MODLITBA
Má touho věčná, božství úsměve,
já dlaně k Tobě denně vzpínám,
bez Tvého jména neusínám,
jímž posvětil jsem dny i noci své.
Tys rosa, jíž mé každé jitro vzplá,
Tys slunce, jímž můj zenit hoří,
Tys opál, kam se západ noří,
i stříbro snů, když klesne hlava mdlá.
Tys rolnička, jež vzpomínkami zní,
i bouře, která nitrem zmítá,
Ty souzvuk jsi, v němž vždy zas svítá,
když unavené srdce tiše sní.
Tys asyl, který duši vlídně zve,
když Osud štve nás, tyran starý.
Ó, kveť mi vždycky budoucími jary,
má touho věčná, božství úsměve!
38
OBSAH
MASKA A SRDCE
Maska a srdce5
Notturno6
Sonet psaný ve smutném večeru7
Věčné jaro8
Co jest srdce milující?9
Cesty v polích10
Smutný madrigal11
Ty mlčíš...12
Večerní nálada13
Sežehnutá duše14
Sloky15
Addio16
Z čeho žijem ze dne den17
Modlitba úzkosti18
Rondo-finale19
OTEVŘENÝ CHRÁM
Introitus23
Ukolébavka24
K tiché lásce skloň se25
Rondeau26
Pastel27
Dcera Jairova28
Inquieto29
Až budu verše psát30
Podzimní impromptu31
Zpívám zas32
Mám v duši mír33
Meteor34
Po Tvém odjezdu35
Svatvečer znovuzrození36
Modlitba38
[39]
KNIHU TUTO V 300 VÝTISCÍCH VYTISKLA
PRAŽSKÁ AKCIOVÁ TISKÁRNA
PRO NAKLADATELSTVÍ J. OTTY V PRAZE
V DUBNU 1932
Od téhož autora:
Preludia. Verše. Praha 1905 (rozebráno)
U břehu ztroskotaných. Verše. Praha 1907 (rozebráno)
E: av; 2006
[40]