MASKA A SRDCE

Vladimír Frída

MASKA A SRDCE
„Je třeba v pýše zachmuřiti hled, na tváře hodit lhostejnosti masku a poslední když třeba dáno v sázku, je třeba vzdorně semknouti jen ret. Co vřelo lávou, nutno změnit v led a mlčet věčně sterou na otázku, co zbude, když vše zapřels, cit i lásku, co zbude v jeseň dnů tvých naposled. Je třeba býti ve všem svůj a ryzí, nechť kolem svět vře lhostejný a cizí, jen duši neprobuď, věčného spáče!“ Tak mluví ret v ledové sevřen tahy. Cos při tom zní, jak v jarní noc déšť vlahý: to srdce jen kdes v hloubi tiše pláče. 5

Kniha Otevřený chrám (1932)
Autor Vladimír Frída