Zpívám zas – a tedy opět žiji,

Vladimír Frída

Zpívám zas – a tedy opět žiji, Zpívám zas – a tedy opět žiji,
duše má zas ví, co života je cena, jako Lazar Tebou probuzena. Dotýkám se květů, svěží vzduch zas piji,
všemu divím se jak malé děcko, oči protírám, jež neznaly už světla, a čím dávno mrtvá duše zkvetla, dobře vím, že z dlaně Tvé jen bylo všecko. Vím, že zas má duše zemře záhy jako jepice, jež životem se mihla, blažená, že sen svůj mžikem stihla, obejme zas vroucně smrti chladné prahy. Zmizí tiše v los svůj odevzdána. Před tím ve snu zlíbá Tvoje spánky měkce a jak v podjeseni vítr šepce: i za krve krůpěje buď požehnána! 32