PŘEDMĚSTÍ PRACUJE.
Slunce se vyhouplovyhouplo,
vykřiklo k předměstí,
že počal nový den.
V proudech jdou dělníci
z vesnic,
vzdálených na kilometry.
Jdou za cílem:
Do přádelen, barvíren,
strojíren, tkalcoven,
koželužen.
Jdou do skladišť prken,
do přístavu,
skládat vagony.
V červených šátcích,
v bílých šátcích,
se skrývá
chleba skýva,
sýr, tlačenka.
Ó chudá jídla,
s přibalenou láskou,
prostou něhou žen,
čekajících do večera!
Smaltové bandasky,
48
naplněny polévkou,
obilní kávou...
V levé ruce uzlík,
v pravé ruce džbánek.
Je sedm hodin.
Na všech továrnách
současně zařvaly,
tubové píšťaly,
sirény v střední poloze,
vysoké píšťaly,
vychrstly páru k obloze.
Parní varhany.
A v ulicích započla práce
i v továrnách.
Buď práci čest.
Teď zdravím Tebe, stará paní,
před tvojím domkem,
spojuješ lany
několik akátů,
věsíš prádlo.
Buď pozdraven, lepiči plakátů,
cídiči lamp.
(Jásavý cinkot kladiv dlaždičů.)
49
Pod velkým deštníkem
rozložen hokynářský krám,
s výkřikem žlutých citronů,
červených jablek,
melounů.
A pevně zaseknut
v dřevěném stožáru
je telegrafní dělník.
Na řece hlubidlo,
pískový prám.
Stříkačka pádí k požáru.
Nahla se s okna prsa ženy
(div ňadra přes římsu se nepřehoupla),nepřehoupla).
Do slunce kladou ruce ženy
peřinky, pleny.
Zrak mladíkův zachytla roztoužený,
nosiče piva.
Teď spustil harmonikář,
zpívá:
„Vy zelený hájové...“
Slunce stoupá.
Předměstí.
50