Strach.

Boleslav L. Černý

Strach.
Toť přítel můj – ten věčně věrný Strach, tak má mě rád, jak duše moje žití... Já prch bych rád a chtěl se někde skrýti, však tvrdou hrůzou moje hrdlo stáh. A tisíckrát ho hledám rukou v tmách, kde jeho tvář, chci okem vyslíditi. Jeť přítel můj – ten věčně věrný Strach, tak má mě rád, jak duše moje žití... Již ve tmu vzkřik jsem tisíckrát: „Jsi vrah“,vrah,“ a chtěl jsem o své duše klid se bíti, však jenom stíny přede mnou se řítí a ve chlad prostoru jsem rukou sáh... Jeť přítel můj – ten věčně věrný Strach! 39

Kniha Večerní stíny (1907)
Autor Boleslav L. Černý