Zpívám zas – a tedy opět žiji,

Vladimír Frída

Zpívám zas – a tedy opět žiji, duše má zas ví, co života je cena, jako Lazar Tebou probuzena. Dotýkám se květů, svěží vzduch zas piji, všemu divím se jak malé děcko, oči protírám, jež neznaly už světla, a čím dávno mrtvá duše zkvetla, dobře vím, že z dlaně Tvé jen bylo všecko. Vím, že zas má duše zemře záhy jako jepice, jež životem se mihla, blažená, že sen svůj mžikem stihla, obejme zas vroucně smrti chladné prahy. Zmizí tiše v los svůj odevzdána. Před tím ve snu zlíbá Tvoje spánky měkce a jak v podjeseni vítr šepce: i za krve krůpěje buď požehnána!

Patří do shluku

hrobník, motyka, rakev, kopat, hrobař, hřbitov, rýč, rov, hlína, jáma

318. báseň z celkových 461

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. 3 Tys plakala, že jsem Ti kdys (Josef Barák)
  2. Z DENNÍKU BÁSNÍKOVA. (Jaroslav Vrchlický)
  3. XXIX. Kmocháčku, mně pantáta Život umřel. (František Leubner)
  4. A TKLY SE MNE... (Antonín Sova)
  5. K POHŘBU PANNY. (Josef Václav Sládek)
  6. Práce poslední. (Adolf Heyduk)
  7. MATCE. (Adolf Brabec)
  8. Život. (Josef Václav Sládek)
  9. V mém srdci růže odvétá (Jaroslav Martinec)
  10. Duch můj jak tichý větérek (Jan Neruda)