SAMI ZAS...
Jsme sami zas... Pochovali včera naše dítě
a kolébku dnes prázdnou někam vynesli.
Tak bez útěchy zůstali jsme podle sebe
brutalně zasaženi něčí mstivou rukou,
tou surovou a tvrdou rukou něčí, který přichází
k nám v řídkých chvílích draze koupeného štěstí
a k chudému našemu stolu s námi přisedá,
tak přes noc ochuzeni o své štěstí největší
a zlomeni jsme podle sebe sami zůstali,
tak bezútěšně sami, trpící má ženo.
*
To minula poledne velká hodina
a s polí prázdných ženy umdlené
ke branám města zamlkle se vrátily.
Na smutných pláních zbyly ohně kouřící
a vážně k západu plující černí ptáci.
81
A noc už nadchází a my tu sami zůstali.
Světýlka v zamlžených dálkách kmitají –
to na samotách rozsvítili v soumraku
a kolem ohnišť praskajících sedají,
nevlídné noci smutek prahy jejich obchází
a zkalenými zornicemi hvězd nahlíží do oken.
Taková je dnes naše samota, má tichá Rút...
Ocúny melancholické rozkvetly v pastvinách
a rozprchla se naše bílá stáda.
Noc nadešla. Noc smutná úzkostným a pustým tichem,
jímž umlkají někde v temnotách
jen rozptýlené hlasy volajících pastýřů...
Jak sami, sami jsme, ubohá moje Rút!
82
OBSAH.
Str.
Improvisace na biblický motiv7
Ve vřesovišti9
„A vous seul à jamais...“12
Náš Galeotto14
Západ18
Já pláču štěstím22
Už rudé máky odkvetly...24
Výkřik26
Sám!29
Sloky o hořících oblacích a světýlku z pohádky31
Ruce35
Se mnou pojď!38
Ohně v polích40
My umřem’ spolu42
Mrtvá, zabitá45
Sloky o jedné noci47
Finale51
Před východem slunce53
Hvězda padla...55
Zaváto... Zapadáno...57
[83]
Str.
Slunce vyšlo59
To bylo ráno!62
Ukolébavka65
Lesy šumí...66
Pastorale69
Hou, hou, houpy hou...71
Dvě oči74
Tušení viny77
Sami zas...81
E: av; 2006
[84]