NÁLADA.

Ladislav Linhart

Mdlou září slunce zlatí vrchol lesa. Teď neslavně, hle, padá za bory! S šedivou mlhou smutek na kraj klesá. Z vikýřů vlají černé fábory. Jdou domů lidé zmrzačení prací. (K jich kletbám zoufalým psi žalostivě vyjí.) Je straší noc a den jim Marnost vrací. Nevěří v nic a nevědí, proč žijí. V jich řadách kráčím, básník zádumčivý, má noc je jejich noc a jejich den mým dnem. Psi k naší cestě vyjí chorál tklivý. Kdes, nepoznáni, náhle zapadnem’.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

zvon, varhany, zvuk, znít, hlahol, ston, zvonice, tón, žalm, chorál

195. báseň z celkových 531

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Šťastné zákoutí. (Emanuel z Čenkova)
  2. Je noc... (Xaver Dvořák)
  3. OPUŠTĚNÝ KLÁŠTER (Jaroslav Vrchlický)
  4. Harmonie. (Adolf Brabec)
  5. PO KLEKÁNÍ. (Jan Opolský)
  6. Hlas zvonu. (Adolf Heyduk)
  7. HRANA ZVONÍ... (František Kvapil)
  8. V NOČNÍM TICHU. (Adolf Heyduk)
  9. VEČER. (Josef Rosenzweig-Moir)
  10. VEČERNÍ CHVÍLE. (Jan Červenka)