OHNĚ V POLÍCH.

Karel Boromejský Hájek

OHNĚ V POLÍCH.
Daleko v polích zapálili pozdní ohně... Mlhavý podzim leží na sklizených polích a šedavé jsou dálky zakalených obzorů, a lesy ztemněly, a stromy v samotách po pustých pláních stojí zamlkle a přísně. Vrány táhnou v zástupech přes rudé pruhy hasnoucího západu a v dálce nad lesy se ztrácí smutné volání těch, které opozděny zůstaly a samy umdlenými křídly v mlhách zápasí. A z dýmajících ohňů bílé kouře stoupají a v provlhlém a těžkém vzduchu podzimku u země plazí se ve dlouhých pruzích do dálky, kde s mlhami nad línou řekou splývají. Jsou smutná staffáž neplodného podzimku ty pozdní ohně v polích dávno sklizených, 40 ty dýmající ohně v polích vysílených, ty ohně v samotách, při nichž se nikdo neohřívá, daleko v polích zapálené, pozdní ohně. Jak bude, duše, na těch samotách, až i ty smutné ohně uhasnou?... 41

Básně v knize Kniha Rút: