Tvůj otec býval tíhou myšlenek a záhad zmořen(J7f)
když v nekonečnou propast vážné vědy sám jsa vnořen(J7f)
tak často zimních za nocí bděl nad svou velkou prací(J7f)
Vždy téměř ustat musil pod jhem tichých kontemplací(J7f)
zvyk po léta číst dramata z těch žlutých sinných tváří(J7f)
však zřídka zřel jak harmonický smír z nich snivě září(J7f)
zkřivené viděl rty jež nezvlnilo prosby chvění(J7f)
tu pohrdání trpký úsměv tu rys utrpení(J7f)
tam valné epopeje lidské bídy tiché strázně(J7f)
zde gesta vzdoru divé zápasy šílené bázně(J7f)
zřel pěstě častěji než ku modlitbě spjatou ruku(J7f)
a marně hledal odlesk ráje úsměv ve souzvuku(J7f)
Tu zrodila jsi se Ty jako smavý zázrak svěží(J7f)
jak lotos zářící jenž na černavých vodách leží(J7f)
Když Tvoje ruka bílá hladí jeho chmurné čelo(J7f)
tu jak by trochu slunce v úbočí hor bylo sjelo(J7f)
Tvůj zvonivý smích zjasní vždy hned jeho vrásek řadu(J7f)
jak trilek skřivana kdes v polích ticho po západu(J7f)
Já vida Tě tak často marně otázku si kladl(J7f)
jak ten kdo zřel jak vždy jen život nerozkvet neb vadl(J7f)
moh dáti vzrůst tak svěžímu a zrosenému květu(J7f)
Již vím smír Tys jejž nenalez na prahu jiných světů(J7f)