Strach.

Boleslav L. Černý

Toť přítel můj – ten věčně věrný Strach, tak má mě rád, jak duše moje žití... Já prch bych rád a chtěl se někde skrýti, však tvrdou hrůzou moje hrdlo stáh. A tisíckrát ho hledám rukou v tmách, kde jeho tvář, chci okem vyslíditi. Jeť přítel můj – ten věčně věrný Strach, tak má mě rád, jak duše moje žití... Již ve tmu vzkřik jsem tisíckrát: „Jsi vrah,“ a chtěl jsem o své duše klid se bíti, však jenom stíny přede mnou se řítí a ve chlad prostoru jsem rukou sáh... Jeť přítel můj – ten věčně věrný Strach!

Patří do shluku

seč, voj, bitva, chrabrý, meč, pluk, nepřítel, nepřátelský, vrah, zbraň

723. báseň z celkových 726

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. FRAGMENT (Viktor Dyk)
  2. ODA NA ŽIVOT (František Zavřel)
  3. Příteli svému. (František Alexandr Rokos)
  4. ODVETOU. (Eliška Krásnohorská)
  5. Večer před bitvou. (Josef Václav Frič)
  6. Na skladatele nápisů. (František Hajniš)
  7. Společenské. (Karel Marie Drahotín Villani)
  8. NÁPIS NA KNIHOVNU. (Antonín Klášterský)
  9. Stůj! (Adolf Heyduk)
  10. 81 Za všechna pekelná příkoří, (František Zavřel)