MODLITBA

Vladimír Frída

MODLITBA
Má touho věčná, božství úsměve, já dlaně k Tobě denně vzpínám, bez Tvého jména neusínám, jímž posvětil jsem dny i noci své. Tys rosa, jíž mé každé jitro vzplá, Tys slunce, jímž můj zenit hoří, Tys opál, kam se západ noří, i stříbro snů, když klesne hlava mdlá. Tys rolnička, jež vzpomínkami zní, i bouře, která nitrem zmítá, Ty souzvuk jsi, v němž vždy zas svítá, když unavené srdce tiše sní. Tys asyl, který duši vlídně zve, když Osud štve nás, tyran starý. Ó, kveť mi vždycky budoucími jary, má touho věčná, božství úsměve! 38 OBSAH
MASKA A SRDCE
Maska a srdce5 Notturno6 Sonet psaný ve smutném večeru7 Věčné jaro8 Co jest srdce milující?9 Cesty v polích10 Smutný madrigal11 Ty mlčíš...12 Večerní nálada13 Sežehnutá duše14 Sloky15 Addio16 Z čeho žijem ze dne den17 Modlitba úzkosti18 Rondo-finale19
OTEVŘENÝ CHRÁM
Introitus23 Ukolébavka24 K tiché lásce skloň se25 Rondeau26 Pastel27 Dcera Jairova28 Inquieto29 Až budu verše psát30 Podzimní impromptu31 Zpívám zas32 Mám v duši mír33 Meteor34 Po Tvém odjezdu35 Svatvečer znovuzrození36 Modlitba38
[39] KNIHU TUTO V 300 VÝTISCÍCH VYTISKLA PRAŽSKÁ AKCIOVÁ TISKÁRNA PRO NAKLADATELSTVÍ J. OTTY V PRAZE V DUBNU 1932
Od téhož autora: Preludia. Verše. Praha 1905 (rozebráno) U břehu ztroskotaných. Verše. Praha 1907 (rozebráno)
E: av; 2006 [40]