SONET.

Vladimír Frída

Jen tím jsme bohatší, co sami jsme kdys dali, ať mince almužnu, neb vlídného jen slova. To stará pravda jest, vždy jeví se zas nová, byť zprvu řádky ty se paradoxní zdály. A o to nuznější jsme zas, co jsme kdy vzali, ať tichou větu jen, jež v sobě soucit chová, neb žhavý úsměv zas, jenž v zítřek pouta ková, to vše se hřáti zdá a v konec přec jen pálí. Jsme větší, cizí noc když naším světlem zkvetla, když v hloží druhého květ ruka naše vpletla. A menší, jiní zas když za nás lkali, bledli, a my přec bolest svou skrýt v sobě nedovedli. Ať jiní, větší nás, v svém nitru všecko nosí, chci vždycky raději tím menším být, jenž prosí.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

sonet, znělka, rým, rýma, verš, petrarka, sloka, poeta, báseň, dante

119. báseň z celkových 341

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. VI. Jak o šlechtě jen padlo slovo prvé, (Antonín Klášterský)
  2. Sonet pro mé korrektní sudiče. (Josef Svatopluk Machar)
  3. J. ARBESOVI. (František Serafínský Procházka)
  4. Ahasver na věži Eiffelově. (Jaroslav Vrchlický)
  5. XVI. (Jaroslav Vrchlický)
  6. Chaos. (Jaroslav Vrchlický)
  7. SLOKY. (Jaroslav Vrchlický)
  8. NA ROZLOUČENÍ. (Jan Červenka)
  9. Setkání. (Jaroslav Vrchlický)
  10. báseň bez názvu (Antonín Klášterský)