Můj dům jest opuštěn(Na)
nikdo neruší jeho netečného klidu(Na)
jen chrapot mých snů(Na)
Zaprášené květy smuteční(Na)
mdle rostou v rozpuklých stěnách(Na)
a šeptají své písně ošumělé(Na)
Okna jeho jsou z šedého skla(Na)
zamženého chudou rosou podzimů(Na)
a nepropouštějí paprsků slunce ni hvězd(Na)
Střechy sbity jsou z prken rakví zpráchnivělých(Na)
a podlaha duní a chvěje se(Na)
bojácně a potměšile(Na)
Brány pokryty jsou rezem zčernalým(Na)
závory jich nikdy se neposunou(Na)
marně tluče na ně ruka zbloudilá(Na)
A lože mé vystláno je vzdechy milenek(Na)
jež všecky jsem opustil(Na)
neboť dávaly mi jen těla svá(Na)
hrobník, motyka, rakev, kopat, hrobař, hřbitov, rýč, rov, hlína, jáma
65. báseň z celkových 461
Podobné básně
Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.
-
LI. Mé prkno umrlčí neklaď si do cesty,
(František Leubner)
-
Zimní noc.
(Adolf Heyduk)
-
Sloky.
(Antonín Sova)
-
Na lípu.
(Josef Uhlíř)
-
ZIMA VE SKALÁCH.
(Irma Geisslová)
-
Osamělý koutek.
(Vojtěch Mikuláš Vejskrab Bělohrobský)
-
ZDE BYDLÍ ŠTĚSTÍ.
(Antonín Klášterský)
-
Práce poslední.
(Adolf Heyduk)
-
OŽÍVAJÍCÍ VĚCI
(Antonín Sova)
-
Ustřížený vlas.
(Augustin Eugen Mužík)