy v Boleslavi(T5f) Že by se již nevrátila tedy(T5f) Nebo snad bych sám měl naposledy(T5f) dojít pro ni přivésti ji v zdraví(T5f) Zamkne truhlu a jde na zahradu(T5f) Bylo přítmí právě po západu(T5f) Rozhledl se v kraj kde modrá mlha(T5f) na vrcholky černých lesů šplhá(T5f) jako duše dávno zašlých přátel(T5f) jež se vzpomínáním navrátily(T5f) Západ prohlížel jsa časů znatel(T5f) Viděl tam jak v šíři od Ještědu(T5f) nad Houserem pruh se táhl bílý(T5f) nad západem celým po Dubolku(T5f) Nebe jasné trochu do zelena(T5f) nejjasnější do stříbrna v středu(T5f) černavé pak mráčky na okolku(T5f) se stříbrnou obrubou se kupí(T5f) kolem kol jak zkrabacená pěna(T5f) drobné v středu výše čím dál větší(T5f) Pod lesem tam kouř jde nad chalupy(T5f) v rovném sloupu do západní záře(T5f) Dolní kraj pak mizí v modré páře(T5f) Vzduch je vonný jako v senoseči(T5f) Na čase je sklenář uznal v duchu(T5f) Posadil se pod strom na lavici(T5f) Poletavý bzukot zní mu k uchu(T5f) a šum lístků jak dech panny spící(T5f) Tedy sklenář opět hlavu skládá(T5f) v suché ruce přemítá i bádá(T5f) nikoliv jak roste strom i kvítí(T5f) nýbrž o tom neměl li by přece(T5f) na pouť jednou sám se vypraviti(T5f) a všem poutěm konec zjednat rázně(T5f) Jen jít na pouť přived bych ji vece(T5f) Že by nešla o to neměl bázně(T5f) Ale tím se v staré trápil pleci(T5f) neboť pouť mu krutou byla věcí(T5f) Toulání se vždy mu protivilo(T5f) Však v tom zdvihl hlavu zablesklo mu(T5f) jasně v oku skrze sněti stromů(T5f) Povstal chvatem souhvězdí to bylo(T5f) lesklé hvězdy dvě tak blízko sebe(T5f) jak dvě duše shlížely by s nebe(T5f) Se zálibou obě rovnal k sobě(T5f) při tom vzplanul touhou ve útrobě(T5f) že se ihned rozhodl v tom šťastně(T5f) Ráno tedy probudiv se časně(T5f) pastuchovi odevzdal své krávy(T5f) by je převzal na čas pod ochranu(T5f) Vyváděl je hladil jejich plece(T5f) zvíře však se shýbá pro kus trávy(T5f) Sklenář pastuchovi takto vece(T5f) Mimo dům sic dlouho nezůstanu(T5f) ale kravky krmit dojit třeba(T5f) Co jim dáte na mém poli máte(T5f) Dají mléka sami máte chleba(T5f) Také mi sem často dokoukněte(T5f) zvlášť ať krejčí se tu neomete(T5f) A kam vlastně jdete kmotránečku(T5f) že jste si vzal chleba do ranečku(T5f) Ale kamsi Inu na pouť taky(T5f) řekl sklenář k zemi sklopiv zraky(T5f) Ale jděte pastucha se diví(T5f) Nepamatuji se co jsem živý(T5f) byste vy se na pouť někam vydal(T5f) Vždyť jste jářku proto Filomenu(T5f) vyhnal z nájmu Koukám na tu změnu(T5f) I jen jděte jsem tu abych hlídal(T5f) Trochu projít svět natáhnout údy(T5f) veselo je na těch kopcích všudy(T5f) Ale sklenář hrdě kývnul hlavou(T5f) Však jdu poprvé a naposledy(T5f) Pastucha mu na rozlučky tedy(T5f) velikou svou ruku podal zdravou(T5f) sklenář pak šel ihned na světnici(T5f) bedlivě vous oholil si v líci(T5f) oblekl si kabát zelenavý(T5f) ne jak ve vsi s dlouhatými šosy(T5f) ale krátký s kapsou dvojí v zadu(T5f) jako páni podle mody nosí(T5f) Vlasy pěkně sčesal svismo s hlavy(T5f) ještě jednou ohmatal si bradu(T5f) Na sčesanou potom vstavěl kštici(T5f) klobouk plstěný byl plochý horem(T5f) se širokou střechou Svůj věk skorem(T5f) co byl mužem měl jej neumící(T5f) neb jej vyndá vždycky z hlubin truhly(T5f) uhlazuje lesklý chlup a ztuhlý(T5f) tak že bohdá potrvá mu ještě(T5f) Potom tedy v koutě našel sobě(T5f) dobrou svoji hůl Tu někde v lese(T5f) shlídnuv mistr dobře rostlou sříznul(T5f) nechal znáti suky povrch leště(T5f) cvoček zabil v každý k lepší zdobě(T5f) nahoře pak kloub za nějž se nese(T5f) aby v ruce drsně neuvíznul(T5f) do kulata hladil jak vrch lebky(T5f) více však jej ruka ošoupala(T5f) po dvacet let co hůl tiskla k zemi(T5f) tak že z barvy otřen povrch hebký(T5f) Níž pak byla veskrz dírka malá(T5f) a v ní šňůrka se třapečky třemi(T5f) aby za ni když se jí chce zbýti(T5f) na knoflík hůl mohl zavěsiti(T5f) Tuto tedy a pak deštník hledá(T5f) modrý lemovaný žlutou pružkou(T5f) s okovanou lesklou rukojetí(T5f) na záda jej šikmo sobě zvedá(T5f) šňůrkou přes plece jej přivazuje(T5f) jako myslivec si chodí s puškou(T5f) Sbírá potom ještě do paměti(T5f) co vzít s sebou Zamkne dvojí spouští(T5f) každý zámek v světnici i venku(T5f) bez starosti domu neopouští(T5f) Když byl u vrat uzlík s chlebem v ruce(T5f) smekl klobouk stanul na chvilenku(T5f) udělal kříž vykročiv pak prudce(T5f) pravou nohu napřed v cestu sázel(T5f) kudy jindá dívku vyprovázel(T5f) Na nebe vzetí byl svátek právě(T5f) obrátil se tedy k Boleslavi(T5f) Čas měl pěkný Cestou lidi zdravě(T5f) smekal často černý klobouk s hlavy(T5f) ještě znali ho Až odpoledne(T5f) pozoroval samé tváře cizí(T5f) známá stráň i les mu s očí mizí(T5f) Na kraj lesa tedy sobě sedne(T5f) na návrší a se dívá zpátky(T5f) Podivil se za taký čas krátký(T5f) jak se slehly kopce za ním všecky(T5f) Homole dvě zelené tam stály(T5f) jedna lysá se zříceninami(T5f) jejímž na vršku věk prožil dětský(T5f) Velíš byl A druhá stromek samý(T5f) jak by nesla hrad tak zdá se z dáli(T5f) stavba na ní kamenná a šedá(T5f) Na ní kalichů se velkých řada(T5f) místo střechy koruna jak zvedá(T5f) Pojedl a zašel v širá lada(T5f) Ještě ten den spatřil kopce oba(T5f) před Brandýským lesem když ho mdloba(T5f) denní cesty k zemi povalila(T5f) právě na ně vyhlídka mu byla(T5f) Zasteskl si uviděv je v dáli(T5f) málem by se vrátil ale brzy(T5f) za ten stesk svůj na sebe se mrzí(T5f) když ho touha v před ho ženouc pálí(T5f) Přenocoval v Loučení Den druhý(T5f) vyšel brzy čas byl utěšený(T5f) vzduch byl vonný čistý jako sklený(T5f) Kvítím skví se otavové luhy(T5f) a kde strom byl s listu na list spadla(T5f) rosná kapka zalesknouc se v slunci(T5f) Tam i onde pluh již táhli junci(T5f) ba též někde otava se kladla(T5f) Pozoroval Podhajský v tom kraji(T5f) že dřív žně i ovoce dřív mají(T5f) Pro něho však všechno teskným zdá se(T5f) rovinu jak stůl jen oko vnímá(T5f) všude písek pod nohama svýma(T5f) v srdci v hlavě stesk má jen a touhu(T5f) nekochá se vůkol v ranní kráse(T5f) nevidí leč bílou cesty prouhu(T5f) Přešel les a stanul na pokraji(T5f) Podepřel se o kmen patřil k cíli(T5f) před ním v dálce kostel stojí bílý(T5f) a dvě věže v ranní záři plají(T5f) Zachvěl se a zrychlil svoje kroky(T5f) v písek boře nohy ve hluboký(T5f) Tak se octl u rodičky Boží(T5f) v Staré Boleslavi unavený(T5f) Poutníků dav z daleka se množí(T5f) nepřehledně Sedl vedle stěny(T5f) na nejvyšší schod a pozor dával(T5f) najde li tvář jež mu v duši tkvěla(T5f) Často vstav se tlačí v lidu nával(T5f) Filomeno zvolá ale vida(T5f) že se zmýlil sedne a zas hlídá(T5f) s chlebem raneček si složiv vedle(T5f) Nespatřil však nikde líce zbledlé(T5f) s poutníky pak noc se modlil celou(T5f) v kostele a když už vidět bylo(T5f) na východě kmitat jasnou zoru(T5f) s babičkou se pustil do hovoru(T5f) vedle sebe na modlitbách bdělou(T5f) jíž snad právě o nebi se snilo(T5f) Pěkně prosím matko neznáte li(T5f) jakés Filomeny od Velíše(T5f) Neznám neznám holečku tak řekla(T5f) a dál zdrávas na růženci smekla(T5f) Tu a tam se zeptal nevěděli(T5f) Smutně tedy k procesí se družil(T5f) jež se chystalo zpět do Libáně(T5f) Vzpomněl sobě na zelené stráně(T5f) na svůj kopec domek hned se vzmužil(T5f) oko zjasnil domů toužil domů(T5f) Náhodou tu kročil ku někomu(T5f) jenž ho poznal vítal jménem Božím(T5f) Také také přinesl jste jednou(T5f) Matičce svou strast a starost bědnou(T5f) I já také nežli kosti složím(T5f) chtěl jsem ještě podívat se na ni(T5f) aby se mnou byla při skonání(T5f) Vyjevil naň sklenář oči obě(T5f) Odkud jste a který Onen vece(T5f) Havla z Pazderny snad znáte přece(T5f) U vašeho otce v dávné době(T5f) sloužil jsem vy neznáte mne věru(T5f) Nejste sám tu s vaší nájemnicí(T5f) hovořil jsem včera v podvečeru(T5f) ona však šla ještě ku Bezdězi(T5f) Sklenářovi jasnilo se v líci(T5f) Napadlo mu stíhat Filomenu(T5f) kdyby šel hned přímo polní mezí(T5f) na Bezděz však neměl chuti k tomu(T5f) neb ho silná touha táhla domů(T5f) Přemýšlel pak starci zmizel v davu(T5f) Ten kus cesty myslil nedoženu(T5f) Novou touhou starou mořil hlavu(T5f) Ještě jednou pravil si a v spěchu(T5f) přímou cestou kudy lidé řekli(T5f) k Bezdězi se nohy jeho vlekly(T5f) ani nevkročil pod lidskou střechu(T5f) A když potom znojem uřícený(T5f) k vysoké se hoře blížil z dáli(T5f) poutníčkové již ho potkávali(T5f) procesí neb různo muži ženy(T5f) Viděl že jde pozdě Mdlobou klesá(T5f) V tom však shledl na pokraji lesa(T5f) kterak procesí se zvolna schází(T5f) napřed pak ó poznává ho jistě(T5f) poutnický ten muž jenž vinen všeho(T5f) Dostal se tak sklenář do nesnází(T5f) a přec musil zeptati se jeho(T5f) nenajde li na tom svatém místě(T5f) koho hledal Přemohl se tedy(T5f) k zemi sklopené pak maje hledy(T5f) zastavil se před vůdcem s tím slovem(T5f) Povězte mi pro všechno vás žádám(T5f) dobře vím že s vámi Filomena(T5f) kde tu je Tu kápě pod příkrovem(T5f) vyjevil naň vůdce sivé oči(T5f) Ale hlehle pořád v mysli bádám(T5f) Vy jste od Lorety Neznám jména(T5f) byl jsem u vás jednou na noclehu(T5f) Vy jste tady Jak se ten svět točí(T5f) S Filomenou jsem dnes mluvil taky(T5f) řekla mi že s matkou jinde bydlí(T5f) u Hradiště na skalnatém břehu(T5f) za dvorcem tam sadaři vám poví(T5f) Kdo ví kde ji však již pod oblaky(T5f) nosí andělé pod svými křídly(T5f) neboť svatou jistě je a všudy(T5f) jak tak může chodit stále kdo ví(T5f) Zrovna jak by věčné měla údy(T5f) Nevím kam dnes odtud zamířila(T5f) Či snad ještě tu je poutníčkové(T5f) Nevědí A vy s ní mluvit chcete(T5f) Inu nejprv tu se ohledněte(T5f) Kdyby pak snad u matky zas byla(T5f) je vám na cestě Jsou jasní dnové(T5f) pěkně se tam stavíte My právě(T5f) na dalekou pouť se ubíráme(T5f) k Cellské Matce k boží cti a slávě(T5f) Filomenu pozdravte a známé(T5f) Ona s námi nejde svěřila mi(T5f) pobožnost že jakous vykonává(T5f) k níž jí pokyn boží Matka dává(T5f) Na den narození svaté Panny(T5f) procesí jde slavné s družičkami(T5f) do Vambeřic z Turnova a s nimi(T5f) řekla Filomena půjde taky(T5f) Poroučím vás Bohu do ochrany(T5f) provázej vás on a veď vás k cíli(T5f) Vrátíme se před počátkem zimy(T5f) Rozešli se Utřel sklenář zraky(T5f) sklamán potěšen vše sebral síly(T5f) a již znaven cestou celodenní(T5f) a snad také sesláblý již hladem(T5f) přece šoural se výš po kamení(T5f) chtěl přec dojít vrchu před západem(T5f) Ti co poslední se dolů brali(T5f) v udivení na něj pozírali(T5f) u každé an kaple odpočíval(T5f) jak by křížovou sám konal cestu(T5f) Zoufale se na poutníky díval(T5f) a výš leza zachytal se klestu(T5f) Na hoře když stanul udýchaný(T5f) na práh padl chrámu zamčeného(T5f) nemoh probrati se z bolu svého(T5f) a když dlouho seděv povstal přece(T5f) rozhledl se smutně na vše strany(T5f) vůkol kraj dlel v nadpozemské vnadě(T5f) slunce právě bylo na západě(T5f) a se lesklo dlouhým pruhem v řece(T5f) jež jak pohozený meč se skvěla(T5f) Zdálo se mu že už země celá(T5f) před ním se tu otevřela náhle(T5f) Zaslzel a hrdlo jeho zprahlé(T5f) jako výskot z nitra vyrazilo(T5f) Ó vždyť tam až v nebi vidět bylo(T5f) mdlé dvou kopců drahocenných rysy(T5f) Zdálo se mu že mu rostou nohy(T5f) že mu ruce v dál se prodloužily(T5f) že obejme kopeček svůj milý(T5f) na něm bude žíti jak žil kdysi(T5f) na tom kopci čnícím zpod oblohy(T5f) A pak poznal Tábor poznal Trosky(T5f) Kozákov a tam je Ještěd asi(T5f) jinak odtud vypadá A záze(T5f) vidět na nebi hřbet Krkonošský(T5f) Viděl města vsi niv lesů pasy(T5f) a kde vždy mu ukázali k Praze(T5f) vyvstal na špičky zří mihot věží(T5f) ó tam jistě Praha Praha leží(T5f) Zrak i paměť přešly mu an klesl(T5f) na práh chrámu položil své čelo(T5f) Filomeno volal Filomeno(T5f) Smiluj se ó Panno nejsvětější(T5f) K nebesům ten zvuk se zrovna nesl(T5f) a snad u božího trůnu znělo(T5f) slovo to neb zniklo vysloveno(T5f) Pln je jistě andělů vzduch zdejší(T5f) Bylo přítmí když se šoural dolů(T5f) doplížil se v noci do vesnice(T5f) spat ho dali někam na stodolu(T5f) Do světa se dobře chodí sice(T5f) ale šťasten kdo se v zdraví vrátí(T5f) Uchvátil se sotva může státi(T5f) neřku spěšně za svým cílem jíti(T5f) Belhal po lukách a trhal kvítí(T5f) sedl s nimi kytici si vázal(T5f) dokud nesvadla ji v rukou nose(T5f) A když zastavil se na rozkose(T5f) takto lidí po každé se tázal(T5f) Milý zlatý dej vám Pán Bůh zdraví(T5f) Kde pak tady v skalách zůstávají(T5f) Domů nemají med jedí plavý(T5f) nevypadají jak lidé v kraji(T5f) proto prý se schovávají v zemi(T5f) Rád bych pohovořil s lidmi těmi(T5f) A tu každý zastavil se chvíli(T5f) mlčky v kraj se v pravo v levo dívá(T5f) a kde spatří skály trčet vzhůru(T5f) sehnuv hlavu ukazuje holí(T5f) Tam co vidíte ten oblak bílý(T5f) hleďte s horou v jednu kupu splývá(T5f) tam je vidět hlehle Mužskou hůru(T5f) A co živ jsem slýchám po vůkolí(T5f) že tam jeskyně jsou v skalách skryté(T5f) Kdo tam může bydlet nežli víte(T5f) Pokříživ se člověk kráčí k předu(T5f) sklenář k hoře jež mu na pohledu(T5f) Zvolna šel den celý šel den druhý(T5f) za sebou měl Pojizerské luhy(T5f) a když slunce je už nad západem(T5f) s hory kráčí k hoře skrýt se za ni(T5f) sklenář belhá po silnici sadem(T5f) smeká klobouk pot si stírá dlaní(T5f) Sešel se silnice po zahradě(T5f) V rámci stromů stanula tu před ním(T5f) šedá troska na věži pak její(T5f) v níž jak čáry okna černá zejí(T5f) kavek hejno na noc pohromadě(T5f) na kameni sedí na posledním(T5f) Před věží pak stojí borovice(T5f) prostá větví jenom na čeřenu(T5f) na zkřivené sněti sedí vrána(T5f) krákajíc Byt sklenář mužným sice(T5f) teskno mu však hledat Filomenu(T5f) v příšerném tom místě A tu rána(T5f) jako z blízka vzbudila ho z žasu(T5f) Popošed tam kupy skal kde stály(T5f) v šeru vidí na vrcholku skály(T5f) muže jako s někým ve zápasu(T5f) jak by cepem ubíjel cos k zemi(T5f) Zastavil se sklenář zmámen němý(T5f) Sebrav ducha krok udělá k předu(T5f) leze po skále tu hleďte před ním(T5f) nad ohněm jak hrnky ku pohledu(T5f) božská pravda ze země se kouří(T5f) Bál se dále že snad krokem jedním(T5f) podzemní ten národ na se vzbouří(T5f) Přece šel a nenadále vidí(T5f) co ty rány člověk mlátil cepem(T5f) na skále hrst žita rozhozenou(T5f) Tedy přišel přece mezi lidi(T5f) Viděl pak že nad dutým je sklepem(T5f) okénka dvě svitla skalní stěnou(T5f) dolů pak jdou schůdky vydlabané(T5f) S pozdravením tedy k mlatci stane(T5f) ptá se o tom za kým do skal přišel(T5f) Mezi tím však známou píseň slyšel(T5f) po hlase hned poznal starou matku(T5f) po skále pak v její mířil chatku(T5f) Bylo přítmí Hle tam šat se bělá(T5f) na kamenné lávce vidí ženu(T5f) prostřed oulů jichž tu řada stojí(T5f) V teplý večer hlasně bzučí včely(T5f) a šum lesa se v to libě mísí(T5f) Tedy sklenář zvolal na stařenu(T5f) ve tmě poznav tváře její rysy(T5f) Pozdrav Pán Bůh stará naše matko(T5f) Žena s lávky vstává mlčí krátko(T5f) jak by vzpomínala potom praví(T5f) I můj Bože To jsou vzácní hosté(T5f) v obydlí to naše chudé prosté(T5f) Kde jste se tu vzal Bůh vám dej zdraví(T5f) Tak Tak Hleďte kam jsme se to děly(T5f) V zemi v zemi skoro jako v hrobě(T5f) Musíme se činit v práci obě(T5f) Dokud brambor nebylo tu vždycky(T5f) zvařily jsme řepy a den celý(T5f) tím jsme sobě hlad vždy zaháněly(T5f) Vůle Boží Je ten život lidský(T5f) Nu to Filomena ráda bude(T5f) že jste našel naše bydlo chudé(T5f) Tehdy sklenář zvolal Kde je ona(T5f) Doveďte mne k ní už matko drahá(T5f) Je li zdráva Kde je a co koná(T5f) Matko stará co to platno všecko(T5f) nenajdu už na tom světě blaha(T5f) zatoužil jsem jak po matce děcko(T5f) Jsem jak stará jabloň za stodolou(T5f) co mi roste větev má už holou(T5f) přec se letos květy obalila(T5f) Dejte mi svou dceru matko milá(T5f) Nohy mne už bolí doveďte mne(T5f) ať ji vidím Kde je Filomena(T5f) Také řeči touživé a jemné(T5f) vedl sklenář staré matce k blahu(T5f) I můj Bože řekla klopíc hlavu(T5f) to by velká pro nás byla změna(T5f) ale kde pak Od vašeho prahu(T5f) musily jsme jednou s hanbou jíti(T5f) A pak co dám dceři na výbavu(T5f) Modro v nebi na té zemi kvítí(T5f) Však má Pána Boha drží se ho(T5f) a kde Pán Bůh vždycky bude všeho(T5f) Zarmoutil se sklenář horlil v duši(T5f) a pak zvolal Ale Filomena(T5f) Nemluvíte se mnou jak se sluší(T5f) s ní chci mluvit Matka tedy praví(T5f) Milý zlaty už je nakloněna(T5f) vzít si chalupníka od Jizery(T5f) Dost k nám chodil marně na večery(T5f) ale teď už dá li Bůh nám zdraví(T5f) k prosbám mým snad dcera mysl změní(T5f) dnes ještě z pouti doma není(T4f) nezmešká ni jedné ve vůkolí(T5f) Ó ji často proto srdce bolí(T5f) že jste nás tak vyhnal bez příčiny(T5f) ji pak pro vás bol též trápí jiný(T5f) Není doma řekla matka tiše(T5f) Ale sklenář žalostiv to slyše(T5f) sklamán trpce hněvu průchod dával(T5f) Není doma Nu je dobře taky(T5f) A vy matko co mi vytýkáte(T5f) nikoho jsem nevyhnal Vy samy(T5f) uprchly jste a mne smutku nával(T5f) do dálky hnal za ní pod oblaky(T5f) Jen vy dceru na svědomí máte(T5f) že se pořád toulá za horami(T5f) Pěkně jste ji toulkám naučila(T5f) Jiná matka kdyby hodná byla(T5f) na krok dceři nedala by z domu(T5f) a vy ještě učíte ji tomu(T5f) Zaplakala stařenka tu šedá(T5f) Nic mne nekárejte Však já věru(T5f) poctivě jsem vychovala dceru(T5f) nikdo ve světě mi hany nedá(T5f) a vy přijdete a trestáte mne(T5f) že jsem dceru zbožně vychovala(T5f) Pro takové věci pro daremné(T5f) jak vy chcete ovšem smyslu nemá(T5f) Však nám bylo dobře samým dvěma(T5f) A než bych vám dceru svoji dala(T5f) tak ji zadala bez Pána Boha(T5f) ať již jinak prohřeším se spíše(T5f) Zarazil se sklenář sotva dýše(T5f) slovo vyrazit pak stěží moha(T5f) takto zvolal Nu nu dobře taky(T5f) Však již nepřijdu na vaše zraky(T5f) Však se s Filomenou jinde shledám(T5f) k vůli vám jí zahynouti nedám(T5f) Však já půjdu na pout do Turnova(T5f) A tu matka chopila se slova(T5f) Nechejte mé dcery na pokoji(T5f) Chcete dítě matce odervati(T5f) Běžte nechejte nás tady samy(T5f) Však já promluvím s ní až se vrátí(T5f) dcera má se Pána Boha bojí(T5f) Nehledíme setkati se s vámi(T5f) jděte od nás My jsme lidé jiní(T5f) jděte jděte od našeho prahu(T5f) Ztrnul sklenář nevěděl co činí(T5f) vůkol stáli lidé poslouchali(T5f) Špatná matka děl a bez průtahu(T5f) obrátil se Večer zem již halí(T5f) Ohledl se sklenář sestupuje(T5f) se skalnaté stráně s černé věže(T5f) úzká okna její kulich štěká(T5f) který poklad zakletý tam střeže(T5f) sklenář zachvěl se jak teskno mu je(T5f) Toužnou píseň slyší z nedaleka(T5f) širý kraj se ve tmě před ním tratí(T5f) v rovinu jen leckde že se leskne(T5f) vody klín a výše hvězdy k jihu(T5f) velké zlaté I chtěl zaplakati(T5f) tak ho jaly myšlénky zas teskné(T5f) Do té tmy chtěl vskočit a svou tíhu(T5f) v ní i sebe ztopit Domů Domů(T5f) Kudy bílá silnice se míhá(T5f) mezi dvojí řadou černých stromů(T5f) vidět dlouhý stín jak muže stíhá(T5f) Oráči již v polích vypřahali(T5f) na poledne když se sklenář z pouti(T5f) navracel Byl celý nevyspalý(T5f) v noci šel a sotva moh se hnouti(T5f) Když však spatřil stavení své pěkné(T5f) přidal kroku a již na dvůr vkročí(T5f) vejde v zahrádku a mlčky klekne(T5f) Kolem do kola pak veda oči(T5f) vzdychl blahem Do smrti již svojí(T5f) nehnu se již odtud bloudek jeden(T5f) Marnou touhou byl jsem to jen sveden(T5f) Jenom tu se moje duše zhojí(T5f) Usnul zmořen mezi svými květy(T5f) když procítil tak jemu bylo(T4f) jako tomu který před sto lety(T5f) zaspav vzpomíná co se mu snilo(T5f) Sklenář na zámečku hospodaří(T5f) opět pěstí zahrádku i pole(T5f) sklenaří a jídlo sám si vaří(T5f) hlídá shání mlátí ve stodole(T5f) nová robí vrata tyčku k plotu(T5f) upravuje opět polní meze(T5f) smejčí rovná neštítí se potu(T5f) a přec nouze v stavení mu leze(T5f) On však ani chvilky nepromešká(T5f) žádná práce jemu není těžká(T5f) Zatím ale den za dnem se blíží(T5f) svátek Mariánský narození(T5f) Počne opět cítit trpět tíží(T5f) nic mu po chuti nic k vůli není(T5f) táhne ho to tam kde udal vůdce(T5f) že se setká jistě s Filomenou(T5f) K západu se díval složiv ruce(T5f) každý večer v dáli zamlženou(T5f) Pojednou ho doma všechno pálí(T5f) nemá stání stesk ho moří stálý(T5f) a tak v sobotu před narozením(T5f) všechno zaopatřil uzlík svázal(T5f) a kam vůdce jemu poukázal(T5f) na Turnov šel před úsvitem denním(T5f) Když se dostal zvolna do Turnova(T5f) na mši prodlel mnichu Františkánů(T5f) Po Filomeně se sháněl znova(T5f) zvěděl tohle Ráno odtud včera(T5f) procesí dvě vyšla do Hejnice(T5f) tam až v Němcích pod horami kdesi(T5f) druhé za cíl mělo Vambeřice(T5f) Každého pak na slovíčko bera(T5f) vyptával se na svou Filomenu(T5f) hledal pátral v poutníků těch směsi(T5f) Nenašel jí Kleče na kolenu(T5f) prostřed chrámu sklamání pln žalu(T5f) přemítal co činit Prosil Boha(T5f) by ho chránil aby u návalu(T5f) nezbloudila s cesty jeho noha(T5f) Modlil se a zdálo se mu v snění(T5f) že mu Bůh dal tajné pokynutí(T5f) neboť nabyl k dálné pouti chuti(T5f) Za Filomenou chtěl bez prodlení(T5f) doufal dohonit jí na procesí(T5f) Na cestu se vyptal do Vambeřic(T5f) neboť myslil že by nešla jinam(T5f) Tedy v stranu kde se nebe šeříc(T5f) nejdřív na pohorské vzchází lesy(T5f) k modravým on mířil ku výšinám(T5f) pod Kozákov potom v pravo za ním(T5f) přes pahrbky skály přes údolí(T5f) mnohý potok přeskočil a říčku(T5f) necítil již zda ho nohy bolí(T5f) vzhůru stoupal ku vysokým stráním(T5f) rozhlédnout se v kraji po nebíčku(T5f) když mu bylo teskno v horském dole(T5f) a tu hle kraj zjevil se mu jiný(T5f) neviděl on nic než vrchoviny(T5f) hory hory kam jen okem sáhl(T5f) Lidé hakem příkré hačí pole(T5f) Když se ptal jich kudy průvod táhl(T5f) jinak mluvili než lidé v kraji(T5f) Nynčko jsem jej víďal zpívať slyšal(T5f) ch půlseduma hodiny sem přišal(T5f) Odpočinul Ó jak pospíchají(T5f) Po tři dni jich honil po jích stopě(T5f) dvakrát zbloudil s jich se minuv směrem(T5f) Nyní tedy spatří Filomenu(T5f) Zabuchlo v něm hnulo mu to údy(T5f) Občerstvil si nohy ve příkopě(T5f) a již skoro samým podvečerem(T5f) musil dávat pozor na ozvěnu(T5f) nevíť pojednou kam dát se kudy(T5f) V tom se zdá mu zpěv že táhlý slyší(T5f) po zvuku šel a když vyšel z lesa(T5f) ocítil se v horském ve zátiší(T5f) Řada světel po stráni se trousí(T5f) v blízku hučel potok v důl se nesa(T5f) Tma už byla když se blížil do vsi(T5f) Tu měl býti konec jeho běhu(T5f) stihne poutníky tu na noclehu(T5f) Ráno těkal hledal ptal se lidu(T5f) po Filomeně však ani vidu(T5f) Možno řekli že je napřed třeba(T5f) Tak co v uzlíku mu zbylo chleba(T5f) chvějnou rukou krájel si a snídal(T5f) a se s nimi do Vambeřic vydal(T5f) Za dva dni už střechu uviděli(T5f) rudou s věží Po schodech se vleče(T5f) s ostatními sklenář po kolenou(T5f) Na stupni vždy otčenášek celý(T5f) a tak vzhůru došoural se kleče(T5f) Tu se sejíti měl s Filomenou(T5f) Oči bolely ho od hledání(T5f) jednu tvář jen zřel zrak otupělý(T5f) líc ta k němu s oltáře se sklání(T5f) tam kde lidé k svaté Panně vzhlíží(T5f) Oči plály mu a rty se chvěly(T5f) v úzkosti jen obličej si kříží(T5f) chce se zeptat stydí se však lidí(T5f) zdali také oni tu tvář vidí(T5f) Nenašel jí Tu se zastesklo mu(T5f) vše ho táhlo domů jenom domů(T5f) S jakous babičkou šel do Boskova(T5f) Z Boskova pak rychle už si skočí(T5f) Jednu myšlénku jen v sobě chová(T5f) po domovu obrací jen oči(T5f) Po dni Matky Boží narození(T5f) přišel do Boskova A tu v řeči(T5f) domluvil se s lidmi od Jičína(T5f) radosti pln ruce zbožně spíná(T5f) ptá se nového li nic tam není(T5f) a pak začne hovor pozdálečí(T5f) neznají li jakés Filomeny(T5f) V zpomínání pustily se ženy(T5f) vyčetly kdo koho viděl tady(T5f) usoudily potom dohromady(T5f) že to jistě není žádná jiná(T5f) než co šla dnes ráno do Zvičína(T5f) Přišli prý sem z Němec od Hejnice(T5f) snad by zásluh měli ještě více(T5f) zašli na Zvičín pak ku Táboru(T5f) Však je vidět na Zvičínskou horu(T5f) Dal jim sklenář s Bohem Pod Boskovem(T5f) sedl v lese rozhlížel se kady(T5f) Tedy se přec sejdou dohromady(T5f) Však již zoufat chtěl nad Božím slovem(T5f) Býti ptákem ó již byl by u ní(T5f) Na pařezu seděl na výsluní(T5f) od něhož šly kořeny tak silné(T5f) jako by to šupinatí hadi(T5f) zakousli se v kmen Tam ptáci mladí(T5f) učili se lítat za starými(T5f) Onde mravenci si v práci pilné(T5f) horu stavěli a ticho všude(T5f) že i brouka na kůře tam rudé(T5f) s dlouhatými rohy šedivými(T5f) slyšet vrzati Les jenom šumí(T5f) Podhajský se zabral v těžké dumy(T5f) Na Zvičín jda už jí nedohoní(T5f) a pak nenajde už stopy po ní(T5f) Aby k Táboru šel přece neví(T5f) zda se mu tam ona v ústret zjeví(T5f) Pravdu li však lid ten v jednom mluvil(T5f) nesklame ho bohdá ani v druhém(T5f) Tedy vstal a z lesních květin uvil(T5f) věnec na ruku a vyšel z boru(T5f) Obrátil se na Táborskou horu(T5f) Údolím šel polem lesem luhem(T5f) Nohou pod sebou necítil skorem(T5f) když den druhý kráčel pod Táborem(T5f) Právě slézal se stráně an vidí(T5f) od východní strany zástup lidí(T5f) V bílých šátkách ženy různo s muži(T5f) jak je dlouhá cesta tak se táhli(T5f) korouhvemi napřed vánek mává(T5f) Přimrazil ho k místu zjev ten náhlý(T5f) z hrdla křik se dere dech mu úží(T5f) poběhne a zase posedává(T5f) mezi ženami tu jednu hledá(T5f) Sotva domluvil se ruce spíná(T5f) zasmušuje se tvář jeho bledá(T5f) jako vodou polit při nich stane(T5f) když mu řekli že jdou z Olešnice(T5f) Není procesí to od Zvičína(T5f) Srdce sklamáním měl rozeklané(T5f) Poutníkové v před šli zpívajíce(T5f) on pak s nimi k vrchu stoupal zvolna(T5f) Otupěla duše jeho bolná(T5f) Kámen nesl vzhůru jako jiní(T5f) co jdou vzhůru na Tábor to činí(T5f) Na Táboře pod kopečkem prýští(T5f) v kamení a lesním vřesovišti(T5f) studánka v ní voda křišťálová(T5f) Tam když měli přijít poutníkové(T5f) jejich vůdce taká hlásá slova(T5f) Poutníčkové dělejte si křížky(T5f) A již každý křížek hodiv s výšky(T5f) ze dvou snítek zrobený zda plove(T5f) neb se potopí se dychtiv dívá(T5f) Taková je lidu věštba tklivá(T5f) Po vodě li plove bude žíti(T5f) padne li však ke dnu naděj marná(T5f) Všude tuší člověk smrt již stárna(T5f) Ale dívka z vody zvěst chce míti(T5f) smí li ten rok myslit na ženicha(T5f) Podhajský stál podál mlčky zticha(T5f) napadlo mu zkusit osud taky(T5f) Snítky skládá křížek malý robě(T5f) Buď jak buď tak smuten myslí sobě(T5f) spustil v studánku tam schýlil zraky(T5f) Neznamená křížku zdali plove(T5f) neboť náhle zjevení měl nové(T5f) Patřila naň vodním na zrcadle(T5f) chudá líc v ní vrásky prohloubeny(T5f) od trudu a běd jsou tahy zvadlé(T5f) vous pak čtyry týdny neholený(T5f) plesnivé jak strniště mu stojí(T5f) struhaté On sebe sám se bojí(T5f) Povstal smuten ani neznamená(T5f) křížek plove li či padnul na dno(T5f) Často člověk osud uhod snadno(T5f) Ó jen přijde li teď Filomena(T5f) Myslil si výš stoupá ku Ježíši(T5f) Budu plakat tolik plakat budu(T5f) pláče mám že snad se neutiší(T5f) vypukne li Moc mám v sobě trudu(T5f) Nechám by mi slzy utírala(T5f) a pak půjdem sami dva tam domů(T5f) Dopomoz nám ty Ježíši k tomu(T5f) Pomodlil se v kostele a vyšel(T5f) zas kdy zvonek a zpěv v lese slyšel(T5f) Od Zvičína slyší od Zvičína(T5f) hlavou kroutí ruce pevně spíná(T5f) srdce čím dál rychleji mu buší(T5f) Nával šílenství jal jeho duši(T5f) poutník poslední když přesel kolem(T5f) Neslyšel a neviděl šel v lesy(T5f) klutal slova probuzená bolem(T5f) v houští listnatém se tratil kdesi(T5f) oči se mu slzou zalévaly(T5f) byl by plakal sklamán nastokráte(T5f) A to Bůh snad ved ho cestou pravou(T5f) neboť před ním pojednou tu vstaly(T5f) tiché kopečky dva kulovaté(T5f) celou krajinu zřel usmívavou(T5f) jak teď na ní slunečko se lesklo(T5f) Ba jak světlo upřelo se ve sklo(T5f) viděl domek okno se v něm třpytí(T5f) Ó teď musil se již navrátiti(T5f) Pobožně se potom ještě modlil(T5f) a než procesí šlo v chrámu prodlil(T5f) Vyšel s nimi když se do půlkruhu(T5f) postavili zpívajíce S Bohem(T5f) A když potom v uklánění mnohém(T5f) zemi políbili míří dolů(T5f) v dálku hledíce v nebes luhu(T5f) žluté oblaky jak rozprostřený(T5f) andělů šat Bohu v cestě slavné(T5f) Spustil s nimi ulehčuje bolu(T5f) jako muži níže o dva tóny(T5f) nežli píseň kterou pěly ženy(T5f) Spustil s nimi písně starodávné(T5f) až les rozléhal se na tři hony(T5f) až mu krůpěj na čele se leskla(T5f) Tak si lehčí duše když si steskla(T5f) A jak jelen skáče po oboře(T5f) po mezích on jako mladík spěší(T5f) ku své milé drahocenné hoře(T5f) Ještě Holín Porák tak se těší(T5f) A již pod horou stál pod třešněmi(T5f) Ještě doskok ve vratech stál němý(T5f) zachytil se sloupu byl by klesl(T5f) Bál se po druhé výš zvednout zraky(T5f) neboť všude nepořádek taký(T5f) také zpuštění naň zevšad zírá(T5f) nebyl už tak silný by je snesl(T5f) Viděl viděl když otevřel vrata(T5f) sousedů vepř jak tam hospodaří(T5f) chrochtá ryje všude samá díra(T5f) stěny otlučeny podél krovu(T5f) dolů jako prapor rozepjata(T5f) za sítí síť pavoučí v nich staří(T5f) vyplašení sem a tam se ženou(T5f) jako při bohatém tučném lovu(T5f) Střecha tu a tam je rozhrabána(T5f) ledakde zřel tyčku povalenou(T5f) plotu kus mu odnesli snad spálit(T5f) Nejtěžší však čekala ho rána(T5f) když se ohlíd na zahrádku milou(T5f) Sotva prozřel zrak mu slzou zalit(T5f) padlý kůl a přes oploteň shnilou(T5f) bujný keř se tlačí Plotu kusy(T5f) odtrhány v příkopě se válí(T5f) štěrbinou se dobývají husy(T5f) voňavé tam listy drze škubou(T5f) Vrabci na stromech jak by se smáli(T5f) při svých tučných hodech Ale dole(T5f) drůbež hojná hrudu klove hrubou(T5f) jako pilní pracovníci pole(T5f) Tam vždy kohout každou nohou hrábne(T5f) dvakrát v pravo dvakrát v levo zemi(T5f) slepicemi jež se hřejí v prachu(T5f) na pokřik hned obklopí se všemi(T5f) zrnko najde li Však květy vábné(T5f) nemají proň ceny Spousty nachu(T5f) s modrou květů třísní s prachem letí(T5f) Nemoh sklenář na to pohleděti(T5f) obrátil se na dvůr s prudkým chvatem(T5f) jal se trhat s oken pavučiny(T5f) Vida marnost zase do vrat kráčí(T5f) utírá si čelo vetchým šatem(T5f) na sloup obličej podepřev siný(T5f) potom v hořkém ulehčil si pláči(T5f) Jako děcku když se žíznivému(T5f) podá pít a od úst odtrhne se(T5f) džbánek s vodou na kterou se třese(T5f) spustí pláč a štkavé žalování(T5f) tak se vedlo nyní asi jemu(T5f) Nahlas plakal hlavu v ruce sklání(T5f) Co jsem živ já neplakal jsem více(T5f) od té doby co mi za stodolou(T5f) zabil Pán Bůh strom a rozbil v polou(T5f) Hruška byla štěp na každé snítce(T5f) sedm bylo štěpů muškatelky(T5f) kozačky a panské ovesnice(T5f) červinky štěp trpkých okrouhlice(T5f) Tenkráte jsem nářek vedl velký(T5f) po týden jsem plakal na zahradě(T5f) a teď plakat život budu celý(T5f) Při tom tiskl obě pěsti k bradě(T5f) Tak se ve vsi o něm dověděli(T5f) Minul rok Již děcku zoubky tlačí(T5f) žvatlat počne Táta máma papa(T5f) Dívka vede matku ke kramáři(T5f) už jí krátká sukně nedostačí(T5f) Hoch už biče ruchadla se chápá(T5f) mužům hloub se ryjí vrásky v tváři(T5f) od desítky páté počítají(T5f) Marné ženy trhají vlas šedý(T5f) mezi černým nad starostmi lkají(T5f) Babičky však řeknou naposledy(T5f) Tak jsme zase o rok blíže hrobu(T5f) Na zámečku za tu krátkou dobu(T5f) na deset let všecko sestaralo(T5f) nejvíc sklenář Nikdo z lidí neví(T5f) co se to s ním pojednou jen stalo(T5f) Některý den se až do krvava(T5f) s prací lopotí a kde nic tu nic(T5f) sklízí chrustí vymlátí jen plevy(T5f) Jindy ale v poli dlouho stává(T5f) zahledí se v kopce jež se sluníc(T5f) nad krajem se v páře vyhřívají(T5f) Zahledí se v ně a přijde domů(T5f) raneček si sebere a spěchá(T5f) kam ho stále honí zvyklá těcha(T5f) Lidé ve vsi zvyk ten jeho znají(T5f) Hledí jen zda nad vrcholky stromů(T5f) stoupá v poledne kouř od komína(T5f) A když nevidí tak řeknou asi(T5f) Sklenář na domov teď zapomíná(T5f) pole hyne nezjedná si chasy(T5f) a sám sotva že mez pěkně srovná(T5f) pole samo uvnitř nezděláno(T5f) Potom pane žeň je ovšem skrovná(T5f) V zahrádce pak co urovná ráno(T5f) rozhrabou mu kury odpoledne(T5f) neb se nezmůže již na plot nový(T5f) Hledá on si snad přec Filomenu(T5f) nebo má li dobrý rozum kdo ví(T5f) Po poledni vždy to na něj sedne(T5f) k sobě mluví bíle zvenčí stěnu(T5f) nebo jde a po kopcích se vleče(T5f) Politují lidé pohovoří(T5f) O cizí vždy dosti máme péče(T5f) zvědavost svou v cizím pasem hoři(T5f) Za ním tíhli sám když sedal doma(T5f) mlčky bez hnutí leč hýbe rtoma(T5f) někdy pláče pak se opět směje(T5f) much si neodhání s obličeje(T5f) oknem otevřeným holub vletí(T5f) po podlaze beze strachu kráčí(T5f) slepice mu v síni hlasně kdáčí(T5f) neslyší neb nemůž uslyšeti(T5f) jeho duch as dalekou měl cestu(T5f) A když oko zazářilo v taji(T5f) snad kdy potkaly se v nebi duše(T5f) ohlednul se stranou po šelestu(T5f) rety jeho něco šepotají(T5f) ode dveří ejhle k němu kluše(T5f) bílá husa hleděl na ni snivě(T5f) nepochopil nepoznával zvěře(T5f) Stalo se že kdysi odvážlivě(T5f) s oknem rozbitým šly k němu děti(T5f) lákal je spíš pohled na strašidlo(T5f) Jeden chlapec vešel skrze dvéře(T5f) nešel za ním druhý ani třetí(T5f) Nejsmělejší klouče tedy shlídlo(T5f) kterak seděl sám tam na stolici(T5f) nehybný a ztuhlý v bledém líci(T5f) Šel blíž chlapec za ruku ho chopil(T5f) ale sklenář jako mrtvý stále(T5f) hrůzou klouče vzkřiklo utíkalo(T5f) Jindy zase když kdos nenadále(T5f) za něčím tam přišel s ohněm tropil(T5f) místo v plotně na plotně si topě(T5f) neštěstí že bez mála se stalo(T5f) pavučiny na nízkém že stropě(T5f) dolů navěšené nechytily(T5f) A když někdy v podvečerní chvíli(T5f) k lesu zíral jak jej temno halí(T5f) stromů vršky příšerně se hnuly(T5f) jak by duchové se potkávaly(T5f) na obloze jež je rudá v půli(T5f) jako kotel měděný když stojí(T5f) proti ohni černých bál se chvojí(T5f) kde to hoří ptal se A tak časem(T5f) divně sobě vedl Mluvil hlasem(T5f) k sobě sám a pak vzal uzlík s holí(T5f) po poutěch se loudal po vůkolí(T5f) Domů bál se neb mu teskno bylo(T5f) když tak na zmar přišlo jeho dílo(T5f) A to bylo ten den před nedělí(T5f) kdy se slaví svátek navštívení(T5f) Po Jizeře kráčel muž a žena(T5f) kolem ani před se nehleděli(T5f) oba byli v hovor pohrouženi(T5f) Svatý vůdce to a Filomena(T5f) Oba blátem brodili se ztěžka(T5f) stopu hlubokou vždy vyšlápnuli(T5f) s pěti prsty to je ovšem mešká(T5f) k tomu větry naproti nim duly(T5f) Postanula Filomena chvíli(T5f) Těžká cesta sesláblá jsem k tomu(T5f) dva dni se již postím prosím Boha(T5f) aby mi dal jakés pokynutí(T5f) pouť má pozemská že jde již k cíli(T5f) Řekněte jen kam teď mám jít domů(T5f) kam se obrátit má moje noha(T5f) Matka mrtva Šla bych za ní s chutí(T5f) Však jste svatý vám to mohu říci(T5f) že se modlím k Panně Spomocnici(T5f) za přímluvu její tu vám kdysi(T5f) Matka Boží ve snu zjeví se mi(T5f) a tak praví Jsi tu na té zemi(T5f) sama tak a vím že chtěla bysi(T5f) přijít ke mně připravuj se tedy(T5f) Vykonej tu ještě třicet poutí(T5f) třicet Mariánských pobožností(T5f) lituj hříchů modli se a posti(T5f) až pak přijdeš ke mně naposledy(T5f) Kéž se mohu z toho těla zouti(T5f) Pouti jsem již všechny vykonala(T5f) ještě jednu pak mne vezme k sobě(T5f) Takto řekla a zas v bláto sází(T5f) bosou nohu vykasavši kytli(T5f) Ale poutník stěží vytahuje(T5f) z půdy hůl dí Tvoje matka v hrobě(T5f) duše její svaté doprovází(T5f) ty však dbej by ještě zde ti kvitly(T5f) lepší časy jež ti Pán Bůh snuje(T5f) Nenašel tě loni v tyhle doby(T5f) od Lorety sklenář Dívka stane(T5f) vrtí hlavou dychtivě naň patří(T5f) Ó můj zlatý on se na mne zlobí(T5f) Dí a utře zraky uplakané(T5f) Vece poutník Nemysli tak dítě(T5f) On již také s poutníky se bratří(T5f) není jakým býval Hledá si tě(T5f) věř mi drahá V tyhle doby loni(T5f) mluvil jsem s ním řekl že tě honí(T5f) letos pak jsem setkal se s ním zase(T5f) poutníkem se stal je celý jiný(T5f) Co se trápit chcete bez příčiny(T5f) To ti vlastně říci chci že na se(T5f) máte čekat zítra na Loretě(T5f) Tam vás oba Matka Boží čeká(T5f) Dělejte co patří na člověka(T5f) by byl šťasten zde i v onom světě(T5f) Vyjevila Filomena oči(T5f) a tak radostně mu v hovor skočí(T5f) Bože myslíte že mne to hledá(T5f) A že na mne čeká Na Loretě(T5f) Ovšem dcero vždyť on miluje tě(T5f) Zarděla se děva vždycky bledá(T5f) ohledla se k východu a řekla(T5f) Den to cesty za půl dne tam budu(T5f) a kdybych se na kolenou vlekla(T5f) To mi vece poutník právě k trudu(T5f) že tak čas je krátký na shledání(T5f) doma nebývá jen tebe shání(T5f) Tam li nestihneš ho doma není(T5f) bojí se prý svého do stavení(T5f) Ty dnes nedojdeš Však ona děla(T5f) Buďte s Bohem On mne chuďas hledá(T5f) S Pánem Bohem Kdy se uvidíme(T5f) A již sotva vůdce uslyšela(T5f) an jí žehnal takovou řeč veda(T5f) S Bohem jdi a vol vždy cesty přímé(T5f) Spěcháš dcero Lidskou máš jen nohu(T5f) pozor dej a pomodli se k Bohu(T5f) by ti andělská propůjčil křídla(T5f) Hleď Hradišťská cesta Kráčej zvolna(T5f) Nezapomeň dcero Matky Boží(T5f) bude tě zas čekat Nedbej lidí(T5f) neupadni ďáblu do osidla(T5f) A kdyby tě stihla rána bolná(T5f) přines ji zas Tu jí člověk složí(T5f) svaté Matce však ona tě vidí(T5f) S Bohem jdi A kdo dřív dojdem cíle(T5f) orodujme za sebe Tak volal(T5f) ale ona již ho sotva slyší(T5f) rukou jednou kývá druhou mává(T5f) k východu kde obláčky jsou bílé(T5f) Ani poutník slzám neodolal(T5f) tušil že tu ruka jakás vyšší(T5f) dívku vede a jí pokyn dává(T5f) Rukou v dálku udělal kříž za ní(T5f) a jda k předu dal se do zpívání(T5f) Od Hradiště vede cesta dlouhá(T5f) bílá cesta stromů dvoje řady(T5f) Po ní dívka kterou žene touha(T5f) A kdyby kdo sčetl dohromady(T5f) tyto stromky nesčetl by vzdechů(T5f) za každý vzdech zdrávas pro potěchu(T5f) Pospíchala Filomena mnoho(T5f) neb se bála že nestihne toho(T5f) jenž ji čeká jenž se pro ni souží(T5f) Tedy znova ač se sotva plouží(T5f) hladem chůzí vychřadlá již celá(T5f) napne síly poslední a spěší(T5f) Když šla již kol věže kulovaté(T5f) na ranní v Sobotce vyzváněli(T5f) potkávala lidi do kostela(T5f) Čím blíž cíle krok se stává těžší(T5f) posedavá ruce majíc spjaté(T5f) a zas dále nohy napne k běhu(T5f) Za Sobotkou na návrší byla(T5f) Opět sedla na travnatém břehu(T5f) klesla spíše Bylo na pohodě(T5f) obloha se modře vyjasnila(T5f) A tu shledla dívka na východě(T5f) kam své zraky stále obracela(T5f) horu zelenou se šedou kaplí(T5f) Seskočila s břehu a se chvěla(T5f) její nohy sotva na krok šláply(T5f) v zemi ztrnuly jak olověné(T5f) A tu krev jí do hlavy se žene(T5f) zajásala zaplakala spolu(T5f) chtěla se jí rozskočiti hlava(T5f) klesla k zemi po čtyrech zas vstává(T5f) a se šourá bídně s břehu dolů(T5f) Matičko má Matičko má svatá(T5f) modlila se nahlas Tak jsem blízká(T5f) vztáhni ke mně svoje mocné rámě(T5f) Počkejte ach počkejte tam na mě(T5f) A zas zoufale se za vlas hmatá(T5f) v ruce hrudu křečovitě stiská(T5f) jako šílená A svatá Panna(T5f) tenkrát opět zázrak učinila(T5f) Chtěla tomu jistě vůle božská(T5f) že v tu chvíli od Sobotky vyjel(T5f) velký vůz a po silnici míjel(T5f) kolem dívky Podle koní vozka(T5f) v klobouku a v krátké kamizole(T5f) z dýmky bafčil bičem popraskuje(T5f) A ten spatřiv u příkopu dole(T5f) chudou ženskou jež se přibližuje(T5f) ruce vzpínajíc trh prudce koni(T5f) že voj sama vyběhla ven z plecí(T5f) poslouchá ji ana slzy roní(T5f) Pro Boha vás prosím všechny svaté(T5f) místečka li ve voze jen máte(T5f) nemáte li vezměte mne přece(T5f) Vozka dobrák pokývl jen hlavou(T5f) dýmkou do vozu jí ukazuje(T5f) chytl opět oprať v ruku pravou(T5f) vůz dál hrčí vozka pohvizduje(T5f) A to bylo na den navštívení(T5f) Panny Marie V ten svátek milý(T5f) mnoho lidí viděti je v poli(T5f) v družných skupeních jak k témuž cíli(T5f) scházejí se různo po vůkolí(T5f) se všech stran jdou při zvonečku znění(T5f) vzhůru na kopeček ku Loretě(T5f) Jak by bylo nebe otevřené(T5f) a co dobrých lidí na tom světě(T5f) to jak bílé duše teď se vznáší(T5f) k nebi výše jež se nízko klene(T5f) nad tou horou jež je cestou k němu(T5f) k němuž stupeň v každém otčenáši(T5f) kam jdou lidé davše s Bohem všemu(T5f) Sem se od severu šourá zdola(T5f) unavený poutník osamělý(T5f) Nejde cestou kudy lidé chodí(T5f) bojí se jich by ho neviděli(T5f) neboť šat má ošumělý zpola(T5f) patří s úzkostí jak loket čouhá(T5f) z rukávu že ostudu mu plodí(T5f) Ukrývá se tedy v hustém lese(T5f) v pravici hůl v levé uzlík nese(T5f) vzdychá jak je cesta příkrá dlouhá(T5f) Jak by nebyla Ty všechny stesky(T5f) touhy modlitby se vzhůru nosí(T5f) těžší každá nežli kámen větší(T5f) kopec roste z nich v mrak podnebeský(T5f) Že kam děcko lehko vyběhlo si(T5f) tam ho k stáru lesní plži předčí(T5f) Sklenář je to celý upocený(T5f) měl se tu dnes dočkat Filomeny(T5f) Proto se dnes z dálných vrací poutí(T5f) zachází si přímo na Loretu(T5f) Pod vrškem byl By se uhnul světu(T5f) někde v houští chtěl si usednouti(T5f) Neboť tam kde bělaly se boudy(T5f) pernikářských stanů plno lidí(T5f) sem tam tlačících se kupit vidí(T5f) jinde jak si v dálku ukazují(T5f) kopce města Složil tedy oudy(T5f) unavené podál na drn hladký(T5f) divizny kde velkokvěté bují(T5f) a kde páchnou šalvějové pruty(T5f) plné modrých květů pastva hmyzu(T5f) Motýlů roj hledá med v nich sladký(T5f) pestrých jako samet nedotknutý(T5f) Pod vlasatou posadil se břízu(T5f) hleděl v důl kam lesy jako vlny(T5f) vespod tmavé po vrchu však jasné(T5f) žlutozelené se lijí dolů(T5f) jako prohlubeň hvozd jich je plný(T5f) Oko nepřehledne ale žasne(T5f) A jak rozhlednul se vážně v kolu(T5f) tam zřel rybník lesklý pod lesinou(T5f) v slunci plá div oko neoslní(T5f) a kol vesnic obilí se vlní(T5f) jak se říká vlčkové v něm plynou(T5f) To jak Bůh by házel požehnání(T5f) a jím koulel po té rovné zemi(T5f) od hory až druhé hory k stráni(T5f) Tak tu dlí nad dědinami všemi(T5f) k nebi hledí obláčků kde řada(T5f) běloučkých se leskne na blankytu(T5f) Myslil si zda to tak nevypadá(T5f) tolary jak ve stříbrném třpytu(T5f) vysázené na modravém stole(T5f) jejichž okraj bleskotal se v kole(T5f) Snad to oněch ze mzdy Jidášovy(T5f) dvacet osm penízů tam vidí(T5f) Zachvělo se srdce sklenářovi(T5f) pohleděl tam vzhůru mezi lidi(T5f) tam kde mládenci si vybírají(T5f) srdce sladká jež svým dívkám koupí(T5f) Styděl se tam že ho všichni znají(T5f) že si budou kývat až k nim stoupí(T5f) Přece vstal A rozhlednuv se kolem(T5f) spatřil níže na břehu jak holém(T5f) ženská leze vzhůru namáhavě(T5f) chytajíc se rukou za křoviska(T5f) Zachvěl se neb na její hned hlavě(T5f) šátek poznal jejž sám kdysi koupil(T5f) Vykřikl a trochu níže stoupil(T5f) aby lépe přesvědčil se z blízka(T5f) v tom žena lící klesla k zemi(T5f) Hned byl u ní sklenář skoky třemi(T5f) do bledých jí zahleděl se lící(T5f) Vzkřikli oba A hned Filomena(T5f) padala mu v rukou jemu taky(T5f) klesly nohy kleče jímal děvu(T5f) a se chvěl Ó kdož to může říci(T5f) jejich ret čím asi nyní stená(T5f) a co vidí jejich spolné zraky(T5f) Nutili se oba do úsměvu(T5f) úsměv nutí srdce jim však pláče(T5f) Na mysl jim asi přišly nyní(T5f) všechny pouti pozemské a strasti(T5f) Mlčeli jak slouchali by ptáče(T5f) jež jim pělo nechtíce ho másti(T5f) zaslzeli opět na se hledli(T5f) radost s divným steskem na ně padá(T5f) jak pak ne vždyť ta tam všechna vnada(T5f) její obličej byl zhublý zbledlý(T5f) a šat dávno starý ošumělý(T5f) Sklenář svraštil čelo rty již chtěly(T5f) vytýkat jí že tak nedbá na se(T5f) semkl je však a se chvěje v hlase(T5f) promlouval a tiskl její ruce(T5f) propuklo co v dávné spalo muce(T5f) Filomeno řekni kde jsi byla(T5f) Proč jsi ty mne opustila řekni(T5f) Hledal jsem tě po všech koncích světa(T5f) toužil víc než na má patří léta(T5f) A snad časové teď přišli pěkní(T5f) že ty odpustíš mi půjdeš se mnou(T5f) zapomeneš na řeč na daremnou(T5f) vezmu si tě budeš mojí ženou(T5f) budem šťastni Pojď a šťastni budem(T5f) Však ta slova trhla Filomenou(T5f) Kmotříčku tak řekla dej Bůh zdraví(T5f) na mnoho vám let Tak zas vás vidím(T5f) Ó již nermuťte mne starým trudem(T5f) Zhřešila jsem tehdy jak se stydím(T5f) Vlasy jsem si rvala za to s hlavy(T5f) že jsem padla ďáblu do osidla(T5f) Vy jste tenkrát dobře se mnou mínil(T5f) vy jste se mi ničím neprovinil(T5f) Proto jsem si odepřela jídla(T5f) modlila se až mi Matka Boží(T5f) vyjevila že hřích se mne složí(T5f) A tak přemohla jsem v sobě pýchu(T5f) byla vysoko jsem prosta hříchu(T5f) Řekl sklenář Ó tak nemluv nyní(T5f) Nebudeš mi už jen hospodyní(T5f) budeme už navždy šťastni svoji(T5f) Beze hříchu duch se upokojí(T5f) Ale ona hledíc na sklenáře(T5f) takto sladce k němu hovořila(T5f) Pohledněte jak nám zhubly tváře(T5f) Myslíte li že se na nás sluší(T5f) bychom vzali se kdy všechna síla(T5f) všechna čilost na těle i duši(T5f) umdlela Už pro nás na té zemi(T5f) kmotříčku nic není pro nás tady(T5f) A zas zaplakali dohromady(T5f) Filomeno sklenář hořekoval(T5f) Ó kdybys ty Filomeno znala(T5f) jak jsem toužil jak bych si tě choval(T5f) Žíti můžem ještě léta mnohá(T5f) budem oba za to prosit Boha(T5f) a ty bys mne mohla opustiti(T5f) O já nechci ještě z toho světa(T5f) Hleď jak krásný je jak vše se třpytí(T5f) Ne ne Nechci za dlouhá ni léta(T5f) Lépe na zemi než v černé zemi(T5f) kam nevnikne slunce Úzko je mi(T5f) Hle to nebe Hle ty bujné stromy(T5f) Zahleděl se v ně jak chtěl by s nimi(T5f) s mladistvými srůsti zelenými(T5f) chytit se jich v zeleni se skrýti(T5f) Přijde vítr sekera sněť zlomí(T5f) Ne ne Filomeno nemluv drahá(T5f) hleď jak slunce zase jednou svítí(T5f) Ještě mnoho zažijeme blaha(T5f) Nermuť mne již trpěl jsem již dosti(T5f) Posaď se tak Neplač povídej mi(T5f) Viď mám hodně vrásek od starostí(T5f) Co je platno Bol je vždycky zřejmý(T5f) Jak jsi slába nemáš také hladu(T5f) A když ona mlčky zakývala(T5f) tu on najde skrovný uzlík vzadu(T5f) zvolna po sobě pak z něho vyndá(T5f) velká jabka lonské léto zralá(T5f) z kterých ona vůdci dala jindá(T5f) Poznala je hledli na se oba(T5f) on pak takto hovořil k ní jemně(T5f) Zakousni si Však je to už doba(T5f) co je nosím po těch kopcích chodě(T5f) za tebou po dálných koncích země(T5f) Jablka ta zrála mi jen k škodě(T5f) Jez jen holko přijdou li ti k chuti(T5f) však jsi nějak rozpálena celá(T5f) pot ti krůpějemi kane s čela(T5f) A když tak ji k jídlu vlídně nutí(T5f) vezme ona kousne do jednoho(T5f) uleželé bylo sladká šťáva(T5f) jest jí jako lék A při tom mnoho(T5f) vyprávěli sobě ze svých poutí(T5f) Potom sklenář otázku jí dává(T5f) Tak mi přišlo holko vzpomenouti(T5f) jak jsi tenkráte mi vyložila(T5f) zdali u tebe má duše byla(T5f) Neb jsem často celé odpoledne(T5f) bez ducha sám ve světnici sedal(T5f) bezpochyby duch můj tebe hledal(T5f) Nikdy jsi mne takto nepotkala(T5f) Vídala jsem ani ne tak ve dne(T5f) řekla ona jako za soumraku(T5f) Vždy jsem na oči si ruku dala(T5f) protírala nemám li co v zraku(T5f) Inu říkám byl jste jako živý(T5f) Pán Bůh Pán Bůh různé dělá divy(T5f) A zas kousla v jabko On pak hlavou(T5f) jak by svědčil ustavičně kýval(T5f) V nebe zřel a myslil tam kde plavou(T5f) modré obláčky že s Filomenou(T5f) šťastni spolu po nebesích bloudí(T5f) Blaze mu a jak se dolů díval(T5f) jako s nebe na zem opuštěnou(T5f) zůstal v klamu že je v nebi soudí(T5f) Nebo každý zvuk jenž přišel zdola(T5f) jiný je než tam je slyšen zpola(T5f) jako zemský ohlas pes kdy štěkne(T5f) nebo houkne oráč Vidět sice(T5f) někdo li tam v polích rukou mávne(T5f) hlavou kývne slyšet ho však není(T5f) A tak obrazy ty zraku pěkné(T5f) jako v zrcadle se jeví více(T5f) jak dob zašlých vzpomínání dávné(T5f) A když ve vsích dá se do zvonění(T5f) víc než z osmi vesnic cinká v kolu(T5f) to jsou zvuky z nebeských už luhů(T5f) Řekl tedy Jaký bloud jsem býval(T5f) když jsem pouti tobě za zlé míval(T5f) v tom zechvěli se oba spolu(T5f) Jak hlas s nebe jistě nejináče(T5f) Neviděli na božího sluhu(T5f) na kazatelnu an vystupuje(T5f) a pak v knize těmi četl slovy(T5f) On se béře po těch horách skáče(T5f) po těch pahrbcích on poskakuje(T5f) srně podobný neb kolouchovi(T5f) Zalekli se oba jako soudu(T5f) jenž zní shůry nad pozemskou hroudu(T5f) Na kolenou oba zaplakali(T5f) slova kněze když slyšeli z dáli(T5f) Nebo aj už zima pominula(T5f) prška přestala a bouř se tiší(T5f) a zemi se kvítí ukázala(T5f) doba prozpěvu již procitnula(T5f) a hlas hrdličky se v kraji slyší(T5f) Holičky fík pučí zkvetlá réva(T5f) vůni vydala Ó kéž by vstala(T5f) přítelkyně má má krásná děva(T5f) Pojď má holubičko jež jsi dlela(T5f) v rozsedlinách skalních v příkré skrýši(T5f) Tvář svou ukaž ať sluch tebe slyší(T5f) hlas tvůj sladký spanilá jsi celá(T5f) Tak kněz četl oni dva pak níže(T5f) klečeli a ruce spínajíce(T5f) štkali plakali a zemská tíže(T5f) jak by spadala jim s bědných ramen(T5f) Každým slovem plakali zas více(T5f) za knězem je nahlas přeříkali(T5f) a když skončil oba řekli Amen(T5f) Znova zrození bez hříchu svatí(T5f) oba nyní na mši svatou chtěli(T5f) Sklenář vstal však ona nemůž vstáti(T5f) sotva vypjala se na kolena(T5f) chorobna a zcela vysílena(T5f) Tož ji zdvihl a se podepřeli(T5f) jeden o druhého stoupli výše(T5f) kde kol kaple lidé ke mši pěli(T5f) A tu oba modlili se tiše(T5f) Filomena pak po čas ten celý(T5f) zemi líbala kde padal na ni(T5f) kaple stín ve zbožném šepotání(T5f) Po mši vzpomněl sklenář na obrázky(T5f) vybral Filomeně takovýto(T5f) malý Ježíšek zjev nebes lásky(T5f) v růžích samých růžích ověnčený(T5f) držel černý kříž On koupil jí to(T5f) že ty růže se mu zalíbily(T5f) A jí obrázek tím víc byl milý(T5f) že byl dotýkáním posvěcený(T5f) A teď půjdem k nám a budem spolu(T5f) Kmotříčku můj co by lidé řekli(T5f) Půjdu do Bukvice ku své tetě(T5f) Kdybych se tak třeba rozstonala(T5f) Cítím slabosť On však hleděl dolů(T5f) v líci zvolna slzy jemu tekly(T5f) Co mi nyní po celém je světě(T5f) řekl jí a utřel oči skrytě(T5f) Snad bysi mne nyní opustila(T5f) Pojď jen se mnou pojď mé drahé dítě(T5f) Tedy šli však stokrát odpočali(T5f) nežli došli lesem ku zámečku(T5f) A když byli již jen kousek malý(T5f) a si sedli ještě do chládečku(T5f) dívka rázem zbledla zachvěla se(T5f) jako mrtva klesla na drn měkký(T5f) Zabědoval sklenář hladil budil(T5f) naříkal a plakal nad ní zase(T5f) chtěl ji donést domů neměl síly(T5f) a přec jeho dům již nedaleký(T5f) O tom přemýšlel a tím se trudil(T5f) Rozběhl se do vsi z lesa pílí(T5f) pro vodu a pro lidi Již z dali(T5f) zřel že při zámečku děti hrály(T5f) Když pak doběhl až před stavení(T5f) ze vrat jemu vyšel v ústret krejčí(T5f) Neptal se ho sklenář jak sem přišel(T5f) neboť viděl že vše kol se mění(T5f) že mu nájemník zas dvorek smejčí(T5f) rovná zahrádku a ploty staví(T5f) Aniž řeči krejčíkovy slyšel(T5f) Pojďte se mnou sklenář jemu praví(T5f) A tak spolu Filomenu v krátku(T5f) přivedli a dali do postele(T5f) Bál se sklenář cestou nepořádku(T5f) v jaký musí uvést Filomenu(T5f) tu však zpozoroval velkou změnu(T5f) stavení že krejčí srovnal celé(T5f) Blažen šťasten šukal po světnici(T5f) o každé měl věci něco říci(T5f) kytky z oken vzal a ku posteli(T5f) ukazovat nosil Filomeně(T5f) rovnal břečtan na bílené stěně(T5f) Ptal se dívky když jí lépe bylo(T5f) svět se před ním vyjasňoval celý(T5f) Také jí se v oku zrcadlilo(T5f) blaho vzácné řídké pro ni štěstí(T5f) Celý svět by chtěl jí nyní snésti(T5f) vzpomněl si a skočil na zahrádku(T5f) podivil se vnímal zas tu vnadu(T5f) růží skvostných plných do rozpuku(T5f) A tu vztáhl chvějící se ruku(T5f) rval tu krásu ač mu při tom bylo(T5f) jak by živé bytosti vzal žití(T5f) Trhal růže neušetřil žádné(T5f) staré líce se mu zruměnilo(T5f) To snad duchové v těch růžích skrytí(T5f) naposledy než jim život zvadne(T5f) omámivou rajskou dýší vůní(T5f) Sklenář rozčilen zas k Filomeně(T5f) s květy spěchá a když stanul u ní(T5f) usmáli se v slzách v divné změně(T5f) On pak růže do ruky jí dává(T5f) kolem hlavy obkládá je snivě(T5f) ona pak se smála přívětivě(T5f) když on sepjav ruce stanul před ní(T5f) Takhle se mi vždy o tobě zdává(T5f) Jako svatá Panna tamhle hledni(T5f) Sedl k ní a zase hovořili(T5f) Filomeně bylo volno dosti(T5f) myslili že slabosti to byly(T5f) kterých brzo poklidem se zhostí(T5f) Odpoledne však si naříkala(T5f) na píchání na bolení hlavy(T5f) ze snu mluvila když chvilku spala(T5f) když se sklenář na její ptal zdraví(T5f) ukázala by jí obklad smočil(T5f) Učinil tak Horkost čím dál větší(T5f) Chvěl se sklenář že jí nevyléčí(T5f) úzkost jala ho Tu k truhle kročil(T5f) vyndal obrázky a na peřinu(T5f) vykládal je mluvil k Filomeně(T5f) a ta po chvilce tak hovořila(T5f) Kmotříčku snad ještě nezahynu(T5f) Kéž bych ještě na čas s vámi žila(T5f) Ale tuším slábnula jsem denně(T5f) proto jsem se zaopatřit dala(T5f) Což kdybych vás tady zanechala(T5f) Zalkal sklenář klekl u postele(T5f) hořce zaplakal a tiskl vřele(T5f) její ruku suchou k ústům svojim(T5f) Nemyslete že se smrti bojím(T5f) řekla pojednou zas Filomena(T5f) jen když jsem dnes mohla s vámi býti(T5f) Není souzen zde nám pobyt stálý(T5f) však tam v nebi jiné slunce svítí(T5f) za hrobem se teprv zazelená(T5f) pravý ráj Ó snad bychom se báli(T5f) projít hrobem temnotou tam k Bohu(T5f) Necháme svět půjdem za oblohu(T5f) čistí jasní A tam za oblakem(T5f) nad hvězdami teprv sejdeme se(T5f) Či chtěl byste sám tu zůstat jeden(T5f) marností té zemské hlíny sveden(T5f) Budu po vás pátrat v nebi zrakem(T5f) až se za mnou duše vaše vznese(T5f) Plakal sklenář plakal usedavě(T5f) Neumřeš mi duše moje milá(T5f) To ty neuděláš mojí hlavě(T5f) abysi mne teď již opustila(T5f) Přišel večer Filomena vzdychá(T5f) sklenář obklady jen chladné dává(T5f) a zas chodí po světnici zticha(T5f) neb u dveří šeptem radu brává(T5f) Filomena celou noc pak pletla(T5f) divné řeči byla u vidění(T5f) s Matkou Boží mluvila jen stále(T5f) do samého rána v úsvit denní(T5f) Byl rád sklenář že se dočkal světla(T5f) Tu se Filomena probudila(T5f) na posteli sedla pružná čilá(T5f) chtěla z okna ven se rozhlednouti(T5f) Skonejšil ji že si lehla zase(T5f) a šel k oknu by jí líčil ráno(T5f) Již je světlo ze vsi kouř se kroutí(T5f) V poli tam již někdo kravky pase(T5f) s hlavou holou zajisté se modlí(T5f) Dole v lukách mají posekáno(T5f) S Tábora se mlha k nebi zdvíhá(T5f) všechno ukazuje na pohodlí(T5f) Do polovic jen se hory lesknou(T5f) do polovic černé Hle tam stíhá(T5f) ptáka pták a letí od Prachova(T5f) mizí za obzor až v dáli tesknou(T5f) Zatím leží přes Bradu v kout lesů(T5f) kde se říká vždycky Prostřed světa(T5f) zář přervaná stíny u Lochova(T5f) Druhá lesů půl je ve tmě sice(T5f) ale z nich již ve hvizdu a plesu(T5f) hejno božích ptáčat k nebi vzlétá(T5f) Nejzáz je znát proužek od měsíce(T5f) Ve vsi právě zvoní Anděl Páně(T5f) Zdrávas Maria Bud zdráva zdráva(T5f) Zamlčel se sepjaté měl dlaně(T5f) k posteli šel k nemocné se schýlil(T5f) na srdce jí kvapem ruku dává(T5f) sklesl k posteli a kvílil kvílil(T5f) Krejčovi když přišli do světnice(T5f) zalekli se hospodář se strojí(T5f) hledá klobouk a hůl dobrou svoji(T5f) třeští zraky maje zbledlé líce(T5f) a když vešli na ústa prst klade(T5f) a jim ukazuje ku posteli(T5f) Probuďte ji ať již vstává přece(T5f) Bože Bože stvoření to mladé(T5f) Plakal tak že sami oslzeli(T5f) Již je mrtva krejčí k ženě vece(T5f) Bůh jí tam dej věčné radování(T5f) Krejčí s ženou v modlitbě se sklání(T5f) Od té doby chodí po okolí(T5f) s kytkou v ruce a se starou holí(T5f) onen poutník smutný pomatený(T5f) Bůh mu dej by po té zemské pouti(T5f) po čem touží mohl dosáhnouti(T5f) aby došel svojí Filomeny(T5f) Vy pak kdo se potkáte s ním tady(T5f) mějte útrpnost by nemřel hlady(T5f) dejte chleba ukažte mu cestu(T5f) Jde si chuďas jde si pro nevěstu(T5f)