SMUTKY JARA.

František Sís

Nevábí mne rozkoš nocí sycených parfumem ženy, a vášně záchvěvy marně útočí v netečnou mou krev. Na mých rtech objetí touhy vyhasly zklamány záhy, a shaslé myšlenky hledí lhostejně k vábícím vnadám – jich netkne se svůdný výkřik opojně vypjatých ňader a hříšné houpání boků nesvede jich z všední cesty, litují všechny, jež krásu složily na oltář vášně, milují své družky šeré neznámých smutečních krajů, jež přijdou zakryty mlhou a opět neslyšně zajdou. Jen skrytá vzpomínka šeptá vzdáleným odvátým blahem a stoupá bezhlasně z lože, aby zase zapadla tiše. – Samoten jdu nitrem shaslým cestami zavátých vůní, chorobné sinalé jaro, jež síly vylilo mladé v záchvěvu rozkoše svůdné a hyne zlomeno láskou.

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

1108. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ŠEST BÁSNÍ Z NEDOPSANÉHO ROMÁNU. (Božena Benešová)
  2. LÁSKA (Antonín Macek)
  3. VZPOMÍNKA. (Emanuel Čenkov)
  4. IX Jsem drsný Faun lesů, mučený vášní a vztekem, (Stanislav Kostka Neumann)
  5. Rukojmí (Rudolf Medek)
  6. ZPĚV SVATEBNÍ NOCI (Karel Hugo Hilar)
  7. UMĚNÍ, (Stanislav Kostka Neumann)
  8. Troska vášně. (František Sís)
  9. V KOUPELI. (Jan Opolský)
  10. Do snů mých temnoty dvé obřích svítí prsů, (Adolf Racek)