SAMI ZAS...

SAMI ZAS...
Jsme sami zas... Pochovali včera naše dítě a kolébku dnes prázdnou někam vynesli. Tak bez útěchy zůstali jsme podle sebe brutalně zasaženi něčí mstivou rukou, tou surovou a tvrdou rukou něčí, který přichází k nám v řídkých chvílích draze koupeného štěstí a k chudému našemu stolu s námi přisedá, tak přes noc ochuzeni o své štěstí největší a zlomeni jsme podle sebe sami zůstali, tak bezútěšně sami, trpící má ženo. * To minula poledne velká hodina a s polí prázdných ženy umdlené ke branám města zamlkle se vrátily. Na smutných pláních zbyly ohně kouřící a vážně k západu plující černí ptáci. 81 A noc už nadchází a my tu sami zůstali. Světýlka v zamlžených dálkách kmitají – to na samotách rozsvítili v soumraku a kolem ohnišť praskajících sedají, nevlídné noci smutek prahy jejich obchází a zkalenými zornicemi hvězd nahlíží do oken. Taková je dnes naše samota, má tichá Rút... Ocúny melancholické rozkvetly v pastvinách a rozprchla se naše bílá stáda. Noc nadešla. Noc smutná úzkostným a pustým tichem, jímž umlkají někde v temnotách jen rozptýlené hlasy volajících pastýřů... Jak sami, sami jsme, ubohá moje Rút! 82 OBSAH. Str. Improvisace na biblický motiv7 Ve vřesovišti9 „A vous seul à jamais...“12 Náš Galeotto14 Západ18 Já pláču štěstím22 Už rudé máky odkvetly...24 Výkřik26 Sám!29 Sloky o hořících oblacích a světýlku z pohádky31 Ruce35 Se mnou pojď!38 Ohně v polích40 My umřem’ spolu42 Mrtvá, zabitá45 Sloky o jedné noci47 Finale51 Před východem slunce53 Hvězda padla...55 Zaváto... Zapadáno...57
[83] Str. Slunce vyšlo59 To bylo ráno!62 Ukolébavka65 Lesy šumí...66 Pastorale69 Hou, hou, houpy hou...71 Dvě oči74 Tušení viny77 Sami zas...81
E: av; 2006 [84]