MODLITBA

Vladimír Frída

Má touho věčná, božství úsměve, já dlaně k Tobě denně vzpínám, bez Tvého jména neusínám, jímž posvětil jsem dny i noci své. Tys rosa, jíž mé každé jitro vzplá, Tys slunce, jímž můj zenit hoří, Tys opál, kam se západ noří, i stříbro snů, když klesne hlava mdlá. Tys rolnička, jež vzpomínkami zní, i bouře, která nitrem zmítá, Ty souzvuk jsi, v němž vždy zas svítá, když unavené srdce tiše sní. Tys asyl, který duši vlídně zve, když Osud štve nás, tyran starý. Ó, kveť mi vždycky budoucími jary, má touho věčná, božství úsměve!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

zářný, perla, opál, drahokam, duha, hvězdný, rubín, třpyt, rosný, hvězda

322. báseň z celkových 1127

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. DEN – ŽITÍ. (Vladimír Frída)
  2. Z rána. (Jan Červenka)
  3. Juliu Zeyerovi. (Jaroslav Vrchlický)
  4. IN MEMORIAM. (Vladimír Frída)
  5. DĚDICOVÉ SV. GRALA (Jaroslav Vrchlický)
  6. Náhrada. (Jaroslav Vrchlický)
  7. THETIS. (Jaroslav Vrchlický)
  8. NOCI. (Antonín Klášterský)
  9. Hvězdy. (Jaroslav Vrchlický)
  10. TŘEM V ČECHÁCH. (Adolf Racek)