NECHCI TĚ KLAMAT.

František Sís

Nevložím na čelo tvé věnce nevěsty, nechci tě klamat, snad bych tě opustil uprostřed již cesty, illuse proč rvát? Sesláblý a mdlý jsem, mé rámě nervosní podpírat tvůj sen, lhostejně poslouchám, jak chladně píseň zní, pro niž jsem zrozen. Cestami cizími povedem svoje dny ve smíchu, v pláči, my víme, že touží po sobě naše sny, a to nám stačí.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

monotónní, teskný, doznívat, jednotvárný, tón, znavený, ticho, stesk, zádumčivý, stmívat

274. báseň z celkových 380

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. SPÁT... (Božena Benešová)
  2. Večer. ( K. Egor)
  3. Soše Narcissa. (Jaroslav Vrchlický)
  4. PÍSEŇ VEČER, KDYŽ PŘICHÁZELA TMA. (Karel Červinka)
  5. V noci při práci. (Boleslav L. Černý)
  6. MONOTONNÍ, STARÝ ZPĚV... (Čechoslav Ostravický)
  7. HLASY MĚSTA. (Karel Babánek)
  8. VEČERNÍ ZVONKU, PLNÝ KRÁS. (Bohdan Kaminský)
  9. LETNÍ VEČER. (Louis Křikava)
  10. HMOTA. (Antonín Jaroslav Klose)