MODLITBA ÚZKOSTI

Vladimír Frída

MODLITBA ÚZKOSTI
Můj Kriste, věčný Slitovníku duší, vím, nejtěžší se blíží moje chvíle, teď při mně, Bože, stůj! Jde tiše tak, že spíše se jen tuší. Kol hlavy mé Své ruce oviň bílé, mou duši pomiluj! Můj Kriste, věčný Slitovníku duší, vím, kalich Tvůj,Tvůj že musím přijmout jednou, znám dobře osud svůj. Ty vyslyš mne, když ostatní jsou hluší: než zřítím se v tu noc, tak hroznou, bezdnou, mou duši pomiluj! Jak třtina chvěji se, mé spánky buší. I Ty ses chvěl, mé odpusť věčné touze, boj za mne dobojuj! Můj Kriste, věčný Slitovníku duší, Tys Bůh byl však a já jsem člověk pouze – mou duši pomiluj! 18