JÁ PLÁČU ŠTĚSTÍM.

Karel Boromejský Hájek

JÁ PLÁČU STĚSTÍMŠTĚSTÍM.
Já pláču štěstím..štěstím... V odříkání teskných tmách červánky opily nás zázračného rána. Bolestnou horečkou nebude spánek náš a mukou nebude už naše touha štvaná, ve chvílích naší samoty, jak cizí pes nám k nohám lehat nebude tesknota němá, a neujasněného smutku těžký stín už nebude víc stávat mezi námi dvěma. A hořknout nebudou už naše příští dny, čím zmučili jsme v zapření svá léta mladá: co’s mohla milující žena muži dát, ty’s dala mi, a dala oddaně a ráda! Pojď, oddaná a láskou velká ženo má, jen my víme, čím jsme ty chvíle vykoupili, my, kteří přinášeli v oběť zápalnou své mládí kypící a nejdražší své síly. 22 Pojď ke mně blíž! Jak velké to máš zornice a zářící! – to slzy? slzy jiskří jimi? Proč je ti smutno jen? – hleď, štěstím pláču já – proč ale ty, proč ty, má hlavo zlatá, rci mi!? 23
Básně v knize Kniha Rút:
  1. IMPROVISACE NA BIBLICKÝ MOTIV.
  2. VE VŘESOVIŠTI.
  3. „A VOUS SEUL À JAMAIS...“
  4. NÁŠ GALEOTTO.
  5. ZÁPAD.
  6. JÁ PLÁČU ŠTĚSTÍM.
  7. UŽ RUDÉ MÁKY ODKVETLY...
  8. VÝKŘIK.
  9. SÁM!
  10. SLOKY O HOŘÍCÍCH OBLACÍCH A SVĚTÝLKU Z POHÁDKY.
  11. RUCE.
  12. SE MNOU POJĎ!
  13. OHNĚ V POLÍCH.
  14. MY UMŘEM’ SPOLU.
  15. MRTVÁ, ZABITÁ...
  16. SLOKY O JEDNÉ NOCI.
  17. FINALE.
  18. PŘED VÝCHODEM SLUNCE.
  19. HVĚZDA PADLA...
  20. ZAVÁTO... ZAPADÁNO...
  21. SLUNCE VYŠLO!
  22. TO BYLO RÁNO!
  23. UKOLÉBAVKA.
  24. LESY ŠUMÍ...
  25. PASTORALE.
  26. HOU, HOU, HOUPY HOU...
  27. DVĚ OČI.
  28. TUŠENÍ VINY.
  29. SAMI ZAS...