SONET.

Vladimír Frída

Jen tím jsme bohatší co sami jsme kdys dali(J6f) ať mince almužnu neb vlídného jen slova(J6f) To stará pravda jest vždy jeví se zas nová(J6f) byť zprvu řádky ty se paradoxní zdály(J6f) A o to nuznější jsme zas co jsme kdy vzali(J6f) ať tichou větu jen jež v sobě soucit chová(J6f) neb žhavý úsměv zas jenž v zítřek pouta ková(J6f) to vše se hřáti zdá a v konec přec jen pálí(J6f) Jsme větší cizí noc když naším světlem zkvetla(J6f) když v hloží druhého květ ruka naše vpletla(J6f) A menší jiní zas když za nás lkali bledli(J6f) a my přec bolest svou skrýt v sobě nedovedli(J6f) Ať jiní větší nás v svém nitru všecko nosí(J6f) chci vždycky raději tím menším být jenž prosí(J6f)

Vysvětlivky

takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem

S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice

J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno

Statistiky

Počet slok:	3
Celkem veršů:	14
Jamb:	14 (100 %)