SONET V LISTOPADU

Vladimír Frída

Tak tiše jeden po druhém se v nenávratno ztrácí, jak nebyl by zde nikdy ani žil, tak rozprchnem se v jeden mlžný cíl, jak z rozoraných polí v podzim odlétají ptáci. Zas nové boje hledá, nové sny a novou práci, kdo na života holé sněti zbyl, a v shonu denním málo je pak chvil, kdy nad mrtvými srdce zachvěje se, zakrvácí. Vždy přijdou smutné jeseně, v jichž zlatých závějích ty hroby zvolna zapadnou a zbude matný sen, vždy uloží se na nich jednou přes noc první sníh. Vše, proč jsme žili, se rvali, zmizí jednou v tmách, jak v modrém soumraku vždy schladne letní vonný den. Tak beze stopy zapadnem jak kámen v hlubinách.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

podzim, jeseň, podzimní, vzpomínka, listí, teskný, smutek, zašlý, zapadlý, chlad

168. báseň z celkových 1353

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. báseň bez názvu (Karel Babánek)
  2. SMRT BÁSNÍKOVA. (Antonín Sova)
  3. Nálada. (Boleslav L. Černý)
  4. Léčivý spánek. (Adolf Heyduk)
  5. JESEŇ NA JAŘE. (Irma Geisslová)
  6. Sloky. (Jaroslav Vrchlický)
  7. DEN BEZ TEPLA. (Karel Babánek)
  8. PSÁNO IN MARGINE (Adolf Bohuslav Dostal)
  9. PŘÍCHOD JESENĚ. (Petr Fingal)
  10. Sonet melancholický. (Josef Svatopluk Machar)