Do snů mých temnoty dvé obřích svítí prsů,

Adolf Racek

Do snů mých temnoty dvé obřích svítí prsů, jichž po úrodě, kráse shořelo mé mládí! O ňadra, živote, vás moci stisknout, ssáti nad roklí minula, pod modrem budoucnosti! Splynutí s ženstvím, které nenávidím a v sobě cítím, po němž mru a práhnu, jenž vysílen úkoje nedosáhnu! Do snů mých temnoty dvé obřích svítí prsů, symboly rozkoší. O muka Tantalova! Prs rozkoší, jichž nedosáh’ jsem nikdy, prs obří rozkoší, jichž nikdy nedosáhnu.

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

344. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Tady ležím s rukama rozepjatýma... (Stanislav Kostka Neumann)
  2. Despotko sladká! (František Švejda)
  3. ZPĚV SVATEBNÍ NOCI (Karel Hugo Hilar)
  4. Povzdech k měsíci. (Augustin Eugen Mužík)
  5. Hymnus kraji mé touhy. (Karel Nejč)
  6. CIZÍ VERŠE (Božena Benešová)
  7. SMUTKY JARA. (František Sís)
  8. LÁSKA (Josef Holý)
  9. SLZA (Arnošt Procházka)
  10. PANDÉMONIUM (Rudolf Medek)